Nikdo nic neví

Super oddychová situační komedie téměř až s artistickými tělesnými výkony:-) Film byl natočený v době, kdy podobně laděné komedii z doby protektorátu nebyly příliš v módě (nebo spíše nebyly vůbec), tudíž byla to na druhou stranu i velká odvaha..Njn holt Češi! Divák se baví grotesknímu pojetí, vtipům i jednotlivým gagům stále, tedy i po těch dlouhých více jak šedesáti letech. Nejlepší scéna: tak asi ta s kočárkem a ožralým SA-manem, a řvaním na celé kolo "Holalí, haló, holalí haló, holalalilí...":-) (10.05.2006)

Tato komedie zaujme především svojí hitlerovskou karikaturou. Je nebezpečná i neschopná zároveň. A kolikrát se, navíc v tak brzké době po válce, udělala československá válečná komedie? Celá ta nevraživost k německému národu se převtělila do roztomilé i hrůzu nahánějící karikaturní postavy českého Němce. Svým hravým nadhledem stále přináší postavička i samotný film rozpustilou a povznášející náladu. Hlavní jsou dvě postavy dobrosrdečných a roztržitých tramvajáků. Martin Plechatý (příjemný Jaroslav Marvan) je ten vůdčí s invenční snahou o vyřešení všech nahromaděných patálií, které přišli nenadále a příliš blízko k nim. Petr Nový (sympatický František Filipovský) je ten vedený, který s nevolí a z donucení nechtěného přikládá ruce k dílu. Hvězdou filmu je ovšem četař SA Fritz Heinecke (skvělý Eduard Linkers) v jedné z nejpřesvědčivějších karikatur československé filmové historie. V jeho osobě se skrývají všechny negativní vlastnosti, včetně neschopnosti. všech přisluhovačů protektorátního režimu. To on vzbuzuje největší strach, to on marnotratně využívá svého výsostného postavení, to on je tou nejnebezpečnější překážkou na cestě tramvajáků za vlastní záchranou. Pije, jódluje, rozkazuje, zneužívá a mstí se. Hlavní ženskou postavou je sousedka tramvajáků Věra Budínová (zajímavá Jana Dítětová), u které nastal počátek strastiplné odysey, problémů a bláznivého karnevalu. Z dalších rolí: další soused, ustrašený popleta a kontrabasista orchestru Jan Koula (dobrý Stanislav Neumann), všímavý recepční hotelu Avion (Ota Motyčka), bojující vlastenec a Věřin snoubenec Ing. Karel Bureš (Robert Vrchota), vynalézavý dirigent orchestru (Eman Fiala), nešťastný a dobrácký strážník (J. O. Martin), či další představitelé německé moci (Josef Kotapiš a Richard Záhorský). Se vzletným odlehčením se tu utahuje z německých okupantů i opatrných a bojácných porobených. Má to tempo, vtip, rozpustilost a energii. Laskavé a nebojácné. (12.09.2016)

Pokus o navázání na předválečnou tradici veseloher a její propojení se švejkovskou válečnou anabází. Jenže tady už to nefunguje; rakouskou válečnou mašinu jsme znali dobře, protože jsme se s ní sami proháněli (i po sibiřských pláních), a proto jsme si z ní snad mohli dělat i legraci. Avšak fungování SS, SA, wehrmachtu, gestapa, sittenschutzu a dalších represivních složek moc srandy nepřipouští. Nemyslím, že se jedná přímo o blasfemii, ale může to vést k pokrouceným názorům typu: "válka byla pro Angličana či Francouze ve srovnání s protektorátní realitou přece jen menším traumatem" (viz čsfd, jinak: pro Francouze byla válka národní katastrofou, pro Angličany světovou). Scénáristé Josef Mach, Václav Mírovský a Petr Nedoma se zřejmě chtěli odreagovat a oprostit se od dlouhé doby protektorátu, a pro radost z konin a blbin (a snad také aby se zavděčili novému nastupujícímu režimu; bylo možno se domnívat, že o to bude stát), zapomněli na to, jaké to vpravdě bylo. Pozn.: Úspěch tohoto filmu předznamenává úspěchy televizních šou typu "Natoč to", při nichž se diváci dáví smíchy, když někdo spadne z houpačky (zde z letadla) a nezlomí si vaz, jak předpokládají (jak to dopadlo se už neukazuje, ani tam, ani ve filmu). (08.01.2018)

Žánr válečné komedie je pro mě záhadou. Tak buď byla válka strašlivá událost, naprosto tragická etapa dějin, při které zahynuly miliony lidí a celý svět utrpěl nenapravitelné a nevyčíslitelné škody a mělo by se k ní přistupovat vážně, a nebo to byla děsná prča a švanda a natáčet o ní veselé taškařice je naprosto v pořádku. Klidně rok po válce. Snad by mělo platit jedno, nebo druhé. Ovšem je vidět, že v téhle naší fantasy realitě jdou oba protiklady skloubit jako po másle. (03.01.2021)

Český (a o 20 let starší!!!) Velký flám. Už jen to, že takový film byl natočen v období, kdy vznikala všechna ta vážná (a někdy dost schematická) okupační dramata je dost neuvěřitelná věc. Je to fraška, tak jsou tam pochopitelně z Němců děláni kašpaři a logika děje není to nejpodstatnější. Marvan a Filipovský tvoří dvojici, která si nezadá s Laurelem a Hardym, a E. Linkers je jejich dokonalým protihráčem. (04.03.2011)