Ouija: Zrození zla

Moja prvá otázka k tomuto filmu znela - "Je možné, aby dokázal dobrý režisér zobrať do rúk film, ktorý bol absolútna katastrofa a urobiť z neho dobrý film?" A musím povedať, že odpoveď je podľa mňa - "Áno!" Možno budem na opačnej strane lode ako väčšina hororových komentátorov, no podľa mňa tohto roku skutočne predviedol skvelý výkon a priniesol nám 3 výborné filmy. A nemyslím si, že to hovorím len ako fanboy, ale úprimne mám pocit, že sa mu tohto roku podarilo spraviť skvelé horory. Žiadne falošné ľakačky, žiadne opakované klišé a neskutočná nuda, ako to bolo v prípade prvého filmu Ouija. Možno sme už dnes v dobe, kedy ľudí viac baví skákať pri desivej postave s vyburcovaným zvukom na maximum. Ja neviem. Pretože mám pocit, že okrem toho, že tu máme horor, tak "Ouija - Origin Of Evil" je v skutočnosti okrem iného aj dráma, ktorá veľmi dobre ukazuje rodinu, ktorá sa ocitne v situácii, kedy veci nejdú tak, ako by si predstavovali. Vizuálne je to skvele, herecky je to maximálne zvládnuté a ani raz som nemal pocit, že by sa Mike Flanagan rozhodol ísť cestou, kde urobí to, čo urobili všetci predtým. Filmy idú pomalšie, zľahka budujú atmosféru a potom na konci udrú. Tak to má podľa mňa fungovať. Ak počítate desenie počtami vyskočenia na stoličke, lebo sa na obrazovke objaví strašidelný obraz, nebudem vám to brať. Ja si radšej nechám Flanagana a jeho tvorbu atmosféry. Zvládol to v Oculus, rovnako to preukázal v Hush a najviac asi vo filme Before I Wake. Za tento rok Mikovi úprimne ďakujem, lebo ma naozaj dokázal vydesiť. Paráda. Hodnotenie: A (06.11.2016)

Fajn duchařina, vezoucí se na současné divácké přízni daného hororového subžánru, nepřinášející sice nic nového, originálního, vlastního, inovativního, nicméně na druhou stranu se všemi těmi zavedenými a osvědčenými postupy a prvky pracuje natolik přesvědčivě a působivě, že z toho ve výsledku vznikla poměrně vyzrále fungující zábava, která mě překvapivě příjemně oslovila prakticky ve všech ohledech. Ouija: Zrození zla tak tedy šlape jako opravdu působivá atmosférická jízda, s velice sympatickou „holčičí“ rodinkou, kdy tedy musím jen tak mimochodem vyzdvihnout výkony všech zúčastněných, především hereček, které odvádějí velmi přesvědčivé a mrazení nahánějící výkony, v čele s mladičkou Lulu Wilson, s opravdu parádním a podmanivým retro vizuálem, s pěknou řádkou napínavých scén, slušně gradujícím finále a pointou, která mě osobně potěšila asi nejvíc, neboť zde happy end dostal pořádný kopanec, a tak to má být :-). Co se jinak zápletky týče, ani s ní nemám nějaký výrazný problém, škoda jen poměrně dlouhého a ne až tak zajímavého rozjezdu, jinak ale ústřední myšlenka je fajn, sice nikterak objevná, či originální, ale přesto určitě nenudící a poutavá. V mém případě jde tedy o již třetí setkání s tvorbou Mika Flanagana, a v porovnání s Oculus a Before I Wake je Ouija 2 jasným vítězem, a tak i když nejsem žádným zavilým příznivcem těchto duchařských pohádek, v tomto provedení mi to vůbec nevadilo, spíš naopak, já byl opravdu spokojen. (16.03.2018)

Pokud chcete mrknout na nějaký divácky přívětivý mainstreamový horůrek, tak "Ouija: Zrození zla" je ta správná volba.. Horor má celkem logický příběh, bubáci nejsou zase až tak děsiví a nádech retra sálá z každého záběru.. Obsazení téměř béčkové, ale heri hrají lépe než ochotníci z místní Sokolovny a Lulu Wilson byla naprosto perfektní volba pro "děsivou" holčičku.. Velmi mě potěšilo i obsazení Annalise Basso, se kterou jsem měla čes se potkat už ve filmu "Tohle je náš svět".. Ta holčina se začíná příjemně rozehrávat.. "Ouija: Zrození zla" neurazí, nenadchne, bohužel ani moc nevyděsí.. Každopádně lepší než první Ouija :-D (31.07.2017)

Do kvalitního hororu má Ouija hodně daleko, ale svému předchůdci natrhne řiť. Já si nemohu pomoc, ale vše působí lacině, bez atmosféry a napětí. Přitom hororových scén nebylo málo, ale bohužel žádná, která by diváka zvedla ze židle nebo mu sebevíc utkvěla v makovici. Jedná se o velmi lehký průměr .. 5/10 = 52% (20.11.2016)

Taký ten pekný kúsok s koncom, pri ktorom moja hororová dušička zaplakala sklamaním. Ryšavá slečna svojej malej, roztomilej, posadnutej sestričke zašpricuje chriapu, pokazí mi pekne strávený čas a odprace sa do bielej izby, kde bude trpieť až do roku 2014, kde sa, ak si dobre pamätám, s ňou skontaktujú študenti, ktorí boli tak dementní, že nebrali na vedomie pravidlo, ktoré nás, pozorných divákov naučila doterajšia kinematografia. No, nikdy nevyvolávajte duchov v dome s veľmi temnou a pohnutou minulosťou. Alebo si to celé len pletiem s iným filmom? (05.06.2017)