Už zase skáču přes kaluže

Něco takového už znovu nikdo nenatočí. Ten film je vlastně jen o lásce a vůli žít, plnit si své sny. Hravě strčí všechny dnešní výplachy na tato témata do kapsy. Skvělá režie Karla Kachyni a kamera Josefa Illíka, síla obrazu nad dialogy, v dnešní ukřičené době balzám na duši. A právě to vše doplněné hutným scénářem, který přidává sílu vztahů mezi lidmi, kde jsou ovšem mnohem důležitější činy než slova. (10.11.2022)

,,Ten kluk mi někoho připomíná.... A nepřehrává. Zvláštní. Není to, čirou náhodou, Vladimír Dlouhý?'' Ano, byl to on. A jelikož u tohoto filmu jsou ještě titulky na začátku, nestihla jsem je přečíst a hned na začátku jsem nemohla zjistit, že ten malý kluk, který svým chováním a myšlením připomíná spíše dospělého člověka. Celou první třetinu filmu jsem byla strašně nervózní, jelikož jsem stále čekala, kdy klučinu skolí obrna. A když ho skolila, film byl rázem úplně jiný. Smutný, to ano, ale plný naděje a očekávání. Chlapec, který si toho musel hrozně moc vytrpět, ale popral se s životem jako žádný jiný. Když věříte, tak se vám vše podaří. (Tím nechci naznačovat, že nemáte nic dělat, lenoši líní!) (22.12.2011)

Před devíti lety, kdy jsem tento film poprvé viděl, v době, kdy se tak nějak začínal přetvářet můj filmový vkus, už tehdy jsem si uvědomoval, že toto dílo opravdu stojí za to. Citlivá Kachyňova režie dělá z tohoto snímku jeden z nejkrásnějších českých filmů 70. let a Liškova hudba, ta snad, jako obvykle, ani nepotřebuje komentář. Vizuálně i formálně silný a nádherný film. (23.06.2021)

V rámci školního projektu vybrali pedagogové českého jazyka právě toto filmové zpracování "povinné četby" od A. Marshalla. Čekal jsem u žáků 7. tříd úplný propad tohoto filmu. Ani jsem se na ten film nechtěl podívat dopředu, říkal jsem si, že mi bude stačit, až to uvidím ve škole. A viděl jsem... a zíral jsem a vlhly mi oči, a fandil jsem tomu "usmrkanci" a byl na něj hrdý jako kdyby to byl můj vlastní kluk... Získal si mne nejen ohromě milý a přesvědčivý výkon Vládi Dlouhého, ale i vše kolem toho: střih, kamera, scénář, režie. Smutný přííběh se silným akcentem na osobní statečnost a houževnatost, to vše prosycené nadějnými vyhlídkami. A ještě k hodnocení: moc se to líbilo i žákům, žádný propadák to nebyl, naopak. Učitelé mohli být spokojení, že děcka viděli něco z povinné četby, co se povedlo a přijali ji. Glosa na závěr: zamrazilo mne, když Vláďův filmový táta, poté, co ho vyhodili z práce kvůli závislosti na alkoholu, dával synkovi dobrou radu, aby on nepil jako táta... To se Vláďovi v tom reálném životě naplnit nepodařilo. A není to soud, ani mravokárně zdvižený prst, je to jen povzdechnutí. Sám jsem na alkoholu byl závislý, a nesnažil jsem se o to. Byl to jen vedlejší produkt toho, co jsem žil, a jak jsem situace řešil. (21.03.2011)

A to som si myslel, že v Čechách sa kvalitné depresívne filmy netočili. Ale tento ma presvedčil o opaku. Fakt mi nebolo všetko jedno a bolo mi veľmi smutno. Nenávidím, keď deti trpia strašnou chorobou a obrna je jedna z najhorších. Krásna dráma, ktorá je ale poriadne smutná a depresívna, ale našťastie má šťastný koniec. Pre citlivé povahy ako som ja, doporučujem pripraviť si vreckovku. (11.06.2011)