Nikdo nic neví
-
Nobody Knows Anything
Komedie / Válečný
Československo, 1947, 75 min
Režie:
Josef MachHudba:
Josef StelibskýHrají:
Jaroslav Marvan, František Filipovský, Eduard Linkers, Jana Dítětová, Stanislav Neumann, Ota Motyčka, Jaroslav Seník, Robert Vrchota, Josef Kotapiš, Richard Záhorský, Eman Fiala, J. O. Martin, Karel Dvořák, Rudolf Princ, Antonín Jirsa, Jiří Vondrovič, František Marek, Irena Švingerová, Bedřich Bozděch, Josef Pehr, Mnislav Hofmann, Karel Urban, Alois Dvorský, Josef Příhoda, Marie Grossová, Viktor Očásek, Zdeněk Šavrda, Oldřich Hoblík, Otomar Krejča st., Valja Petrová, Eva Šenková, Oldřich Slaný, Karel Effa, Václav Švec, Jaroslav Štercl, Ferdinand Šafránek, Jiří Sovák, Jan W. Speerger, Josef Kemr, Milka Balek-Brodská, Jindra Hermanová, Josef A. Stehlík, Božena Helclová, Jaroslav Orlický, F. X. MlejnekObsah
-
Martin Plechatý a Petr Nový brázdí se svými tramvajemi okupovanou Prahu. Doba je těžká a přežít leckdy není jednoduché - zvlášť když se člověk ve snaze pomoci ohrožené (a půvabné) sousedce zaplete s esesákem, praští ho po hlavě a zabije. Tak si alespoň situaci vysvětlili oba kamarádi, když se jejich protivník svalil na zem. Co si teď počít s tělem? Začíná nekonečná anabáze, v níž se uplatní i dětský kočárek... (oficiální text distributora) -
Okupační groteska Josefa Macha Nikdo nic neví je jednou z prvních československých poválečných komedií a na dlouhou dobu byla jedinou crazy komedií odehrávající se v protektorátních časech. Komedie stejného ražení, film Stůj, nebo se netrefím! (1998), vznikla až o více než 50 let později.
Z dnešního pohledu lze ocenit režisérovu odvahu, který se už necelé dva roky po válce nebál nahlédnout na temnou dobu protektorátu optikou bláznivé komedie, jež neváhá zesměšňovat nejenom okupanty, ale nebojí se střílet i do vlastních řad (falešná odvaha rádoby vlastenců a odbojářů).
S takovým přístupem to film neměl lehké u diváků a především u filmové kritiky. Ta jej strhala, vytýkala mu nedostatek odstupu a nadhledu, nevhodné scény zesměšňující české vlastence a především hojně kritizovala šťastný konec filmu. Z protagonistů byl jednomyslně vychválen Eduard Linkers, jehož četař SA Fritz Heinecke je přesně odstíněnou karikaturou neschopného, úlisného přisluhovače gestapa.
Většího uznání a respektu se Machově režijní prvotině dostalo až s odstupem několika desetiletí. Z dnešního pohledu je tento snímek mnohem živější a přesvědčivější než většina filmů natočených ve druhé polovině 40. let. V porovnání s dnešními díly má nezvykle vysoké tempo, kdy jedna akce střídá druhou, takže nevadí stereotypnost několika scén a jednoduchá zápletka. Přes spolehlivé výkony všech herců je nejjasnějším kladem filmu herecký výkon Eduarda Linkerse, který si takřka identickou roli zahrál ve filmu Hermíny Týrlové Vzpoura hraček (1946).
Josef Mach si téma filmové grotesky vyzkoušel v režijní spolupráci s Václavem Kubáskem, a to ve filmu Velký případ (1946). Po nadějném samostatném debutu zabředl v 50. letech jako mnozí další mezi budovatelské komedie (Vzbouření na vsi,1949) i dramata (Akce B, 1951). Z filmového průměru se mu podařilo uniknout pouze dvakrát, a to v dodnes oblíbené, ladovsky stylizované pohádce Hrátky s čertem (1956) a v napínavé kriminálce s majorem Kalašem Na kolejích čeká vrah (1968). S československou kinematografií se bohužel rozloučil normalizačním, značně tendenčním špionážním dramatem Tichý Američan v Praze (1978). - Jan Šulc (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (43)
-
golfista
Jak já dlouho čekal, až tuhle věc budou dávat znovu ! Filipovský s Marvanem na "tahu" s nebezpečným nákladem :)(12.5.2003)
-
Tosim
Za komoušů se prý nesměly točit komedie z druhé světové. Nechápu proč. Pokud by všechny dopadly takhle dobře... I když z doby komoušů je toho asi víc, co nechápeme :-)(14.5.2003)
-
Karlos80
Super oddychová situační komedie téměř až s artistickými tělesnými výkony:-) Film byl natočený v době, kdy podobně laděné komedii z doby protektorátu nebyly příliš v módě (nebo spíše nebyly vůbec), tudíž byla to na druhou stranu i velká odvaha..Njn holt Češi! Divák se baví grotesknímu pojetí, vtipům i jednotlivým gagům stále, tedy i po těch dlouhých více jak šedesáti letech. Nejlepší scéna: tak asi ta s kočárkem a ožralým SA-manem, a řvaním na celé kolo "Holalí, haló, holalí haló, holalalilí...":-)(10.5.2006)
-
EdaS
Sympatické, ale rozhodně ne dotažené.(24.7.2011)
-
sepp
Tosim: Druha svetova valka a osvobozeni Ceskoslovenska sovetskymi vojsky a z toho plynouci obliba a nastup komunistu - to jest duvod, proc komedie, tedy zesmesneni onoho utrpeni naroda, ze ktereho nas oni rudi "spasitele" dostali, bylo nepripustne pro tehdejsi garnituru...(8.5.2004)
-
NinadeL
Adolf Hitler pěkný, Jana Dítětová taky, ale víc bych to nepřeháněla. Měla jsem z toho moc divoké říšské sny.(26.2.2009)
-
bassator
Že bych se tedy smál až se budu za břicho popadat tak to tedy zdaleka né. Dosti slabé na ty jména co tu zde byly... - 19. 9. 2011 - 30%(30.12.2011)
-
WANDRWALL
Konečně jsem mohl vidět i tenhle film, kde herci, často užívaní v komediích si zahráli i něco na téma jak bojovat proti okupantům.(4.4.2011)
-
Ilicka
Absurdní situační komedie s náloží vypointovaných gagů ve stylu němých grotesek. (LFŠ 2011)(31.7.2011)
-
nash.
Zábavná komedie na hranici grotesky. Svižná, téměř akční, plná záměn, omylů a nečekanýcxh komplikací, které se vrší jedna na druhou a nenechají aktérům vydechnout i když přitom ústředfní trojici dokonale zastínil Eduard Linkers, který si svého esesáka opravdu uživá. Je tu sice pár lapsů v logice, které jsou nesmyslné i v optice grotesky, ale nepřekáží tolik, aby se člověk i po pětašedesíti letech od jejího natočení dobře nepobavil.(6.7.2011)
-
Rosana
Dva tramvajáci stěhují mrtvolu. Občas jsem se trochu zasmála, bohužel mě komedie moc nezaujala, opět podprůměr. Oceňuji ale humor a některé gagy.(1.8.2011)
-
Orlau32
Bláznivá komedie plná zápletek. Místo válečný, bych na plakát dala poválečný, protože se tam v podstatě nic převratného neděje. Eduard LINKERS (emigroval) zde hraje úplně pitomého SS-sáka.(15.10.2007)
-
Marthos
Domácí poválečný film se v prvních letech často vracel do období druhé světové války (Čápovi Muži bez křídel nebo Weissova Uloupená hranice). Téměř výlučně se jednalo o vážná témata, veseloherní úprava byla takřka nemyslitelná a riziková, jak ostatně potvrzuje i snímek Nikdo nic neví. Kritika jej přijala spíše negativně s poukazem na vážnost zobrazovaného období, diváci naopak přivítali tento titul s osvobozujícím pocitem. Samotný film je absurdní komedií vycházející z tradic americké němé grotesky s gagy typickými pro tento žánr (ujíždějící kočárek, krkolomné pády, mnohonásobná nedorozumění). Klasický příběh o tom, jak se nenápadně zbavit omráčeného esesáka se stal velkou příležitostí pro dvojici komiků Marvan - Filipovský. Je skutečně zarážející, že teprve tehdy vytvořili poprvé ústřední hrdiny, ačkoli se předtím i později setkali před kamerou mnohokrát. Velkou pozornost však na sebe strhává vynikající Eduard Linkers v úloze SA-mana, který se v prvních poválečných letech stal monopolním představitelem německých kolaborantů. Sympatické jsou i vedlejší postavy Jany Dítětové a Stanislava Neumanna. Tohoto titulu si osobně velice cením. Nemáme totiž v historii české kinematografie mnoho takových. --- "Už to puklo, mažou SA-many! - Lidi, neblázněte, toho vedle mažou privátně!"(26.10.2008)
-
Terminus
O snímku Nikdo nic neví se nejčastěji hovoří jako o filmu, který prolomil nepsané pravidlo o nutnosti seriózního přístupu k tematice okupace národa. Proti takové charakteristice nelze nic namítat. Machův film by si však zasloužil být vedle této výjimečnosti zmiňován i jako výtečná komedie. Kombinujíc klasické groteskní gagy a hereckou komiku, přináší Nikdo nic neví skutečně vtipnou podívanou. Jelikož film nic nepředstírá, rádi odpustíme i okaté "náhody", které napomáhají hrdinům v cestě za další (komickou) událostí. Film vychází z tradičních komediálních schémat (záměny, jak se něčeho zbavit apod.), avšak dokáže je nápaditě komponovat (doširoka rozvedená epizoda s dvěma futrály na basu). Zvláštní uznání si zaslouží (u nás) opomíjený herec Eduard Linkers (letos - 2004 - zesnulý), jehož vypodobnění SA-mana balancuje mezi (odpusťte krkolomná srovnání) Chaplinovým Diktátorem (vizuální spřízněnost) a pitvořivou (myšleno positivně) kreací Milana Šteindlera ve filmu Mazaný Filip. Ve dvojici Marvan - Filipovský režisér Mach našel sehranou a vtipnou komediální dvojici (Filipovský: "Neumíš jezdit?" Marvan: "Neumim, ale jde mi ti príma!"). Škoda, že se ti dva už takto v žádném filmu nedoplňovali... A to hráli ve více než dvaceti filmech (byť různých žánrů) spolu. Vedle zesměšňování okupantů film rýpe i do "našinců" a jejich opatrnosti (trikolóry čekající až na vítězství). Toto zesměšnění je však kompenzováno několika postavami, které si rády "zaškodí" na úkor okupantů.(30.12.2004)
-
blackrain
Josefu Machovi prý bylo vytýkáno, že natočil film s touto tématikou. Údajně se za dob komunistů nesměly točit komedie s tématem druhé světové války. Nechápu proč. Bylo přece po válce, tak proč si z toho neudělat legraci a celou situaci trochu odlehčit. Ve filmu se výborně doplňují dva výborní čeští herci, Jaroslav Marvan a František Filipovský. Komedie mi připoměla francouzské komedie Sedmá rota a Velký flám.(8.2.2009)
-
liquido26
70 procent. Nejedná se o zase až tak povedený kousek. Některé fórky byly určitě výborné, ale jinak spíš průměr. Marvan a Filipovský byli skvělí. Němci byli zobrazení jako nadměrně tupí dementi a občas si scénáristé vypomohli nějakou nelogičností.(3.7.2010)
-
Jakubisko
LFŠ 2011 ... Uznávám, že v dobovém kontextu by si film asi zasloužil lepší hodnocení, ale mně nějak zoufale nesedl. A ten závěr byl tak morbidní a zároveň WTF že si ani nejsem jistý, zda byl i vtipný. :)(1.8.2011)
-
Cimr
Kuráž tvůrců, kteří se nezalekli už dva roky po válce natočit o tomto nelehkém období crazy komedii, je zapotřebí ocenit. Nic to ale nemění na tom, že z dnešního pohledu je trochu vyčpelá a opravdu vtipných scén obsahuje pomálu (kočárek, basa).(5.8.2011)
-
Terva
Film začíná přestřelkou a akční honičkou. CITÁT - A jéjé, člověče, ta Slávka je ve srabu.......... Černobílá komedie z roku 1947 o tom, jak se zbavit údajné mrtvoly. Dobrej soused Koula je do toho vtažen, ani neví jak. Davové scény jsou velice nepřirozené. CITÁT - Mlátěj SA mana........... Ve scéně okolo 41 minuty je muž obrán a povalen za to, že rozdával trikolóry. Po odchodu davu se muž skoro podobá Adolfu Hitlerovi. O pár vteřin dál je chyba ve filmu ( 42 minuta ). Nápis RAUCHEN VERBOTEN - ZÁKAZ KOUŘENÍ je opatlán pěnou z hasícího přístroje, při dalším záběru však nápis nic nezakrývá a je celý vidět.......... Další chyba ve filmu přijde, nebo spíš přijede ve 44 minutě. Kočárek z SA manem sjíždí ze schodů a je vidět, jak je přivázán k jakému si lanu, které ho jistí......... CITÁT - Tramvaj ? Já mám legitimaci........ V 57 minutě jsou v krátkém záběru hodiny z divným ciferníkem. Místo čísel mají písmena. Číslo jedna bylo I, číslo dvě je E, tři je A, 4 = N, 5 = V, 6 = E, 7 = P, 8 = E, 9 = N, 10 je M, 11 je zase A a Dvanáctku představuje písmeno R. Nevím, co tím chtějí tvůrci říci, mě to nic neřeklo. Závěrečná akční honička a letecká scéna je důstojným zakončením této Československé komedie. Scénář - Josef Mach. Námět - Jan Schmidt. Hudba - Josef Stelibský. Texty ( Teksty ) písní - Špilar, Mírovský a Dr. Tobis. Souseda Koulu si zahrál St. Newman.(28.9.2011)
-
6thSun
Velmi lahodná komediální zápletka z úvodu se časem rozvaří do nezajímavé groteskní šlichty. 60%(31.3.2011)
