Chata na prodej

Tak nějak mě ty nové české komedie nechytají za srdíčko, jak bych čekal. Chata na prodej má humor sušší než nejsušší martini. Je založená na pošťuchování se mezi nesourodými členy rodiny a blízkých. A používají k tomu velice břitký humor, ale postupem času se ze spojení břitký humor vytrácí to slovo humor. A z Chaty na prodej se stává jenom smutná vzpomínka na to, jak kdysi žili naši dědečkové a babičky a na to jak tehdy víkendová chata byla to nejvíc, co si mohli dopřát... (06.02.2019)

Svérázně uchopený fenomén českého chataření zkřížený s novodobými Homolky. A stejně z toho vyšlo pošmourné dílo, které kvalitu loví jak se dá. Absolutně neatraktivní námět inklinující k tv povídkám na náměty diváků, sestávající z toho, že celá famílie se ještě jednou naposledy sejde už na prodané a totálně "totáčem" smrdící chatě, než ta bude příštího rána předána novým majitelům, aby dala průchod své nostalgii a starým i novým ranám osudu, má na svědomí progresivní režisér Tomáš Pavlíček. Ten v záplavě svých studentských děl (podruhé) směle oslovil profesionální ansámbl, aby mu na chatě uprostřed ničeho odehráli etudu na téma "rodina před kolapsem" nebo něco na ten způsob. A herci se činili. Pranic nevadilo, že David Vávra nekoresponduje s odměřenou Ivanou Chýlkovou a repliky stěží artikuluje, Jana Synková s iritujícím hlasovým fondem předvádí jakousi studii na způsob delikátní fúrie, Janu Kačerovi byl dopřán málomluvný senilní děd, Tereza Voříšková část filmu stráví v medvědí kůži, Judita Bárdos svádí svými pohledy a libozvučnou slovenštinou, Jan Strejcovský též nedobře artikuloval a jakýsi nesympatický Germán, kterého nic nerozhodí a kterého bych nejradši kopl do zadnice. Škoda nevyužitého potenciálu postavy (mírně enigmatického) souseda Václava Kopty. Přes své zápory má film svá originální specifika, z nichž vyzdvihnu magickou retro atmosféru, skvěle podpořenou dávnými a méně známými českými songy. Celé představení, co má náboj frašky i depresivní střelivo, trvá všehovšudy skromných 75 minut a dovedu si jej představit i coby divadelní kus. Ve filmovém provedení absentují silná dějová místa a použitelnost na kino plátně je málo funkční. V televizi se bude jednat o životaschopný kus, který paradoxně chatařům a seriálovým Chalupářům nijak neprospěje. 6/10 (06.06.2019)

Těšila jsem na nový český film - komedii. A dostala jsem jen kavalérii dobrých herců, kteří jen tak naslepo tápali, neb jim ten příšerný a nudný scénář nic jiného nedovolil. Edit: v sobotu tento scénář vyhrál Cenu české kritiky za scénář...porazil i Jana Palacha... nemám slov; to už není intelektuálština, ale zločinná adorace podprůměru. (01.01.2019)

Ani komedie ani drama. Příliš mnoho postav, než aby mohly jít do hloubky, žádné zajímavé nezapomenutelné momenty. Jediné, co opravdu potěšilo byla krajina a retro muzika. (1.9.2019)                                                                                           Může obsahovat spoiler:                                                                                                                                                                                                     O den později jsem si sedla, uvařila si kafe a pohodně se usadila. Na druhý pokus to nebylo zas tak marné, ale přece kus chyběl, aby se z "na prodej" stala chata "nezapomenutelnou" Vezmu to popořádku. Obsazení bylo skvělé, proti hereckým výkonům nemám námitek. Zaujalo mě, že retro vzpomínkový film s fenoménem chat natočil režisér a scénáristka kolem třicítky, tedy ve věku, kdy nemohli velký boom chataření zažít. Scénky z rodinného života jsou celkem dobře rozvržené, trošku v ústraní jsou muži. Děda je nevyužitý potenciál, jeho glosy "od věci" ale v kontextu událostí mohli příběh patřičně okořenit, on i otec mají pasivní role, Sebastián se rovněž projevuje minimálně, nejvíc se projevují syn a Pepa. Zato ženské figury jsou akční až až. Jsou mnohem sdílnější, komplikovanější a nevyzpytatelné. Humor se spíš nastíněný, můžete se občas pousmát, ale žádný zabřichopopadák to není. Osobně jsem postrádala trochu víc té životní filozofie. Povedla se atmosféra od kýčovitého vybavení chaty až po kostýmy a muziku. Ještě by to chtělo chlastat Růženín z hořčičáků a iluze 70. let by byla dokonalá. Výběru barokní hřbitovní brány z Hořic v Podkrkonoší tleskám. (02.09.2019)

K filmu jsem po posledních zkušenostech s českou komedií přistupoval dost opatrně a výsledek byl rozhodně lepší, než jsem očekával. Čímž nechci říct, že by šlo o nějaký úžasný zážitek, jen to nebyla taková zoufalost, na jakou jsem se psychicky připravoval. Dokonce jsem se místy slušně bavil, což se mi například u Špindlu nepodařilo ani jednou, David Vávra byl po celou dobu fantasticky civilní a Jana Synková byla jemná jako skelná vata a prudila výborně. Škoda nějakých těch hluchých míst a nevyužitého potenciálu námětu, myslím, že by snímku prospěla větší dávka humoru. (07.01.2019)