Příběh Alvina Straighta

Režisér D.Lynch väčšinou tvorí ťažko stráviteľné a nepochopiteľné snímky. Niektorým som prišiel na chuť, iným zase nie.Toto je asi jeho jediný film, v ktorom sa nesnaží ani šokovať, ani motať hlavu. Úplne jednoduchý príbeh o starcovi, ktorý sa vydá na cestu za chorým bratom na záhradnej kosačke. Problém je v tom, že je to strašne ďaleko. Na cestu, ktorá trvá celé týždne stretáva zaujímavých ľudí, rieši problémy, takmer sa na kopci zabije a hlavne nedá dopustiť na svoju milovanú,ale trošku pomalšiu dcéru. To najkrajšie je samotné putovanie krásnou krajinou, doplnené nádhernou hudbou.Jedna z najkrajších roadmovie. Film 100%. (27.01.2009)

Příběh Alvina Straighta, přestože je režírován Davidem Lynchem, je skutečně "straight", tedy přímý, bez bizarností, či hrátek s divákem, ale stále pár znaků Lynchovy tvorby nese. Maloměstská idylka Straightova bydliště i jeho samotná úchylka pro odmítání hromadné dopravy jakoby byla přímo vytržena z Twin Peaks... Ale dále už se jedná jen o poctivé road movie plné naděje i komplikací, poetických záběrů krajiny a pronášení životních mouder téměř na každé zastávce. Sleduje se to velmi příjemně, film je očividně konstruován pro jemnou katarzi a pohlazení na duši, ale osobně to na mě až tak extrémně nepůsobilo. 7/10 (30.04.2009)

Rád bych vyvrátil tu obecně rozšířenou nepravdu o tom, že Příběh Alvina Straighta je atypický Lynch. Pokud si dobře vzpomínáte na Modrý samet, Zběsilost v srdci či Městečko Twin Peaks, tak vás asi nepřekvapí, že i Straighta otvírá pohled na zdánlivě idylické (malo)město či místo, které se následně vychýlí ze zaběhnutých kolejí (Modrý samet - mrtvička dědy postřikující trávu, Zběsilost v srdci - napadení po skončení opery, Městečko Twin Peaks - Laura Palmerová nalezená mrtvá a zabalená v igelitu, Příběh Alvina Straighta - děda, který nemůže vstát z podlahy, na kterou upadl!). I zde je uzpůsobován temporytmus filmu stavu hlavní postavy, a tak je pochopitelné, že snímek si plyne velice pomalu a nenuceně, není proč zde proplétat sen a realitu, když hlavní postava netrpí schizofrenií, paranoiou či jinou nemocí. Úvodní a závěrečný záběr filmu Příběh Alvina Straighta navíc dává vzpomenout na Sloního muže, který byl taktéž rámován nebeskými záběry. A stejně jako Sloní muž, i Alvin Straight NENÍ "hřejivý, lidsky teplý a dojímavý film, nutící diváka k slzám", protože stejně jako se u Sloního muže nelze dojímat koncem ulehání na postel, inscenovaným jako předposlední scéna filmu divadla s naivní a povrchní hrou, u které Merrick pláče, nelze se dojímat u Příběhu Alvina Straighta, protože hlavní postava není tak přímá, tak straight, jak by se mohlo z názvu a jejího jména zdát (už proto, že neznámým postavám řekne hodně věći o své minulosti a co ho trápí, ale před blízkými to tají). (30.07.2007)

Před těmi nejpodstatnějšími a nejvnitřnějšími vazbami se můžeme schovávat jak dlouho chceme a stejně nás nakonec dostihnou. Přesně na tyto vazby útočí Lynch - a úspěšně. Podmanivě rozehrává příběh jednoho člověka se zajímavými vedlejšími postavami kolem něj, nechá diváka příjemně odpočinout, příběh plynout a dokonce si udělá legraci i sám ze sebe (ploužící se žluté čáry). Jediná pasáž, kdy příběh ztratí náboj, je opravování sekačky u "hodných cizích lidí", kde se Alvin nevyrovnává s rodinnou neshodou, ale s dávným traumatem, a to mi ke zbytku příběhu moc nesedělo. Jinak mě ale Straight Story pocitově hodně dostal a za tohle překvapení si zaslouží jen chválu. (17.02.2007)

Velmi atypický Lynch. Lynch mě tímto snímkem ubezpečil, že když na to přijde, tak umí být dosti všestranným režisérem. Kdybych si jeho jméno nepřečetl v kolonce režie, tak bych zde jeho styl nepoznal. Společným rysem s předchozími snímky je snad jen neuvěřitelně citlivý backhand. Matoucí je ovšem absolutní absence násilí. Již na první pohled je jasné, že se tímto směrem snímek ubírat nebude. Krásný příběh o pohádkovém dědečkovi, který se rozhodl na sekačce na trávu absolvovat takovou až meditační výpravu, při které stihne ovlivnit, ba dokonce zachránit některé lidské osudy. Do toho všeho hraje skutečně impozantní hudba. Dlouho jsem neviděl snímek, který by mě dokázal tak intenzivní způsobem pohladit po duši a zahřát u srdce. Nádherný a hluboký snímek plný jednoduchých, zato však velmi hlubokých světových pravd. Tento snímek ke všemu napsal sám život. Za trošku slabší považuji úvodní pasáž a těžce otravnou lehce retardovanou dceru pohádkového dědečka. Naštěstí nevstupovala do děje příliš. Od započatí cesty zcela bezchybné. Nejvřeleji doporučuji a nevěřil jsem, že tohle někdy napíšu, ale těším se, až si pustím další Lynchův film. (23.01.2018)