Vlk

Cynický šéfredaktor newyorského nakladatelství Will je svým okolím považován za inteligentního, leč mírně pesimistického muže („Jelikož dochází k tak rychlému ničení deštných pralesů - celý svět zanedlouho zaplaví nejrůznější viry! Zahubí prakticky celé lidstvo. Jen cituji „The New Yorker“. Všichni vědí, že bez deštných pralesů bude konec světa. Lze stejně tak tvrdit, že svět už vyhynul. Že umění je mrtvé. Místo umění máme popovou kulturu a televizi 24 hodin denně. Ženy znásilněné svým zubařem, co o tom tlachají v televizi. Hloubkové analýzy, proč ženy uřezávají mužům penisy.“), žijícího fádní život. Uprostřed vermontských lesů se však za úplňku po nemilém incidentu s vlkem leccos změní a rezignovaný muž je najednou bystřejší, cílevědomější a hlavně zatraceně jistější v kramflecích, takže ho paradoxně nevěra manželky a rivalita v práci, stejně jako setkání s podstatně mladší dcerou svého nového šéfa, nabíjí vlčí dravostí. Působivý thriller (nezaměňovat s hororem) legendárního Mikea „Absolventa“ Nicholse je podstatně silnější v civilnějších polohách, kterým kraluje (JAK JINAK) bezchybný Jack Nicholson. Noční, ryze akčnější sekvence mu už tak nejdou, nicméně i dnes po 14 letech působí minimálně nápaditě. Úchvatnou práci odvedl i zbožňovaný maskér Rick Baker. Atmosférické, mírně délkou přepálené, bohužel bez napětí a na výsledku se to tak musí podepsat!! Slabších 70%. (07.04.2008)

Ač hollywoodský biják, přesto film s inteligentním scénářem, který využívá formát hororu velmi důmyslným způsobem. Nadpřirozené jevy zde neslouží ani tak k vyděšení diváka, jako spíše k zachycení strachu hlavních postav z vlastních nekontrolovatelných instinktů. Proměna ve vlka je tu symbolem pro podlehnutí zvířecí vášni a zatímco u postavy Jacka Nicholsona je tato transformace spojena na jednu stranu s osvěžením, vyvolává v něm též strach o dobře zavedený rodinný a kariérní život. James Spader naopak své zvířecí podstatě dává dobrovolně celou kontrolu, čímž se jeho jediným morálním kompasem stává zákon džungle, kde vyhrává pouze ten nejsilnější. Jeho postava slizkého kariéristy nemá chybu. Celkově bych vyzdvihl herecké výkony. Michelle Pfeiffer mi pravidelně bere dech a tento kousek není výjimkou. (20.11.2016)

Viděl jsem to dřív, měl jsem tu čtyři hvězdy... Podíval jsem se na to znovu tuhle - a ejhle: musím s hodnocením níž. Jo, film to není špatný, nakonec když vedle sebe hrají Nicholson a Pfeifferová, špatné to snad ani být nemůže, hláškuje se vtipně a finální rozuzlení je také bez chyby, ale děj je nepříjemně roztahaný, dost ředěný vodou, utahaný a strašně bez švihu. Což bohužel znamená, že když film nemá to správné tempo, nemůže mít ani atmosféru. A to je škoda. Moc tomu nepřidává ani Spader, jehož vlkodlak je k smíchu. Jenže jakej film o vlkodlakovi byl (kromě Lona Chaneye Jr. z roku 41) opravdu dobrej, atmosférickej a strašidelnej? Žádný, bohužel. A tady je to ošperkovaný o klasickou "popcornovou" devadesátkovou lovestory, která tehdy zabila spoustu dobrých námětů. A mimochodem, na tomto filmu je vidět, že i Jack Nicholson coby herec má svoje limity (za které nemůže): když na začátku, než ho vlčí geny začnou měnit, má představovat uťápnutého a neprůbojného outsidera, je jasně vidět, jak moc mu to nejde, jak moc je tou charismatickou, energií prýštící elektrárnou, takže nesebevědomého dobráka vlastně ani nemá šanci zahrát... (05.12.2014)

Jeden z mých nejlepších hororů. Ikdyž je s Nicholsonem samozřejmě lepší horor už, a to The Shining, i tady ve Wolfovy se ukázal, že v hororech také umí. Tady jako pěkně chlupatej vlčoun co chodí večer na lov, což bylo docela fajn, a scény v kanceláři byli také dobré. Celkovej film jako takovej, (ikdyž filmy kde jsou vlkodlaci nějak extra moc nemusim, jen pár se mi líbí) je dobrej, skvělej scénář, a jsem velmi rád, že to není ten klasický novodobý "horor o ničem" , kde se někoku támhle usekne hlava, a krev zaplní najednou celej pokoj. Tomuto se řiká horor teprve. (12.12.2010)

Jde o jeden z mála filmů, ve kterých se skloubil horor s romantikou a jenž jsem schopný tolerovat natolik, že patří mezi moje nejoblíbenější. Vlka jsem viděl už několikrát a nikdy mě tento příběh neomrzel natolik, abych se k němu po čase vrátil zase zpátky. I proto jsem byl docela překvapený, že jsem jej jaksi „zapomněl“ ohodnotit již mnohem dříve a tak jsem to samozřejmě musel ihned napravit. Filmy s vlkodlačí tématikou mám docela rád a Wolf patří bezesporu ke špičkám tohoto odvětví, přestože se svým způsobem od svých kolegů v mnohém dost liší. Nenajdeme zde mnoho nervy drásajících momentů ani prvotřídní proměnu ve vlkodlaka (ze které byste se posadili na prdel), ale za to je tu k vidění spousta jiných předností. Tou největší je samozřejmě přítomnost a hlavně výkon Jacka Nicholsona. Tento PAN HEREC prostě patří mezi opravdovou extratřídu a já si snad nepamatuji na žádný film, ve kterém by mě vyloženě zklamal. A i zde se zasloužil mírou vrchovatou o celkový vysoký rating Wolfa, přestože více než hororových prvků, se tu dočkáme právě těch romantických / emočních. Ale k tomu jsou samozřejmě zapotřebí dva a Michelle Pfeiffer (já tuhle ženskou prostě miluju už od dětství) mu byla rozhodně rovnocennou parťačkou. Osobně bych na tomto filmu našel jen málo slabin, kterým bych mohl něco více vytknout. Snad jen tu až přílišnou „měkkost“ tohoto filmu. 80% (20.01.2018)