Americký vlkodlak v Londýně

Priamociare, jednoduche, trochu derave a predsa uzasne zabavne. Tak ako mnoho dalsich hororovych becok s osemdesiatych rokov, ktore sa tocili s nadsadzkou, humorom a velkym nadsenim. Dobre vytypovany , sympaticky herci, stylova hudba, uzasne specialne efekty a az prekvapivo velkolepe finale odohravajuce sa v centre Londyna. Co by som si od osemdesiatkoveho hororu mohol viac priat. (8.5/10). (08.10.2008)

No, po letech jsem si dal opáčko, a převládají teda rozpaky, pamatoval jsem si to lepší. Člověk se už musí v dnešní době hodně přemáhat, aby se tomu úplně nevysmál. V tricích je přitom nejmenší problém, ona památná scéna přeměny hlavního hrdiny ve vlkodlaka je docela fajn i v současnosti. Horší je chování postav, a to v podstatě úplně v jakékoli chvíli filmu. V těchto starších hororech prostě co do logiky a smysluplnosti děje byly kladeny mnohem nižší nároky. Si vezměte už jenom tu scénu v rašeliništi v úvodu. Oni si jen tak sejdou z cesty, jdou si v prostřed noci lážo plážo skrze bažinu a ani nemaj baterku. Píčovina prostě. A když by to chtěl někdo vysvětlovat tak, že jim na cestu svítil měsíček, tak ať si někdy takovejhle pohyb v noci v neupraveným přírodním terénu zkusí :D A podobně by se dalo pokračovat, třeba chování vesničanů je jakoukoli pozemskou logikou nevysvětlitelné. Holt v osmdesátkách se mohla hororovou klasikou stát každá kravina, no. (19.08.2008)

U Amerického vlkodlaka v Londýně je bezpochyby nutné hned na prvním místě vyzdvihnout naprosto dechberoucí masky a speciální triky, které posloužily k velice autentické přeměně ve vlkodlaka. I když tento film vzniknul na počátku dekády 80. let, tak i přesto budí práce s maskami a efekty respekt. Dále pak může zaujmout pěkně hororová atmosféra a to jak v rašeliništích, tak v Londýně. Závěrečná megabouračka daleko převyšuje kdejaké psedudopokusy v Kobře 11. Zkrátka snímek, který mě v rámci hereckého obsazení a dialogů nijak neoslnil, ale jako milovník vlkodlačích filmů jsem si zde našel své. (08.09.2012)

Řekl bych, takový typický představitel teenagerovského filmu z 80. let. Trocha humoru, nezbytná porce napětí, okořeněná patřičnou dávkou krve, náznak romantiky, to vše pomíchat, chvíli podusit ve vlastní šťávě a za tepla podávat mládeži, dychtivé na cokoliv, při čem se k sobě může tisknout, eventuelně i něco více. (19.07.2002)

Prvý diel tochto skvelého vtipného hororu sa vynikajúco nesie 80-tymi rokmi a vynikajúceho režiséra Landisa ktorý to režíroval a ktorý nám ukázal ako má vyzerať dobrá maska vlkodlaka. Samotná scénka, kedy sa David mení na vlkodlaka je dobré spravená no a metro je fantastické až strašidelné 80 percent. (25.11.2008)