Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Václav Matějka se ve svých prvních filmech snažil zkoumat protikladné lidské povahy, s větší či menší urputností hledajících své štěstí. V tomto filmu se dotýká sebenaplnění u lidí, kteří přesáhli třicítku a mají pocit, že život jim uniká mezi prsty. Krize rodinné soudržnosti i morálních hodnot se tu však ozývá dosti tezovitě. Dějová zápletka je vystavěna na kontrastu životních osudů dvou kdysi si blízkých lidí, nyní rozvedených manželů. Zatímco ona, povoláním zdravotní sestra, se lépe adaptuje, on, nespolehlivý a věčně improvizující, marně hledá svůj záchytný bod, dokonce se pokouší vrátit se k bývalé ženě... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

fragre 

všechny recenze uživatele

Kdybych nehleděl na rok vzniku, měl bych tento film za takové psychologické drama (říznuté limonádou) s potemnělou atmosférou a s několika skvělými hereckými výkony, prostě za takový lacinější pozdní dojezd nové vlny (nejen hereckou návazností, ale i v obraze). Leč je zde ten rok 1972, kdy Normalizace řádila silou největší (v témže roce byl natočen vskutku vzorový normalizační film Cesty mužů, v roce následujícím Hroch, úplné kvalitativní a ideologické dno Normalizace). Takže „je třeba postavit se k problému třídně a politicky“, jak to bylo v těch dobách povinností. Kdo je Slávek (skvěle zahraný P. Čepkem)? Kolísavý a mravně dezintegrovaný intelektuál, pozér a oběť vlastních přehnaných ambicí, nota bene cítící se ukřivděně v svém prostém zaměstnání, kam byl přesunut z "okresu" (čímž je naznačováno, že mu normální práce nevoní). Prostě, hotový básník Daneš z 30 případů majora Zemana (epizoda Klauni z r. 1967). A koho to svou kolísavostí trápí? Sympatickou nemocniční (milosrdnou) sestru s roztomilým synkem, prostě, div ne světici, aby bylo každému jasno jaký je to lump. A jeho protivník je (v protikladu oproti mračnému a konfliktnímu Slávkovi) blonďatý a sluníčkový (opět téměř svatý) František, pracovitý houslař, který jinak obcuje jen s můzami. To hlavní, o co v té době šlo, tady zazní: „ …ano, udržet si místo, a muset kvůli tomu obětovat charakter“. Ale nezazní to jako morální maxima, ale jako jalová Slávkova výmluva. Takže je to prosté, Slávek je osmašedesátník, který ztratil své původní postavení a je nyní odsunutý na podřízenou pozici. Ale ani slovo o jeho politickém angažmá, ani slovo o okupaci, ani slovo o čistkách v letech 1969/70, to jako by neexistovalo. Zde je sugerováno, že za jeho „pád“ mohou jen jeho charakterové vlastnosti. Prostě: Na intelektuály pozor, soudruzi!. Ale dnes už jsou to zcela zapomenuté konotace. Dnes se to chápe jako normální starší film. Jinak, Zuzana Kocúriková je typově dokonalý vamp, škoda že nestihla novou vlnu od poloviny šedesátých let, to by dělala sakra silnou konkurenci božské Olince. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Není to špatná sonda do různorodých "karakterů"..odráží život v jeho obyčejnosti...a myslím že prázdnota vztahů a beznaděj je zobrazována v nenápadné souvislosti s dobou po-okupační..nebo jinak : když má na sebe člověk očekávání která není schopen realizovat, nevychází sám se sebou (nemá se rád) pak nedokáže mít rád ani blízké kolem sebe... Skvostná smutná,melancholická ale ne beznadějná Fišerova hudba... ()

Reklama

ViktorD 

všechny recenze uživatele

Neprávem opomíjený a zapadlý film. Pro mě osobně existencialismus na filmovém plátně... Vážnost látky je jen jednou odlehčena příjemně homolkovskou scénou, v níž skvěle exceluje Josef Šebánek, Jan Vostrčil, Míla Myslíková aj. Nelze samozřejmě zapomenout na představitele titulních rolí: Petr Čepek, Jana Gýrová a Tomáš Muchka... Atmosféru filmu brilantně dokresluje úchvatná hudba Luboše Fišera. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Těžké československé psychologické drama zabývající se mezilidskými vztahy v nelehkých životních situacích. Obtížným životním zkouškám vystavovaný pár tvoří zdravotní sestra Tereza (šarmantní J. Gýrová), matka šestiletého Michala a prodavač knih a neúspěšný spisovatel Slávek Vondra. Výjimečnost snímku spatřuji právě v osobě nespolehlivého, sobeckého a nepříliš charakterního zkrachovalého literáta, jehož postavu neobyčejně zvýraznil svým talentem P. Čepek. Vondrovo konfliktní a hrubé chování a jeho démonický nespoutaný projev právem učinil ze snímku nevšední podívanou. Ve vedlejších rolích se nejvýrazněji jevil jako vždy výborný J. Somr, houslař R. Jelínek či moudrý lékař B. Záhorský. Za zmínku též stojí obsazení herecké skupiny kolem M. Formana v 60.letech (J. Vostrčil, J. Šebánek). Matějkovo drama samotné hodnotým pouze průměrně, neboť kromě palčivého ústředního tematu nenabízí divákovi přiliš emotivních momentů a také jeho tempo se zdá být nepříliš svižné. Nicméně díky ohnivému nepředvídatelnému hereckému výkonu P. Čepka, jedinečné osobnosti československé herecké elity, oceňuji Návraty hvězdou navíc. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Normalizační návrat k osvědčeným hodnotám aneb Soudruzi, intelektuální rozkolísanost u nás nemá místo. 1) Rozvláčný pokus o psychologický film kazí normalizační estetika, která předstírá, že je vše v pořádku. Ale není. Paralela s právě probíhajícími čistkami je nabíledni._____ 2) K dojmu normalizačního díla přispívá i hudba jakoby vystřižená z dobových sovětských vztahových filmů._____ 3) Přesný komentář: fragre***. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (2)

  • Exteriéry boli natáčané v českom meste Písek. (dyfur)
  • Filmový debut Lenky Kořínkové. (M.B)

Reklama

Reklama