Režie:
Dušan KleinScénář:
Karel CopKamera:
Jiří StöhrHudba:
Svatopluk HavelkaHrají:
Milan Riehs, Jaroslav Moučka, Václav Mareš, Svatopluk Matyáš, Eduard Cupák, Karolina Slunéčková, Marcela Martínková, Eva Hudečková, Jiří Hálek (více)Obsahy(1)
Režisér Dušan Klein natočil podle archivních materiálů československé bezpečnosti film Případ mrtvých spolužáků. Jeho děj se odehrává v roce 1963, kdy do tehdejšího Československa přijíždí západoněmecký obchodník Friedrich Schmidt. Nikdo netuší, že tu má zpravodajské poslání. Chce vyřídit starou záležitost z doby války, kdy se podílel na udání spolužáka Pavla Richtra, popraveného za heydrichiády, a zároveň navázat známosti s vhodnými lidmi, kteří by mohli jednou podle pokynů západní rozvědky pomáhat při narušování československého státu. Jeho cesta je spojena se smrtí tří dalších spolužáků… (Česká televize)
(více)Recenze (83)
Co tohle jako melo bejt? Myslel jsem, ze to bude dalsi z tech dobrejch starejch detektivek s dobrejma napadama a solidnima hereckejma vykonama, ale to co sem shlidnul snad ani Klein nemoh myslet vazne. Herci me sice nezklamali, zahrali to sice prumerne, ale do takovejch detektivek v pohode. Jenze to co tenhle film srazi je naprosto dementni pribeh. Dyt tam skoro ani zadna krimi zapletka nebyla. Stara parta spoluzaku se po letech sejde s tim, ze kdysi byl jeden z nich udavac a ted jeden spoluzak umrel. A co jako, co kurva s tim? Dyt na tom nebylo nic detektivniho, poldove se tam furt jen tak motaj, poradne ani nevysetrujou, a bejvali spoluzaci si uzivaj. Mistama sem u toho usinal. Opravdu jedna z nejhorsich starejch ceskejch detektivek. ()
Když Jiří Suchý dnes mluví o KDYBY TISÍC KLARINETŮ, označuje toto dílo za semaforáckou úlitbu režimu, bez níž by jakékoliv působení divadlo bylo nepředstavitelné. Nesporně je to i diagnóza tohoto Kleinova filmu. Bezvýrazný námět, nenápaditý scénář, klišé a opisování jako základní pracovní postupy. Výsledek: režisér (nota bene židovského původu dráždícího normalizátory jako červený hadr býka) nemá co natáčet, herci nemají co hrát, ale potřebná čárka je získána a možnost tvořit a hlavně realizovat atraktivnější projekty s vyšší tvůrčí ambicí zachována. Zdá se to nehrdinské? Jistě. Ale atypické? Nikoliv. Proč? Cenzuru nahradili sponzoři a nedostatečné veřejné finanční zdroje, angažovanost natáčení sice vesměs ne příliš podařených, ale o výnosnějších reklam. Neboť žít a pokud možno smysluplně pracovat se chce. Vždy a za každého režimu. Každému. ()
Spíše slabší záležitost. Příběh je sice na začátku dobře rozehraný, ale jak se postupně odkrývají karty, stávají se postavy stále méně zajímavé, zápletka překombinovaná a rozuzlení už je vyloženě trapné. Ani detektivka, ani kriminálka, spíše tendenční dobová agitka o tom, jak na Západ nemůže odejít ani že Západu přijít nic dobrého. ()
Klein je zručný filmový řemeslník, ovšem z hledisla vyššího principu mravního asi tento film neměl vzniknout. Nicméně soudružského vysmívání se západním agentům je o poznání méně než v Případu mrtvého muže . Navíc aluze na film Vyšší princip je zajímavá - nejen scéna z televize, ale i dobové filmové plakáty. Jak napsal Nerajohn Vladimír Brabec působí jako major, ale Jaroslav Moučka a Václav Mareš jako soudruzi. ()
Detektivní film, který se odehrává v půlce 60. let a rozplétá síť kolaborace z doby Heydrichiády. Udavače Schmidta si výborně střihl Milan Riehs a je docela škoda, že tohle byla jeho snad jediná hlavní role před kamerou, jinak hrál většinou štěky, či role méně výrazné. Žádnou agitku v tom nevidím, jako kriminálka funguje skvěle. ()
Galerie (6)
Photo © Filmové Studio Barrandov
Zajímavosti (9)
- Dentista (Jiří Hálek) říká po příjezdu Schmidta (Milan Riehs), že Čermák (Vilém Besser) zemřel před měsícem, kriminalisté (Jaroslav Moučka, Václav Mareš) o chvíli později ale říkají, že zemřel před třemi týdny. (rakovnik)
- Když přijede Friedrich Schmidt (Milan Riehs) na náměstí, zaparkuje auto čelem k hotelu, v dalším záběru stojí vůz obráceně. (M.B)
Reklama