Modrý samet

PO Mulholland Drive, Lost Highway a pár kraťasech příchází Blue Velvet, očekával jsem nášup mysteriozních scén, atmosféru, která by se dala krájet a nadlidské výkony. Dostalo se mi od všeho trochu, ale po dvou nepochopitelných, avšak užasných Lynchovek u kterých vysadil leký to nestačilo. Dal jsem si za ukol vidět úplně všechny filmy, protože čím víc jich vidím, tím větší je bůh, ale u Modrého Sametu mi něco chybělo, asi jsem moc náročný Davidův divák, ale bohužel. Ale ani to mi nebrání, abych Blue Velbet označil jako vynikající kriminální a zvrhlou podívanou s vynikajícím Hopperem a fantastickou Isabellou Rossellini. PS - Fascinující ano. Geniální ne. (05.04.2008)

Zvláštní věc, ale při novém zhlédnutí v telce už mě to nějak nebralo (byť český dabing je zde velmi kvalitní). Jasně, ten film má strašně moc neoddiskutovatelných kvalit (perfektní soundtrack, bezchybné obsazení a herecké výkony, originální humor a poetika, jedinečná atmosféra), ale po několikáté už na mě prostě tak nezapůsobil jako dřív. Přesto ho mám pořád z Lynchovy filmografie asi nejradši (spolu se snímkem Mulholland Drive). Mimo jiné i proto, že scéna, v níž Dean Stockwell zpívá song Roye Orbisona "In Dreams", je prostě něco neuvěřitelného. (18.04.2011)

Lynch a dokonce docela snadno pochopitelný, to jsou mi ale věci... Celé to vyprávění, vyšetřování a odkrývání tajemna je velmi zajímavé a celkem i atmosferické, napínavé (přestože víc přitlačit na pilu by bylo záhodno). Herci jsou vybráni myslím dobře, sympaťák Kyle Maclachlan, kterému po celou dobu fandíte, nešťastná tajemná kráska Isabella Rossellini (ve které jsem sám nevím proč viděl Juliette Binoche) a pak nejvýraznější postava celého snímku Dennis Hopper. Popravdě řečeno, když jsem si onehdy v jednom nejmenovaném pánském časopise četl o 30 největších filmových gaunerech všech dob a Hopperova postava byla mezi nimi, čekal jsem trochu záludnějšího a důmyslnějšího záporáka, zatímco Frank je prostě totální násilnický magor, nic víc nic míň. Konec nečekaně normální, vlastně až nepřirozeně pro tohoto režiséra. Solidní 4*, ale potencionál byl podle mě o trochu větší. (12.08.2012)

Laura Dern a její staropanenský zjev (a to jí tady nebylo ani dvacet) ve své podstatě zajímavě kontrastuje s živočišnou ženskostí Isabelly Rossellini.  Postava kazišuka Dennise Hoppera pak až příliš svou sexuální nejistotou čitelná a předvídatelná. S matčinou kundou holt nemohl dosáhnout rovnováhy.  Kyle pak skvělý, nejvíc se mi líbil v trenkách, anžto v té chvíli jsem se do něj dokázal i vcítit.  Znalcům se pak omlouvám za dezinterpretační komentář, ale já u toho dvakrát usnul. Blue Velvet je ale jinak vynikajicí... song. (22.01.2024)

"It's a strange world, isn´t it?" Tak skvělou aféru kolem jednoho bezprizorního ouška nedokázal vycucat ani Mike Tyson a jeho náhlá chuť něco zakousnout během mače s Holyfieldem. On je v zásadě Modrý samet totiž naprosto běžný thiller. Akorát prohnaný umírněnější, prášky notně utlumenou, hemisférou Lynchovy bizarní imaginace. Vznikla tak běžnému divákovi asi nejpřístupnější lynchovina (tedy odpadají Duna a Alvin). Což však ani zdaleka neznamená, že by to dávalo kdo ví jaký smysl. Stejně jako tento komentář. A teď babo raď co tím chtěl básník říci, že? Možná jen to, že modrá je prostě dobrá i navzdory iritujícímu přehrávání Laury Dern a Dennise Hoppera. Lynch tedy ve výsledku může děkovat hlavně sobě a Badalamentimu. Skoro jsem v pokušení pronést, že druhému jmenovanému především. (23.04.2008)