Kdo se bojí Virginie Woolfové?

Výborně zahráno, hezky ztvárněna manželská krize, v níž se milují a nenávidí... Moc uřvané, teatrální a konec, který by bolel každou ženu, která by nemohla být matkou mě nějak neohromil. Prozatím 3* (23.08.2012)

Panebože, nikdy se neožením! Nebo alespoň ne s Elisabeth Taylor! (09.11.2008)

Sice je to na muj vkus prilis divadelni a nic, nez kecy se tam nedeje, ale potrebna kadence tomu rozhodne nechybi. Vlastne mi to prislo jako kdyz se sejdou 2 herecti veterani Elizabeth Taylor a Richard Burton, kteri maji misto pusy kulomety a 2h po sobe strili stiplave dialogy. Slo jim to vyborne, protoze byli realni manzele, takze ani nemuseli moc hrat, dovedu si predstavit, ze takhle vypadal jejich bezny vecer. Tentokrat navic za asistence dalsich 2 kolemjdoucich hercu, kteri se kolem nich pod vlivem alkoholu non-stop motaji a hrajou si na opila paka. 6/10 (21.02.2012)

Nicholsova prvotina obsahuje akýsi autorov domnelý reprodukčný message, ktorý ho z psychologického hľadiska a v medziach partnerských drám sprevádzal počas celej kariéry. Množstvo tvrdých lekcií a cynizmu vykľutých z nevinných rozhovorov donáša na obraz veľmi smutný medziľudský odkaz toho, ako manželstvo po rokoch zanechá na neutíchajúcej jazve. Avšak mierna divadelnosť (hoc vizuálne a pri práci so zvukom či kamerou nepostrehnúc) pri podaktorých teatrálnych výstupoch bráni látku sledovať bez istých zádrheľov. Ide primárne o to, aby si divák paralelne z filmu odniesol najviac a to sa V.W. darí najväčšmi. Takisto vysoký kredit nesúc k dvojke Burton-Taylor, ktorých charakteristický profil extrahuje v rozmanitosti farieb a sála z nich neskonalá presvedčivosť. (30.10.2016)

Pokud máte v plánu si tohle dílko půjčit na DVD, rozhodně vynechte společnost - sám jsem se se na to dodíval až napodruhé, má polovička neunesla psychický nátlak a jekot, který se z obrazovky line už prakticky od začátku. Celá ta nervní atmosféra je ale jedním z geniálních nástrojů tohoto filmu, postupně totiž přivádí diváka k tomu, že je stejně rozčílený a nedůtklivý jako všechny čtyři hlavní postavy. Brutální sonda do života dvou párů, Potěmkinových vesnic, které pod slušivou fasádou distingovanosti a vytříbenosti ukrývají nejhorší hnůj a oplzlost. Nemáte prakticky ani chvilku oddychu, slovní násilí tady neprobíhá po nějaké sinusoidě, ale neustále atakuje horní únosnou mez. Richard Burton je prostě famózní, smekám i před Elizabeth Taylor, kterou jsem nespravedlivě podceňoval. Sandy Dennis se role ožralé šedé myšky zhostila s gustem, na rozdíl od trochu křečovitého George Segala. Scénář nezakrývá zřetelný divadelní původ, místy jsou potyčky přece jen mírně zdlouhavé a zcela obyčejně - ukecané; přesto doporučuji všem, kteří se chtějí pokochat tím, jak si lze zpackat život a vztah. V každém z nás je kus voyeura a škodolibého sadisty. (05.12.2009)

Tak teda mám velmi rozporuplný názor na film. Herecké výkony? Naprosto bezkonkurenčně VYNIKAJÍCÍ. O tom se nedá ani spekulovat. A o to tam především šlo - studie lidských vztahů a že to E. Taylor a R. Burton zahráli přesvědčivě. Takže ve filmu ani o ten děj nešlo, ale já si nemůžu pomoct, prostě místy mě film uspával (i když by se to mohlo zdát nemožné vzhledem k častým vřeštěním, řvaním a všelijakým vysokým tónům). A ještě něco bylo naprosto skvělé - hudba, jak jinak. Viděno v Mozarteu v muzeu, což zase dodalo jinou atmosféru, než kdybych na to koukala doma. (26.12.2011)

Neskutečně silné drama, které je nasnímáno takovou poklidnou kamerou, která nakonec graduje všechny scény, které se zde odehrávají. Prvotina Mika Nicholse ukázala, že má neskutečný talent pro film a že má ještě co přinést, což v následujících letech také potvrdil. Filmová čtveřice v tomto filmu je herecky neskutečná. (05.06.2015)

Vykon Elizabeth na Oskara určitě byl, ale pro mě bylo tohle dílo prostě moc umělecké, usínala jsem u toho... (16.05.2016)

Tak tahle dvojka si to umí ,,osladit". (24.05.2014)

Nikdy nedejte na první dojem. Ženiální film o zatrpklých, zlých lidech, jedné prochlastané noci, vynášení kostlivců ze skříní na světlo, hraní her a zbořeném světě fantazie. Znechucení, marnost, šeď. Především je to ale film o nenaplněném poslání, životu - film o dětech. Ani po druhém zhlédnutí teď po letech ještě nepronikl až k srdci, ale má stále můj obrovský obdiv. 85% (02.10.2017)

Až mrazivá studie dvou lidí, kteří spolu "přežili" dvacet let společného života. Tak brilantně zahrané všemi čtyřmi zúčastněnými a natočené Mikem Nicholsem, že to už se v soudobé kinematografii málo kdy vídá. Bohužel mám pocit, že na to už nejsou herci (nedávno bohužel zemřel další z této kategorie Paul Newman) nedovedu si představit, v těch rolích někoho jiného než Liz Taylor a Richarda Burtona a George Segal se Sandy Dennis byli víc než zdatnými spoluhráči. Snad se mýlím a ještě se dočkám podobných filmů s podobně dobrými herci. (07.10.2008)

Divadelní kořeny jsou na téhle adaptaci sice znát, ale to nic nemění na tom, že se stále jedná o ukázku špičkové filmařiny, která si vyžaduje divákovo soustředění a po závěrečných titulcích i respekt. Mrazivé, depresivní a vulgární...prostě se nežeňte :) 9/10 (15.10.2009)

Luxusní film o vzájemném zraňování, urážení a ponižování a o tom, jak to může skončit. Neskutečně silný zážitek, ze kterého mrazí. Všichni čtyři herci výborní (Burton úžasně sarkastický, Taylor nepříjemná, ale hodně zraněná, Dennis naivní a hloupá blondýna a Seagal namyšlený hejsek, který se oženil pro peníze). Nicholsovi se tohle hodně povedlo, výborně to natočil. Výborný je taky střih a kamera. Film jako blázen, který má nadčasový význam, proto nikdy nezestárne. Může se to stát každému z nás. Film pro silnější povahy, ale stojí za to. Dávám čtyři hvězdy (na procenta bych dal 90), to jen kvůli tomu, že ve dvou momentech mi přišli dialogy až příliš dlouhé. Přesto naprosto excelentní film, od kterého by se dnešní tvůrci mohli učit. Minimalistické, ale hodně silné dílo. (03.12.2008)

Páni, v téhle hře snad byly všechny negativní vlastnosti: krutost, pomstychtivost, žárlivost, agrese, sadismus, výsměch, ponížení, utrpení a tak bych mohla pokračovat. Vážně strhující dvouhodinová jízda. (10.05.2011)

Snímka je založená na silných dialógoch ktoré sa vám dostanú pod kožu. Niekedy sú agresívne, niekedy sarkastické a niekedy smutné. Snímka rozpitváva dlhoročný manželský pár a ich vzťah ktorý už istú dobu nefunguje tak akoby mal. Neviem čo by som mal vyzdvihnúť. Asi ten najsilnejší prvok hneď po rétorike je tá nesmierne čudná atmosféra ktorá panuje počas tých 2 hodín, kedy som nemal tušenie či sa postavy pretvarujú alebo nie, či hovoria pravdu alebo klamstvo.. Fakt som tu ničomu neveril. Ide o parádny kúsok. (09.12.2016)

M. Nichols Vás okamžite uvrhne do deja. Od prvej minúty sú dialógy plné irónie, sarkazmu. Ubehli desiatky minút, kedy som nerozumela, čo presne sa v domácnosti dvoch ľudí deje. Trochu som sledovala čas, mrvila sa...ale potom začali dávať dialógy medzi manželmi zmysel. Tak ako začal rozumieť profesor biológie, ktorý prišiel o tretej ráno na návštevu, začala som rozumieť aj ja, čo sa deje v dome Georga a Marthy. Elizabeth Taylor hrá neuveriteľne, častuje svojho manžela nenávistnými poznámkami, Burton jej sekunduje v jednom, i v druhom. Prečo sú teda dvaja ľudia, ktorí sa zdanlivo nevedia vystáť, spolu? Odpoveď sa načrtáva iba veľmi jemne, pozvoľna... Kto sa bojí Virginie Woolfovej je o bolesti. O nedostatku. O ilúziách, ktoré sú ako forma náplasti na bolesť veľmi krehké... Ak vydržíte prvú hodinu - uznávam nie je to málo na to, že tých 60 minút budete zmätení - už sa jednoducho neodtrhnete. (13.05.2017)

Konečně jsem se dostala k Nicholsově klasice, shodou okolností se jedná o jeho režisérský debut. Už jsem pár Nicholsových filmů viděla a všechny se mi líbily, proto mi bylo jasné, že i tenhle bude nesmírně kvalitní. Herci byli vynikající, ač taková Sandy Dennis mi dvakrát sympatická nebyla. Jelikož zbožňuji Bette Davis a vím, že byla jednou z kandidátek na hlavní roli, kterou nakonec ztvárnila Elizabeth Taylor, mám jeden nesplnitelný sen. Vidět v tom filmu právě Bette. Zkusit si, jak by to vypadalo s ní, a pak se vrátit k Liz, protože její výkon byl zaslouženě oscarový a já ji plně respektuji. A když už jsem se zmínila o Bette, musím zmínit i počáteční scénou, která naráží na jeden skutečný film Bette Davis, a to na Beyond the Forest. Potěšila mě. U snímku Kdo se bojí Virginie Woolfové? je vidět, že vychází z divadelní hry - je to dramaturgicky velice dobře zvládnuté, bez mrknutí oka sledujete čtyři postavy po celé dvě hodiny a baví vás to. Dialogy byly perfektní, přerod sarkastické "komedie" v ukázku těch nejpodlejších podrazů na své blízké také. Film, který ukazuje, jaké zničující následky má alkohol, ale také to, jak hnusní dokáží lidé být, s jakou potěchou umí týrat své okolí. (15.04.2012)

Tomu říkám reklama na manželství… :-)) Podobné konverzační drama natočené o několik let dříve (také dle divadelní předlohy) Kočka na rozpálené plechové střeše mě ale zaujalo mnohem více a na rozdíl od Virginie Woolfové mě bavilo po celou dobu. Tohle praní špinavého prádla "na veřejnosti" mě v některých pasážích docela míjelo a bylo na můj vkus příliš ukřičené a uhádané. Herecké výkony vynikající, ale sledovat nikdy nekončící hádky bylo pro mě spíše utrpením než požitkem, a proto jsem občas i ztrácel pozornost. To lze přičíst na konto též přetažené stopáži. Překvapilo mě, jak se za těch pár let od již zmíněné Kočky na rozpálené plechové střeše Elizabeth Taylor viditelně změnila… Rozpačitý dojem vylepšily povedené závěrečné minuty doplněné libozvučným hudebním motivem, který zazněl již v úvodu. (20.02.2013)

Skvělé konverzační drama, ovšem mimořádně drsné a depresivní. Nedoporučuji lidem, kteří uvažují o svatbě...:-) EDIT: Po druhém shlédnutí zvyšuji na 5 hvězd. Herecké výkony ústřední dvojice mi vyrazila dech. Hodně smutný film, ale parádní! Who´s afraid of Virginia Woolf? I am. (05.09.2005)

Ve své podstatě jde o psychologické drama, které se pyšní famózními hereckými výkony. K tomu ještě velmi účinný osobitý cynický humor. + možná, nejlepší český dabing. (18.08.2006)