poster

Kramerová versus Kramer

  • Československo

    Kramerová vs. Kramer

  • USA

    Kramer vs. Kramer

  • Československo

    Kramerová verzus Kramer

Drama

USA, 1979, 105 min

  • Oskar
    *****

    Dost často slýchám a čtu, že je to sentimentální doják a kdesi cosi. Trochu podezřívám lidi, kteří to říkají, že ten film neviděli. Že ho znají jen z doslechu. Nebo že jsou sami tak sentimentální, že z rovnice dobrý otec + malé dítě - nezodpovědná matka jim vyjde = ždímačka na dojetí. No samozřejmě, ž ten film nadržuje Dustinu Hoffmanovi. Jak jinak, když je zaměřený proti (dodnes trvajícímu!) předsudku, soudnímu dogmatu "dítě patří k matce". Proto je třeba ukázat, že se Kramer se synem učí, vodí ho na hřiště, vaří mu snídani atd. Kdyby tam ty situace byly ze sentimentálních důvodů, choval by se Kramer jako nelidsky moudrý a trpělivý nadčlověk, hrála by k nim sladkobolná hudba (jako v Koljovi) a paní Kramerová by neodešla, ale - jak sentimentální - tragicky zahynula (jako v Samotáři v Seattlu). Tady to tak není, takže není co řešit. A kromě toho, ten film vzbuzuje emoce, ale jiného druhu. Nikoli slzopudné dojetí, ale rozčilení z nespravedlnosti soudu a Kramerovy bezmoci s tím něco dělat. 100%(13.12.2005)

  • mandes

    rozpočet : ? tržby americke : $106,260,000(12.2.2007)

  • Gemini
    ****

    Kramerová Vs. Kramer je podivuhodný snímek - spojuje ryze soudobý děj s ryze klasickou hudbou, elementy hluboce přirozeně lidské a reálné s takřka pohádkovými (viz třeba shánění zaměstnání), a z hlediska historického záležitosti, které hýbaly tehdejší společností, s těmi, které se do dneška vůbec nezměnily. Jde taky o jeden z filmů, který se těžko převypravovává, protože drtivá většina vypravěčů bude někomu stranit, a tím dokáže celý děj přetočit naruby. Je to skutečně dost osobní "věc", a lví podíl na její síle mají samozřejmě Dustin Hoffman a Meryl Streepová, kteří tu hrají jak z partesu. Oba se na první pohled proměňují, ale ve skutečnosti ukazují to, že lidská osobnost je velmi složitá, a nejinak je tomu i s lidskými potřebami a touhami. Rozhodně nedoporučuji ke sledování osobám, které se nevyrovnaly s vlastním rozvodem...což je na nic, protože si jich to drtivá většina neuvědomuje:) A pro všechny mám potom tento vzkaz - je to film z USA, a je přes třicet let starý. Pokud z tohohle chcete čerpat svoje poznatky o fungování rozvodového a opatrovnického řízení u nás (což podle mých poznatků z praxe děláte), tak rovnou můžete fundovaně komentovat úroveň naší policie podle příhod četníků ze Saint Tropez;) Dávám lehce neusazených 80%.(8.1.2012)

  • sportovec
    *****

    Ódou na herectví jsou nepochybně výkony obou protagonistů: Hoffmana i Streepové v tomto nevšedním díle. Zásadnější jsou však jiné obecné otázky, na nichž je VERSUS založeno: výchova dítěte, vymahatelnost práva, úloha apriorismů v našem životě. V kategorii krkavčích rodičů muži nad ženami vysoce vedou, rohovnicky bych to vyjádřil známým trojpísmením r. s. c. Každé pravidlo má však svou výjimku - ženství a jeho negativní rysy se ovšem četností i závažností výskytu blíží horní hranici této velmi pomyslné kategorie. Fakt, že i matky opouštějí své děti, je nepopiratelný. Fakt, že existují desítky a stovky tisíc dětí a lidí, vychovávaných osamělými otci, je rovněž prokázán. Drama osamělého muže, který ve jménu svého syna rezignoval na svou kariéru, aby byl takřka vzápětí téměř deklasován i jako úspěšný a zodpovědný rodič, není nepůsobivé. A mateřské slzy lži, lítosti, malosti a vydírání - tak skvěle zahrané Streepovou - by měly zůstávat při posuzování svého dosahu součástí skutečnosti, že v tomto případě matka svou trestuhodnou nezodpovědností zaujala místo nezodpovědného otce platícího pravidelně alimenty s právem čas od času své dítě vidět a limitovaně s ním žít. Prosté poselství, civilní patetismus, kapky ryzího lidství dopuštěním ryzího umění skryté v nemalé kupě hlušiny. Svádět to všechno na hollywoodskou hru s city v tomto případě určitě nestačí. A stačit nebude - jsem o tom pevně přesvědčen - ani dalším a dalším generacím vděčných a nadšených diváků.(23.2.2008)

  • Mahalik
    *****

    Robert Benton přišel k nám domů, po 105 minutách odešel a mě nechal sedět na pohovce pobryndaného od čaje (příčinou byla neustále otevřená ústa při sledování filmu) a hlavně naprosto konsternovaného. Znáte to, večer máte načatý, nevíte co byste vlastně chtěli dělat a najednou vás pleskne přes tvář název tohoto snímku. Nečekáte prakticky nic...ba jo- čekáte dobrý film s výtečnými herci, ale to co se mi dostalo nejde popsat. Jedná se o téma viděné už stokrát, to ano, ale je natočené s takovou láskou a hlavně neutrálností, že na pomyslný Olymp "rozvodových filmů" patří prakticky na vrchol. Především ta neutrálnost, když přemýšlíte, že Ted si určitě zaslouží mít syna u sebe, ale když se dostane ke slovu Joanna nemáte námitky. Z jejich slov je patrné, že i ona si malého Billa zaslouží. A právě z toho rozhodování- tak kam vlastně- jsem byl na vrcholu blaha, které se vystupňovalo na ještě větší úroveň, když vám dojde, že tu sledujete nejlepší výkony dvou největších herců Hollywoodu. Nemůžu se dočkat té chvíle, až tento film budu zařazovat do mé TOP-filmy, protože už jen tou svou náladou si to rozhodně zaslouží!!!(15.7.2008)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace