Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jakou šanci má pohádka, když ve světě řádí socialistický realismus? Smutný hrdina příběhu Petr (Rade Marković), řadový právník stavebního podniku, se tísní v malém bytě na Žižkově spolu s manželkou a starými rodiči a zoufale zápasí s nedostatkem peněz. Jednou v přeplněném trolejbusu nabídne starému pánovi (Bohuš Záhorský) místo k sezení a za dobrý skutek je štědře obdarován. Neznámý stařík je totiž pohádkový dědeček. Petr od něj dostane kouzelný zvoneček a možnost vyslovit tři libovolná přání. První dvě mu ovšem proklouznou mezi prsty. Pro to třetí si užaslý muž musí vzít čas na rozmyšlenou... Režiséři Ján Kadár a Elmar Klos vytvořili během padesátých a šedesátých let minulého století výraznou autorskou dvojici. Podařilo se jim společně natočit osm dlouhometrážních hraných filmů. K nejlepším z nich patří Smrt si říká Engelchen a Obchod na korze, který v roce 1965 získal jako první český film Oscara. Film Tři přání, na kterém se s oběma tvůrci jako spoluscenárista podílel Vratislav Blažek, vznikl v roce 1958, ale do distribuce se dostal kvůli ideologické kritice až o pět let později. Velmi rychle si však získal oblibu diváků. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (95)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

,,Jaký já býval charakter, dokud jsem chodil pěšky..!" Fantazijní zápletka o pohádkovém dědečkovi s kouzelným zvonečkem jako z Arabely a současně kritika společnosti? Proč ne, vzhledem k politické situaci v 50.letech nebylo moc příležitostí a už vůbec ne vítaného místa na jakoukoliv společenskou satiru. Ještě dřív, než s odstupem pěti let po uvolnění atmosféry mohl snímek spatřit světlo světa na filmovém plátnu, odvysílala Čs.televize záznam inscenace Třetí přání (1960) z Divadla z ABC s Rudolfem Hrušínským v roli dědečka z pohádky. Film podle stejné předlohy si více pohrál díky svým možnostem nejen s formální stránkou, ale i postavou dědečka, zde v podání Bohuše Záhorského. Zajímavým osvěžením bylo rovněž obsazení jugoslavských filmových hvězd do hlavní dvojky mladomanželů. Téma hledání štěstí, řešení prvních manželských konfliktů i lidské touhy po majetku a bohatství zůstává nadčasové, dobovou stránku dotváří spoločenská situace v socialismu, kde nebylo místa nejen na pohádky, ale mnohdy ani na vyjádření odlišních názorů, natož kritických. O to více se cení odvaha tvůrců přijít s něčím takovým prostřednictvím filmu, byť "jenom" v odlehčené fantazijní komedii. Pěkná postava Vlastimila Brodského coby typický příklad běžného člověka v této nelehké době a pro mne překvapivé zjištění, jakým silným médiem byla v ČSSR televize v pouhý pátý rok své existence. 75% (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejodvážnějších a nejraritnějších snímků padesátých let, který působí takřka neuvěřitelně svými satirickými šlehy, kritizujícími neveselé stránky života v socialistické společnosti. Doktor práv, jenž nemá na taxíka, a dokonce i zmínka o tom, že někde spí v současné době právníci pod mostem - a západní Evropa to nebude, ačkoliv na to hlavní hrdina, mírně přiopilý, ironicky přitaká. Šlendriánství, protekce, perzekuce. Jako komedie v každém případě funkční, zajímavé i záblesky rozbíjení schémat klasického filmu - i když Kádar s Klosem samozřejmě nebyli žádní experimentátoři. ()

Reklama

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Já jako nevím, jak může bejt někdo tak zoufale nepřipravenej, navzdory skautský popř. pionýrský výchově. Každej normální, racionálně uvažující člověk má už přeci dávno rozmyšlený, co by si přál, kdyby náhodou někde vyskytl kouzelnej dědeček/ryba. Samozřejmě má ty přání poněkud kategorizovaný, musí odhadnout, co ten děda ještě zvládne a co né. Takovej, co dává možnost za pouhopouhý puštění si sednout, evidentně žádný eso nebude, to bude hodně lacinej děda. Takže na něj nemá smysl vytahovat nějaký složitý přání, jako třeba celosvětový odstranění utrpení. Vždyť von brblal i proti nevinnýmu přání, mít hodně peněz, že prej to rozvrátí národní hospodářství. Ech bóže, a ten truhlík hlavní hrdina mu nebyl schopnej vysvětlit, že milión sem milión tam ani v chudé socialistické ekonomice nemůže udělat ale vůbec nic. No jo no, holt právník, ekonomický ani jiný souvislosti mu vůbec nedocházej. Jinak vyznění tradiční, přitroublé, zkrátka člověk by neměl snít o spokojeném životě, vždyť tím největším štěstím je hákovat v továrně od šesti do dvou a pak doma čučet na telku, kde navíc nic nedávali, páč pravidelný televizní vysílání začalo až v r. 1963. ()

Campbell 

všechny recenze uživatele

Tři přání je zatraceně zábavná taškařice, která bohužel ujíždí na stopáži, i když se 96 minut nezdá moc tak myslím že 80 by stačilo na plný počet, takhle tu je celkem dost keců o ničem. Ale když vypustím tuhle věc tak film je prakticky bezchybný. Beljakova je roztomilá a ostatní herci jsou fajn, příběh je moc hezký a režie zajímavě udělaná. Ve své době si myslím že to muselo být dobrý, dnes to již dost ztratilo ale i tak v té záplavě Českých filmů co jsem v poslední době viděl je to jak drahokam mezi smetím(to je ale sakra debilní přirovnání:-)) ()

anais 

všechny recenze uživatele

Co se z počátku může milně jevit jako socialistická agitka je ve skutečnosti ostrou protirežimní satirou s mnoha kouzelnými scénami (ten sníh na konci tomu vévodí), jugoslávským Mastroianim a letmým nádechem italských neorealistických filmů. Kadár a Klos vytvořili hybrida mezi klasickou českou komedií a něčím mnohem zajímavějším. ()

Zajímavosti (23)

  • Ve chvíli, kdy kulminuje rozhodnutí v rodině, zda udělat to, co je správné, nebo to, co je prospěšné, leží na stole periodikum ministerstva kultury věnované amatérským divadlům „Ochotnické divadlo“. Vzhledem k tomu, že se jedná o satirický film, nebude volba časopisu a názvu náhodná. (sator)
  • Na bytovém úřadě mají pět byst vousatých mužů vedle sebe. Jedná se o narážku na dobu, kdy v každé kanceláři bylo nepsanou povinností mít bysty Marxe, Engelse a Lenina. (sator)
  • Na začátku filmu, když vycházejí manželé Holečkovi (Rade Markovič, Tatjana Beljakova) z kina, je nad jejich hlavami velký poutač na film, který právě zhlédli. Na kresbě jsou ztvárněni herci Gerard Philie a Gina Lolobridigida a film má v české verzi název „Radosti ostrovů“. Oba herci spolu hráli jen dvakrát, ale ani jeden z filmů to není. Při podrobnějším prohlédnutí tváří herců zjistíme, že jsou dost podobní hlavním hrdinům filmu. Takže jde o skrytý vtípek filmových tvůrců. A název filmu odpovídá situaci, do které se dostali. (sator)

Reklama

Reklama