Modré stíny

Půlce dialogů jsem nerozuměl (opravdu skvělá zvukařská práce!), druhé půlce jsem snad ani nechtěl rozumět. Něco tak ubohého jsem už dlouho neviděl, takový scénář by si zasloužil nejednu anticenu. A to raději ani nezmiňuji formu, především obraz, na který se ani nedalo pořádně koukat... napadá mě jen jedna otázka, jejíž odpověď by autoři asi měli připojit k samotnému seriálu: Co tohle mělo být? (08.06.2016)

Možná, že kdyby to nemělo tak strašně bizarní (rozuměj: otravnou, nepřirozenou a ze sledování příliš často vytrhávající) kameru, hodnotil bych (o něco) vstřícněji. Možná... Každopádně takhle si českou "quality tv" opravdu nepředstavuju. Snahu cením, ambice sálají snad z každé vteřiny, ale výsledek je pro mě po všech stránkách nedotažený, prapodivný a okázale (tj. nestravitelně) "umělecký". (26.03.2016)

Druhá minisérie ze série Detektivové od Nejsvětější trojice. Modré stíny ani zdaleka nedosahují kvalit předchozího případu detektivů od Nejsvětější trojice. Není to skoro vůbec vtipné, jen trochu napínavé, skoro vůbec kriminalistické, rozvíjí to spoustu osobních rovin, přičemž ta Terezy Voříškové je zcela lichá a zbytečná. Krobot bohužel ustoupil výrazně do pozadí, což je hrozná škoda. Dá se dívat jedině na Melíškovou a standardně vedlejšího Majera, i když i tady byla vedlejší linka s dcerou fakt zbytečná. Mít to 120 min ve dvou dílech - ok. Takto teda ne. (28.04.2016)

Na české televizní poměry jsou Modré stíny až nebetyčně zajímavě natočené. A taky mimořádně divné a nevyrovnané, proměnlivou kvalitu nemají jen jednotlivé díly, ale jako na horské dráze jsem si připadal i mezi scénami. Kdy některé jsou skutečně silné, výborně zahrané i napsané, zatímco jiné jakoby vypadly z úplně jiné, o několik úrovní horší produkce. Právě tahle nevypočitatelnost mi zkazila druhou polovinu seriálu, protože je poměrně otravné užívat si určitý moment a zároveň se strachovat, co přijde po něm. Stejně tak je děj ve druhé půlce příliš přesycený dějovými linkami, které ve výsledku nikam nevedou, zpomalují ty zajímavější a na konci nijak nepomáhají ke katarzi (která zde podle mého do značné míry není). Všechny tyhle věcí přispívají k velmi zvláštnímu feelingu, který je celou minisérií prodchnutý. A v případě Modrých stínů hodně záleží na tom, jak na vás právě tento feeling zapůsobí, protože jsou díky němu v mnoha ohledech problematické, ale taky zajímavé a svým způsobem jedinečné. Nikomu bych se je asi neodvážil doporučit, ale za vidění určitě stojí. Protože něco podobného opravdu není na obrazovkách České televize k vidění každý den. (01.03.2016)

"Chtěl jsem jim říct, ať si můj osobní spis strčej do prdele. Ale moje osobní statečnost má asi svoje limity." Modrý stíny nejsou černobílý a to je jejich velká výhoda. Nabízí totiž nejednoznačný figury, takže estébák, politik, dotační zloděj nebo kariéristickej polda nemusí být automaticky svině. Většinou jsou, ale tady se neškatulkuje, což mě potěšilo víc než celý vyšetřování. Ono je teda celkem spletitý, jak už to v případech s dlouhoprstejma politikama bývá, ale není nijak zvlášť zajímavý a několik logickejch nesmyslů je taky poměrně těžký přehlídnout. Přesto to má slušnou atmosféru. (18.12.2023)