Klec pro dva

Rozjezd vskutku slibný, zajímavé téma a jako vždy zajímavý Menšík. Příběh se ale posune ( trochu nevěrohodně, dle mého mínění, ale budiž ) a jeho náboj stagnuje. Největší rozpor ve mně budila slečna Consuela - zajímavý typ, ovšem její výkon mi evokoval často ono cimrmanovské "oživlé dřevo". Proto jen průměrné hodnocení. (22.08.2010)

Výborný námět, leč provedení lehce pokulhávalo. A rozhodně to nebylo v hercích. Aktualizace 2024: Krásné herectví Menšíka hlavně na začátku v tiskárně. Řekl bych životní výkon. Takovou upřímnost jsem u něj nikdy neviděl. Naopak klasické profesorské představení Marvana. Consuela se mi líbila. Čenda vztahem rozhodně povýšil. Hlavně u svých vysmátých kolegyň, které ho konečně začaly brát vážně. Symbolika:  39:55 – Menšík, merkel sign; 50:01 – Morávková, one eye symbolism (cca 10 vteřin); 51:27 – zase. (20.08.2010)

Menšík si zahrál psychologicky věrnou roli silně troubovitého chlapíka, který žil 20 let sám s bláznivou matkou a tak si neosvojil správný přístup k ženám... zkrátka se zamiloval do první, která mu po smrti matky přešla přes cestu, choval se nesměle, byl strašně hodný, furt by ji na rukou nosil... prostě přesně ten týpek, který začne každou normální ženu po pěti minutách maximálně štvát a vyslouží si od ní akorát tak pohrdání. Pravda, Consuela s ním měla trochu větší trpělivost, ale jen proto, že hledala nocleh na pár dní. Jinak tahle herečka byla v tomhle věku a v té blond paruce až nadpozemsky přitažlivá... Bohužel její krása rychle odkvetla, jak prokazuje galerie na jejím profilu. PS: Fakt by mě zajímalo, co šlo v protektorátu ve čtyřicátých letech v televizi za argentinskou telenovelu, že dal starej Morávek svým dcerám jména Consuela a Aglaia. (20.12.2014)

Hlavní postava Čenda ztratil kvůli péči o maminku naprostý kontakt s nežným pohlavím. Když ale maminka umře, bezhlavě se zamiluje do první slečny kterou potká. Snaží se na ni být tak strašně hodný ale neví jak na ni. Ona neprovuje moc žádné emoce a je jasné, že v něčem jede (taky je teda totálně nudná ale to ponechme stranou.) Jde o poměrně úměleckou záležitost. Vše je zahaleno do tmavého černobilého vizuálu, postavy jsou vpodstatě figurky , co se ztráceji ve svých vlastních životech, atmosféra uvolněných šedesátek je velmi výrazná, film se zabývá vztahovými problémy a nikterak nepřikrášluje realitu. Tohle všechno si ale dělá svým osobitým způsobem možná v rámci napodobení nové vlny. Jednotlivé scény mi třeba připadaly spíše jen jako takové útržky. Až jsem dostával dojem, že nesleduju souvislé vyprávění ale sled různých záběrů. S hlavním hrdinou jsem souznil a jeho příběh byl určitě zajímavý. Úmělecké navození pochmutné atmosféry mi taky celkem sedlo. Ale onen útržkovitý střh mi tedy docela vadil. Když měl film gradovat, výrazné stříhání scén všemu jenom uškodilo a přestával jsem dost ztrácel nit a požitek. Z těchto důvodů nemohu bohužel dát nadprůměrné hodnocenní ale najdou se střipky, které na velmi hezké tři hvězdy postačí. Hlavně Vladimír Menšík v krásně přirozeně zahrané tragické poloze, ve které mě vysoce přesvědčil a na závěrečnou sekvenci, kdy se opět v tiskárně zavírá před světem venku, přičemž na něj už žádná slečna nevyleze a jeho oči se zahalují do smutku jen tak nezapomenu. (08.08.2020)

Vladimír Menšík jako hodný a nesmělý starý mládenec Čenda, do jehož života zničehonic vstoupí dívka Tereza (nádherná Consuela Morávková, na kterou je opravdu radost pohledět...škoda, že nehrála potom nějaké větší role, potenciál určitě měla). Další skvělé role hrají podvodníci a gauneři v podání Jiřího Kodeta a Pavla Landovského, nebo výbornou roli starého herce, který žije v bytě vedle Čendy a kterou skvělě ztvárnil Jaroslav Marvan. Výborná byla i Čendova matka Marie Rosůlková. Hodně dobrý potemnělý snímek z 60. let, kde to z filmu přímo sálá. (16.12.2012)