Režie:
Vladimír MichálekKamera:
Martin DubaHrají:
Martin Dejdar, Jiří Lábus, Jiří Schmitzer, Václav Marhoul, Libuše Tomanová, Tomáš Vorel st., Petr Vacek, Jan Schmid, Milan Riehs, Pavel Nový, Pavel Landovský (více)Obsahy(1)
Prvotina Vladimíra Michálka vznikla na motivy nedokončeného díla Franze Kafky „Nezvěstný“. Mladík Karel Rossman (Dejdar) si vynutí souhlas rodičů a opouští Prahu, aby odcestoval přes oceán za strýcem Jakobem (Lábus). Jakob je multimilionář, který se vypracoval díky čerpání a prodeji vody. Karel se nechá zasvětit do tajů strýcova impéria a stává se jeho součástí. Jeho slibně se rozvíjející kariéru však zničí setkání s dcerou bankéře Pollundera Klárou (Rytychová). Rossman se tak záhy ocitá v bahně přístavu, kde se seznámí s opileckým topičem (Schmitzer)... (J.Connor)
(více)Recenze (187)
Mohlo to byť oveľa lepšie... Škoda. ()
Kafka je moc těžký na zfilmování a ačkoliv se to ani v tomto filmu ne úplně podařilo, já jsem byl mile překvapen. Zvláštně, tak trochu ojediněle natočený film a i když mně chvílemi některé z hereckých výkonů začaly připomínat TV Nova (respektive úroveň vystupujících na jejích estrádách) a občas to působilo toporně, tak to udrželo moji pozornost až do konce. Slušné herecké výkony, velice se mně líbilo, jakým způsobem ztvárnil strýce Jiří Lábus - ani nevím proč, ale kdykoliv se objevil na scéně, tak mě z něj mrazilo. Spokojenost: 77%. ()
I když jinak mám tvorbu Vladimíra Michálka vcelku rád, tenhle film jsem asi nepochopil... nebo co... ()
Nezvěstného jsem nečetl, takže nemám srovnání, ale atmosféra je přesně taková jako u Kafky má být, takže super! ()
Nejsou to jen tak nějaké tři hvězdičky. Jsou to TŘI HVĚZDIČKY. A to už něco znamená. ()
..o strastech a spletitých cestách Nové doby, v nové době 90.let v česku.... pamatuji si ten pocit v mozku, kdy jako děcko, jsem očekával nový český megafilm s Lábusem a Dejdarem, jak jsem je doposavaď neznal, protože už to nebyl Rumburak a parodér Mrazíka.... každá postava je jak z Batmana.. a na koncertu jsem si vyřval hlas u "pápápá" ()
I když z Kafky jen určitá inspirace, duch Kafky v tom byl. Umělé a odlidštěné prostředí, ve kterém se člověk stává obětí vnějších okolností. Je mu svěřen úkol, aniž by byla šance ho řádně splnit. Ztracenost Karla Rossmanna odpovídá ztracenosti dnešních mladých lidí - okolí ho táhne ke dnu, chce nahoru, nahoře je poklop, když už leze ven, někdo ho kopne dolů a poklop zatáhne. A přitom to ve výsledku nepůsobilo depresivně, naděje prosvítala. Považuji ten film za Gesamtkunstwerk ve smyslu jedinečnosti - dílo má rozpoznatelnost (Wiedererkennungswert), ať už jde o hudbu, výtvarnou stránku, hlavní představitele. ()