Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Je Štědrý den 1944. Bez ohledu na tento významný křesťanský svátek probíhají na Slovensku kruté nacistické represe. Za účast ve Slovenském národním povstání a za pouhou pomoc partyzánům Němci po stovkách popravují muže, ženy i děti. Usedlá maloměstská rodina Kubišových se v této době snaží přežít válku jak se dá, i kdyby to mělo znamenat kolaboraci. Syn Marián je velitelem fašistických gard, jeho cynický švagr Paľo podniká a snaží se držet co nejvíc stranou. Paľova žena Angela si začala románek s nacistickým majorem Breckerem, který u Kubišových bydlí. Vážné ohrožení pro všechny včetně starých rodičů však přinese devatenáctiletý syn Juraj, který bojoval s partyzány a kterému se podařilo utéct před popravou. Mladík se domů dostane se zraněnou nohou. Zatímco Němci kvůli uprchlíkovi provádějí dům od domu prohlídky, Juraj na půdě čeká na lékařskou pomoc a začíná blouznit v horečkách. A v přízemí probíhá „idylická“ štědrovečerní večeře, na kterou se nechal pozvat sám major Brecker… Vynikající psychologické válečné drama o maloměšťáctví, zbabělosti a o zoufalé snaze přežít i za cenu popření všech mravních principů natočil ve slovenské produkci český režisér Jiří Krejčík. (Česká televize)

(více)

Recenze (94)

Slarque 

všechny recenze uživatele

Slovenské drama zasazené do období Štědrého dne 1944 sice rozhodně nezapře původ v divadelní hře, ale jako psychologická studie několika lidí s nelehkými dilematy funguje více než dobře. Režisér Jiří Krejčík si k realizaci přizval celou řadu českých spolupracovníků (i pár českých herců), takže je to jeden z mála opravdu československých filmů. Samostatnou pochvalu jako obvykle zaslouží i skladatel Zdeněk Liška, který tu moudře vycítil, že méně je někdy více. ()

Rex Mundi 

všechny recenze uživatele

Netvrdím, že tento film je zlý, ako psychologická štúdia a napínavá dráma funguje (na svoj vek) prijateľne, ale mne asi chýbajú bunky pre staré slovenské filmy, v ktorých herci prehrávajú jedna radosť - keď sa šepká, tak najzlovestnejšie, keď sa súcíti, tak najplačlivejšie a keď sa mlčí, tak srdcia búchajú až rebrá praskajú... ()

Reklama

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Strhující drama rodiny Kubišových mě nenechalo vydechnout, snímek od prvních minut až do úplného konce vytrvale stupňuje napětí. Pod jednou střechou se na Štědrý den roku 1944 hraje o vše, o rodinu, o život. Střet bílých Vánoc a masakru partyzánů, jejich rodinných přílušníků, včetně dětí, mrazivě demonstruje zrůdnost války. Výborní herci (za všechny pánové Chudík, Mistrík, Hasse) a k nim pro mě úplně neznámá Margit Bara, ovšem její komplikovaná postava byla výtečně ztvárněná, plus velmi dobře zvolený hudební doprovod a silný příběh, kterému čas vůbec nic na naléhavosti neubral. "A ja som si myslela, že všetko toto svinstvo môžeš vyzliecť spolu s uniformou..." ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Komorní drama z okupace. 1) 44letý Jiří Krejčík ukázal své režisérské mistrovství ve výborně napsaném příběhu z okupace Slovenska nacisty. 2) Zaujal mě 38letý za stařešinu rodu namaskovaný Jozef Kroner (otec Valentin Kubiš), 27letý fešný Ivan Mistrík (partyzán Jurko Kubiš), 41letý Hannjo Hasse (německý velitel Brecker), ale všichni zúčastnění hráli skvěle. 3) Nemám věru rád uživatele, kteří bezúčelně spoilerují celý film ve svém komentáři (zde troufalka, tonho, Schlierkamp, Vesecký + další částečně). Chápu, že vlastní ego nutí některé komentátory se předvádět co nejvíce, ale měli by pochopit, že na film se díváme kvůli filmu a ne kvůli doprovodným komentářům. ()

Havenohome 

všechny recenze uživatele

Moderne a bezchybne napísané. Otvorené konce obrazov vyvolávajú v divákovi zvedavosť, vďaka čomu má film výborné napätie. Je to odvyprávané bez jediného zbytočného momentu. Réžia subtilná. Veľké celky a pole ostrosti ako od Wellesa dovoľujú Krejčíkovi stavať hercov do hĺbky mizanscény a vytvárať premyslené a výtvarne pútavé kompozície. Jeden z najlepších filmov o Povstaní 1944 a farskej republike. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (11)

  • Postavu Angely hrala maďarská herečka Margit Bara, ktorá nevedela vôbec po slovensky. Jej pasáže boli preto predabované. (lilina133)
  • Jozef Kroner si zahral postavu otca aj v rozhlasovej verzii "Polnočnej omše" z roku 1958. (giaruj)
  • Na polnočnú omšu sa ide do kostola sv. Kataríny v Banskej Štiavnici. Samotná omša v kostole sa však točila v dominikánskom chráme sv. Egídia v Prahe  - Starom meste. Na začiatku znie "Missa alma Nox" od M. Schneidera Trnavského. (tatka)

Reklama

Reklama