Kvílení vlkodlaků III

Tohle už je i na mě moc. Marně hledám, co bylo na tomhle imbecilním hororu povedené. Phillipe Mora nikdy nepatřil k zajímavým režisérům, ale u jeho flákot se dalo, při troše dobré hororové vůle, přece jen pobavit. Jenže tohle bylo tak strašné, až mně není jasné, proč jsem tomu dal šanci. Chudák Dagmar Bláhová musela v emigraci brát i takové podřadné role. Když to tak vezmu, ještě jsem neviděl pořádný horor o vlkodlacích, ale tenhle suveréně okupuje nejspodnější patra na tohle téma. 0% (14.01.2012)

Tak na třetí pokračování Howlingu jsem se docela těšil. Výsledný dojem sice není špatný, ale poměrné zklamání se přeci jen dostavilo. Oproti vyvedené dvojce, mimochodem také pod taktovkou Philippa Mory, je třetí pokračování znatelně slabší. Dějově se přeneseme do Austrálie, kde v zapadlé osadě žijí vačnatí vlkodlaci, ovšem rozpory uvnitř kmene donutí mladou vlkodlačí slečinku prchnout do Sydney. Ta se ve městě zamiluje do mladíka od filmu a zplodí spolu dítě. Ale mladý pár je nucen čelit nejen dalším vlkodlakům, kteří si do města přichází pro svou příslušnici, ale i nenechavým vědcům, policistům a armádě. Do všeho se navíc připlétá ruský druh vlkodlaka v podobě baletky Olgy. Skupinka hrdinů následně prchá do buše, aby našla vytoužený klid. Snímek disponuje zajímavým dějem, kde je nastíněna i problematika soužití lidí s dalším odlišným druhem. Dále slušnými maskami a celkem podařenými scénami útoků vlkodlaků, bohužel bez jediné kapky krve, což je velká škoda. Nejvíce ovšem film podkopaly křečovité romantické vsuvky. Takže u mě za slabší tři hvězdy. (28.06.2009)

Ďalší tvrdý úder Howlingu ako potenciálnej solídnej hororovej sérii... Po nepodarenej dvojke, ktorá bola situovaná do legendárnej rumunskej Transylvánie sa dej tentokrát presúva do ďalekej Austrálie, ktorá je domovom podivného druhu vakovlkodlakov. Philippe Mora sa pokúsil o radikálnu zmenu scenára, vďaka ktorej chcel vlkodlačiemu príbehu dodať akýsi náznak racionálneho základu. Príliš sa mu to ale nepodarilo, jeho vakovlkodlaci sú všetko možné (komický, nechutný), len nie strašidelný... (13.06.2011)

"Koupím ti sony walkmana, pokud se budeš chovat slušně." Dvojka Howling, natáčená v Československu, byla docela bizarní úlet, ale poté, co se Philippe Mora se svými vlkodlaky přesunul do Austrálie, otočil prudce kormidlem a z trojky udělal lehce mentorskou agitační dobrodružnou paranormální romanci s příměsí exotiky, okořeněnou špetkou humoru. Velmi potěšujícícm faktem je zapojení australských reálií i mytologie, včetně vakovlka. Odklon od klasických vlkodlaků k v podstatě paranormálkně mezidruhovému křížení nevnímám nijkak negativně, naopak, přišlo mi to vcelku originální a zajímavé. Kapitolou samou o sobě jsou masky, které jsou svým způsobem směšné, ale stejně tak úžasné. Pro našince je film zajímavý hlavně obsazením emigrantky Dáši Bláhové do jedné z výrazných rolí, které se zhostila poměrně sympaticky. V osmdesátých letech vzniklo hodně levných podivností, tohle patří k těm zajímavějším a vydařenějším, dneska by si tohle troufl už málokdo. Je sympatické, že byť nijak zvlášť převratné, první tři díly série si tu laťku zájmu a kvality drží ve stejné lajně. (23.02.2015)

Voják ve stanu sleduje s narůstajícím strachem na stanovém plátně siluetu vlkodlaka promenujícího se táborem. Natáhne se pro bazuku a v momentě kdy vlkodlak vtrhne do stanu, mu vystřelí rovnou do tlamy a následná exploze je oba roztrhá... Tahle scéna mě nepokrytě nadchla a za ni dávám tu jednu hvězdičku, zbytek filmu, který se mimo internet honosí podtitulem Marsupials (Vačnatci), je ale odpadní. Moje první a poslední setkání se sérií HOWLING. (14.12.2006)