Zločin a trest

Aki velmi rád opakuje, jak kdysi četl rozhovry Truffauta s Hitchcockem a Hitchcock řekl, že by se nikdy neodvážil se pustit do takové látky. Kaurismaki přesně na tom narazil. Aktualizace není dost zajímavá. Film původní geniálné dílo kacířsky oklešťuje, ale nepřináší nějakou přidanou hodnotu. Samozřejmě se zde rýsují základy Akiho poetiky, jeho sociokritické postoje, ale sledování tohoto filmu mi přineslo asi nejmíň z celé autorovy tvorby. (14.08.2011)

Každá mužská postava okrem vraha má nevkusné fúzy. Celý čas som rozmýšlal prečo. Možno práve preto, že je vrah, tak je jediný na hladko. A možno to nemá význam žiadny, pretože tesne pred koncom sa objaví cameo jedného policajta bez mustáže. Tak som z toho blbec. Inak z výberu filmov, ktoré som doteraz od Fína videl je Zločin a trest jediný, kde nie je žiaden, ani implicitný humor. A nedýchal som od prvej scény po poslednú a "chvíľu" ani po nej. (13.07.2017)

V podstatě se do posledního písmena podepisuji pod komentář uživatele jitrnic. A ještě bych k tomu dodala, že Dostojevskij je literární impresionista, jeho postavy vnímají své okolí výhradně skrze své pocity a duševní pochody, které jsou v případě vraha, jenž právě dokonal svůj hrůzný skutek, chmurné a temné. Tady jsou všechny byty a kanceláře zalité sluncem a celé je to podbarvené optimistickou muzikou. Snad jsem v případě svého oblíbeného Dostojevského až moc konzervativní, ale takto tedy ne.Viděno v rámci Challenge 2015: 30 dní se světovou kinematografií. (14.04.2015)

Musím se připojit k názoru, že Kaurismäki vlastně okleštil předlohu o to nejzajímavější. Navíc mě zarazil scenáristický tah, který hlavní postavě dává motiv z minulosti. Ač to Rahikainen později popírá, na rozdíl od Raskolnikova má jasný motiv a tím pádem i vztah k oběti. Film má i zajímavé momenty, nicméně spíše plave v průměru, zvlášť pokud máte alespoň nějaký vztah k předloze. Nicméně zmíňka o sekyrách potěšila. 5/10 (14.06.2017)

Ako debut vôbec nie zlé. Kaurismäkiho tvorbu som odkladal veľmi dlho a teraz prišla tá chvíľa zoznámiť sa s ním. Čo sa mi veľmi páčilo, bolo aplikovanie Dostojevského príbehu do súčasnosti a tým sa príbeh posúva na inú rovinu. Výsledná podoba je tak iná ako literárna a to je podľa mňa veľké plus. Herci sú super, rovnako aj hudba, kde znejú anglické slová. Film sa nikam neponáhľa. Buduje príbeh postupne a dávkuje divákovi určité názory a pravdy. Ale nezamáva to s vami akoby malo. Nebudete to považovať za niečo čo vám otvorilo oči, ukázalo nové obzory a prinútilo vás k zamysleniu. Pričom látka si to žiadala. Ale ako debut je to natočené veľmi pekne. A ja verím, že podobne ako v prípade takého Jarmuscha aj Kaurismäki ma bude odteraz viacej prekvapovať. (18.03.2014)