Psí domov

Mám ráda psí dobrodružství, ve kterém jsou slyšet zvířecí myšlenky. Vždycky se nad tou roztomilostí rozplývám a trochu dojmu. S tím souvisí i fakt, že je všem jasné, jaký bude konec tohohle filmu doják. Ale zažili jsme tu i lepší ždímače emocí. Nemůžu se zbavit jisté snahy nacpat do děje tolik, až z toho je lehká fraška. Malý/Velký kotě je vážně úlet. I přesto nepovažuju těch 92 minut za promrhaných, ale znovu už je neobětuji. (09.04.2019)

Snaha ísť v šľapajach Psej duše je zrejmá, v porovnaní s ňou však Návrat domov viditeľne ťahá za kratší koniec, či už z pohľadu komerčného úspechu, alebo samotných filmových kvalít. V porovnaní s predvlaňajším psím dobrodružstvom mu totiž chýba originálnejší nápad, prípadne väčšia odvaha v momentoch, kde scenár radšej len kĺže po povrchu (homosexuálny pár, bezdomovec), alebo prinajmenšom o niečo vyšší rozpočet, vďaka ktorému by aspoň trikové scény boli hodné kinofilmu z roku 2019. Odhliadnuc od týchto výčitiek však stále ide o celkom zábavnú cestu štvornohého chlpáča s mimoriadne naivným pohľadom na svet, ideálne ale určenú skôr detskému divákovi, prípadne niekomu, kto obľubuje prvoplánovo dojímavé príbehy so šťastnými koncami ako vystrihnutými z príručky o filmovom klišé. (50%) (31.03.2019)

Psí domov nepřekvapil, ani nezklamal. Jedná se o roztomilou, sladkobolně dojímavou a krásně natočenou pohádku pro děti i dospělé, ale hlavně pro milovníky psů. Jen bez originálního námětu vracejícího se psa v různých podobách, jenž byl použit v Psím poslání (a bude rozvinut ještě letos v navazujícím pokračování). Zde je motiv “vracení se” použit trochu jinak a doslovněji, dává vzpomenout na klasiky žánru, jako je Lassie se vrací, jen v novodobých kulisách, jež mají velice nadprůměrnou vizuální stránku. Nemluvě o zdařilém výběru opravdu malebných lokací. Jen trochu zamrzí poněkud jednotvárný soundtrack, jenž sice funguje slušně, ale nenabízí mnoho zapamatovatelných motivů. Podtrženo sečteno, na Psí domov jděte do kina v případě, že toužíte vidět hezkou oddychovku o nehynoucím přátelství mezi psem a jeho pánem, zdolávajícím všechny myslitelné překážky. V takovém případě zklamáni nebudete… (25.01.2019)

Taka novodobá americká Lassie sa vracia . Mladší diváci si určite prídu na svoje. Mne tam trochu ten "dvojaky meter" pohľadu na amerických veteránov. Jedni mali kopec ľudí okolo seba, vyhradené "federálne územie" pavilóny na psychoterapiu a ten s ktorým bola malá Bella ml handry psa na reťazi a opustenosť amerického tuláka, a tak aj skončil. (27.12.2019)

Jj, už vím, v čem je rozdíl. V režii. Scénář ok, stejná knižní předloha se též nezapře, ale ta režie Lasse Hallströma je jiný kafe. Samozřejmě srovnávám s Psím posláním. To byla jiná liga. Všechno ladilo, srdce v krku celou dobu, jako bych s každým tím zvířetem dýchala. Tady je psí herečka též dokonale rozmilá, inteligentní, k pomazlení. Moc hezký je i motiv psího terapeuta u depresívních pacientů, krásná je empatická komunikace mezi Lucasem a Bellou, sympatické je, že nejcitlivější nálezci jsou zřejmě gayové (konečně je to jen tak mimochodem) a silný je moment fixace fenky na umírajícího bezdomovce. Ale ani malé dítě nepochopí, proč třeba na začátku nelze z ruiny zachránit kočky. Nebo proč k mylné identifikaci přesplotního plemene stačí vyjádření jednoho podplaceného pochůzkáře, ... a pak velké kotě mi tam vlastně taky moc neladilo. (27.01.2019)