Carmen
Režie:
Carlos SauraKamera:
Teo EscamillaHudba:
Paco de LucíaHrají:
Antonio Gades, Laura del Sol, Paco de Lucía, Marisol, Cristina Hoyos, José Yepes, María PagésObsahy(1)
Po filmu F. García Lorca : Krvavá svatba (1981) se španělský režisér Carlos Saura znovu navrací do ispirativního světa baletu a ke spolupráci s výraznou osbností choreografa a tanečníka Antonia Gadese. Tentokrát však do dramatu lásky, žárlivosti a smrti ohnivé španělské cikáuky Carmen, které Gades právě studuje se svým souborem, vkládá Saura ve filmu ještě další tematikou rovinu : vlastní filmový děj, vztahující se k soukrové sféře tanečních interpretů. Souběžně s rodícím se tvarem představení vzniká i milostný vztah Gadese k mladé představitelce Caremen, v němž se stýkají citové analogie současně s nácvikem scén. Saurův film poskytuje bohaté zážitky vynikajících tanečních kreací ve stylu flamenka, jež sjou obdobně jako v předchozím Saurově tanečním díle snímány neokázale při zkouškách, čímž vzbuzují autentický dojem právě probíhajícího tvůrčího procesu,. Za pozornost stojí i hudební stránka filmu, v ním exceluje známý kytarista Paco de Lucia. Na 36. MFF v Cannes 1983 získal tento film Cena za umělecký přínos. Z mnoha filmových adaptací Carmen si připomeňme např. Originální muzikálovou úpravu americké filmu Otto Premingera Carmen Jones. Švýcarský film Carmen (1998) je záznamem představení na salzburském festivalu, jež nastudoval Herbert von Karajan ten také snímek režíroval. Zcela osobitou, aktualizovanou verzi námětu podle Meriméeovy předlohy natočil Jean-Luc Godard pod názvem Prénom Carmen (1983, Křestní jméno Carmen). V klasicky pietním a bohatě výprávném hávu, se slavnými operními pěvci realizoval Bizetovu Carmen /1984) Francesco Rosi. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (81)
70% ... Na jednu stranu originální, plné vášně, perfektní po choreografické a hudební stránce. Na druhou stranu místy - převážně ve chvílích, kdy se netančí - dochází snímku dech a spád. Zajímavému prolínání skutečného příběhu a tanečního divadla by neuškodila o něco kratší stopáž, která by udržela pozornost po celou dobu. Rozhodně pro mě ale milé a příjemné první setkání s Carlosem Saurou a určitě to není poslední film, co si od něj pustím. ()
Hudba byla fajn, ale prim tvoří v Carmen pohyb a propracovaná choreografie. Tu vášeň jsem z tance rozhodně cítil…paradoxně, když se zrovna netancovalo a byla „opravdová“ romantická scéna, emoce jakoby se úplně vytratily. Celkově netaneční pasáže byly velmi slabé a nudné, naštěstí jich v té záplavě pohybových kreací nebylo moc. Ovšem postupné umělé vkomponovávání „reálných“ konfliktů do nacvičování představení (tuším od „karetního souboje“ dál) mě čím dál víc nebavilo a závěr mi přišel vyloženě mimo. Takže nakonec kladu toto zpracování jen o kousek výše než jiný snímek z „cyklu“, Carmen Jones; přesto průměr nepřekročí. ()
Je to čirá radost moci pozorovat proces, jak vzniká něco dokonalého. Jednoduchoučký příběh, který slouží jako kostra, na níž se navlékají dokonalá tančení čísla. Čiší z toho nenamyšlená hrdost těch lidí, kteří ji nehrají, která v nich je, a oni vlastně jen překovávají stud a zjevují ji. Tahle přirozená lidská invence suveréně překrývá všechny herecké pihy, které by se tam (možná) daly najít. ()
Pořád nic... jen další pozvánka na zkušební hodiny, při kterých dojde k osobním techtlím s následným přechodem k mechtlím, docela nešťastně zakompovaným do nosného příběhu, a co hůř - bez vášně, bez katarze. Dál už je to o podmračených ksichtech, dupání, trhání hlavou a obstarožních tanečnících... no dobře, ještě o dvou opravdu působivých tanečních scénách. S povděkem tak lze kvitovat už jen osvěžující přítomnost Laury del Sol, svou živočišností a jiskrou vynahrazuje pohled na ty strhané, věčně nasupené rašple, vyskytující se ve velkém především v první části - Krvavé svatbě. A přitom Carmen - taková sázka na jistotu... Hádám, že se musí obracet v hrobě, spolu s Bisetem, každý ve svém, přirozeně... ()
Úchvatné. Krásné. Tak umělé a stylizované a přitom tak opravdové. Nejsem přílišný poeta, ale když jsem po skončení tohohle filmu vyšel ze sálu a kamarádi se mě ptali, co tomu říkám, neměl jsem slov. A vážně jsem chtěl umět tančit jako Antonio Gades - konečně nějak říct Té Pravé, jak moc jí miluji! Skvělá režie, byť pravda trochu zpochybněná občas nechtěně vtipným castingem a lehce teatrálním herectvím (o to tady ale vlastně jde, ne? Právě v té všudypřítomné stylizaci je klíč - všichni hrajeme divadlo a současně jsme jen uzlíčky nervů). Fascinující Escamillova kamera a skvělá choreografie... Tak to bývá, když klasiku objevíte pozdě! ()
Galerie (27)
Související novinky
Zemřel režisér Carlos Saura
Ve věku jednadevadesáti let zemřel jeden z nejvýznamnějších španělských filmových tvůrců historie, režisér a scenárista Carlos Saura. Sám přitom měl hned zítra obdržet na španělských národních cenách… (více)
La Película – festival španělských filmů
Příznivci španělské kinematografie si mohou již nyní zakoupit vstupenky na čtvrtý ročník festivalu La Película, který se bude konat od 24. - 28. února v pražském kině Světozor a od 17. do 21. února v… (více)
Reklama