Nový papež

Mladý papež je nesmírně svěží dílo, které předčilo všechny moje očekávání. Pak ale přišel papež nový a mě spadla brada. Kam se poděla ta svěží režie? Tam, kde první série exceluje ve svojí nápaditosti, New Pope sází na nudně natočené dialogy u kterých jsem měl problém neusnout. Určitě za to může upozadění Jude Lawa na druhou kolej, jelikož když se vrátí, tak to stojí za to. Těch 6 epizod předtím jsem ale bohužel prozíval. (12.11.2020)

Je to zvláštní, ale pro druhou sérii platí dvě zcela protichůdná tvrzení. "Nový papež" je skvělý v jednotlivostech, ale selhává jako celek. Ale "Nový papež" je také skvělý v celkovém uchopení konceptu, byť jednotlivostech pokulhává. Množství vybroušených charakterů, opulentní filmovost záběrování, a pomalu se vzdalující břehy reality na úkor blížícího se surreálna, jakoby dohromady nedokázali zakrýt absenci hlavního hrdiny, který leží v kómatu. Je to jedno dlouhé čekání. V nejlepší společnosti, ale chybí tomu spojující motiv. Když si ale odmyslím zklamání z prvního dojmu, vyvstává evidentní podřízení celku dost zajímavé vizi moderního Ježíše, který v lidech existuje i v době své nepřítomnosti. Funkčnost tohoto přístupu nejlépe ospravedlňuje moment, kdy se ten, na kterého všichni čekají, probere - už ho sami coby diváci tak moc chceme vidět, že je až překvapivé, jak je ve svém jednání nedokonalý a chybující. Aby to bylo dokonalé, musel by ale příběh být víc zaostřený, a neřešit tolik témat najednou. Nemohu se ubránit dojmu, že kdyby to v prvním dílu začalo větou "po jednom roce se mladý papež probudil zázračně z kómatu", mohlo to být o tom stejném, jen zábavněji. (12.05.2020)

Možná si Sorrentino místy až trochu hrál a "pouze" rozvíjel to dobré, co stvořil v Mladém papeži, každopádně dokázal stvořit dva (vlastně tři... vlastně čtyři!) úžasné a velice komplikované charaktery papežů. A ačkoli J. P. III. kraloval výrazným intelektem a charismatem, je to Lenny, kdo stvořil hlavní mystérium a emoce celého seriálu. Oba však pod taktovkou nejsympatičtějšího, leč neméně nejednoznačného Voiella. Netřeba pět znovu ódy na Sorrentinovu estetiku a vizuál, vždyť ono zachytit krásy, byť často studiového Říma a Vatikánu je v podstatě jednoduché, stačí zapnout kameru... ale ano, Sorrentino to opět všechno pozvedl na vyšší metu. Důležitější ale je, co zobrazuje hlubšího, abstraktního, neviditelného, niterného. Fascinující, kterak zde režisér funguje spíše jako básník, který zde pomocí obrazů a vložených vět do úst postav, přemýšlí o světě kolem nás, o víře, Bohu, lásce a obyčejných lidských strastech, to vše obohacené o nevysvětlitelné zázraky. To vše v postmoderním prostředí a špíně nedobrého lidského chování. A naopak jako sochař jemně ohmatává nejrůznější morální a filosofické otázky, hněte je v ruce, ale nikdy nedá jednoznačnou odpověď, kterou by nakonec vystavěl na podstavci. Dogmatický katolík seriál brzy znechuceně a uraženě vypne, ale i militantní ateista si zde se svými postoji vyláme zuby, až zůstane zcela bezzubý, protože se zde funguje na zcela jiné mentální úrovni. A nakonec střídavě zlý, šílený, dobrý a svatý Lenny budiž krásnou ukázkou a symbolikou církve... bývá hrozně fajn, dokud nemá moc a nevládne. (10.02.2023)

Pokračování Mladého papeže v podobě Nového papeže na mě dlouhou působilo, že na sebe bude nepřímo navazovat. Nakonec se to ale protnulo a i Jude Law se tu ukázal v krásném hereckém světle. Původně jsem si totiž myslel, že herecký prim tu bude mít John Malkovich. Nakonec se ale Nový papež stal seriálem plným překvapení a nic není tak, jak se na první pohled zdá. Paolo Sorrentino takřka dokonale pracuje s muzikou, to je zatraceně znát při úvodních a závěrečných titulkách, které jsou každý díl jiné a pokaždé stoprocentně hypnotické. Chápu, že církvi nejvíc vadilo to. Každý díl funguje jako taková samostatná filmařská jednotka. V každém díle jsem se totiž dočkal dokonalého režisérství. Skvostně nasnímaných záběrů, momentů, které mi ve filmografii už zatraceně chybí. No a nebyl by to Paolo, kdyby trošku nezajel i do samotné církve, což je vlastně hlavní tahoun celého seriálu. Všechno to ale dělá uvědoměle a šikovně a tak je dobré si seriál pouštět díl za dílem v přestávkách, protože každý z dílů vytvoří mnoho otázek, které je třeba chvíli zpracovávat. Symbolismus lidských vlastností v kontrastu s historií církve ve Vatikánu je tu snad ještě výraznější, než v první sérii. I proto jsem chvílemi přemýšlel nad pěti hvězdami. Nakonec ale zvítězil symbolismus nad příběhem a já se nakonec ucelil na solidních čtyřech hvězdách. Nicméně hodně solidních čtyřech hvězdách. (27.09.2021)

"Everything is your priority right now, My Most Eminent Secretary of State. You've got terrorism at your gates, you've got an overdose of sexual scandals that democratically touches the entire ecclesiastical hierarchy, and you've got a pope who is no longer loved but idolized. Three failed heart transplants later, he is still in a coma, so you can't exactly squash the idolatry and you know all too well how dangerous idolatry is. Idolatry is the prelude to war. You need a new pope." (02.02.2022)