Umučení Krista

Hodnocení filmu je čistě subjektivní záležitostí - a u "Umučení Krista" to platí dvojnásob. Navíc je nutné mít alespoň základní znalosti o Ježíšovi a osobách a událostech s ním spojených. Gibson totiž rezignuje na nějaké vysvětlování a rovnou vypráví...Záleží na tom, jak moc jste schopni akceptovat víru. A to nejen víru zosobněnou křesťanstvím - myslím tím víru v cokoliv "nad námi". Tady totiž nejde o vlastní filmové kvality, u "Umučení Krista" jsou jen prostředkem, jak přiblížit poslední hodiny Božího syna. Radím vám, nebojte se a přes veškeré rozporuplné reakce, přes váš případný ateismus, přes všechny předsudky, které chováte - "Umučení Krista" je film, který si zaslouží vaši pozornost...Možná na konci zjistíte, že pro vás tenhle "příběh příběhů" získal nový smysl a rozměr. A možná ne. Volba je jen na vás. (07.07.2006)

UMUČENÍ KRISTA je bohužel další povrchní ilustrací (konce) života J.K. Ovšem s tím rozdílem, že to Mel Gibson hodně přehnal s červenou a z jinak inspirativní figury udělal rudého bubáka (který oproti očekáváním na kříži ani nezazpívá!). Zatímco televizně pietní adaptace látky si vystačily s doslovným přepisem textu, Gibson „vynalezl“ druhou vrstvu doslovnosti, doslovný popis umučení. Tím Gibson předvádí, že je konzistentní tvůrce, protože celý film působí jako natažený závěr STATEČNÉHO SRDCE. Uplatňuje akční, obrazově-zkratkovitou estetiku hollywoodských vyprávěnek na něco, co mělo být – ne doslova chápaným – podobenstvím, mýtem, a co především vůbec není vyprávěním. Gibsona totiž nezajímá příběh jako takový, ale jeho konec, katarze (a kratičkými flashbacky toho moc nedožene). Proto většina postav působí buď ploše (padouši) a nebo nijace (dobráci, vč. J.K.); fungují jenom postavy kompletní v rámci Gibsonova výseku (Pilát, plus ten chlápek, co pomohl s křížem). Zároveň nechápu, proč Gibson příběh, který má končit nadějí a smírem, na konci zatemňuje a naznačuje vendetu hříšníkům (havran, zemětřesení, rázné vykročení zmrtvýchvstalého J.K.). Čili jak by řekl Bůh, moje oblíbená fiktivní postava: Vůbec nic jsi, Mele, nepochopil, ale dívalo se na to pěkně. (24.01.2005)

''Fraška, nic jiného než fraška...'' zaznělo v filmu z úst jednoho muže a přesně tato věta se hodí i na snímek samotný. Gibsonova podivná intenpretace biblického příběhu o ukřižování Ježíše Krista je zbytečným filmem, který sám sebe podráží snad všude kde jen to jde. Režisér vsází na podivné spomalené záběry, které mají umocnit drsné scény nebo alespoň atmosféru míst, kde se konají, několikrát sice fungují, ale uznejme že jejich neustálé opakování je stejně zoufalé jako Bollův oblíbený bullet time. Stejně tak jsou na tom flashbacky, jejichž jediným účelem je vytvořit pomocí jistých vzpomínek pouto mezi hlavní postavou a divákem, jenže to se nemůže povést. Ježíš působí spíše odpudivě a nesympaticky než abych jej litoval. Nezajímavé jsou taktéž herecké výkony. Tvůrci vsadili na neznámé tváře, ale s tím také přišel problém neschopnosti hrát... Umučení Krista je prostě otrava v pěkném kabátku. (20.10.2005)

Na tenhle film už sem slyšela moc názorů - jedni ho zatracují, druzí vynášejí do nebes. Je těžké být pod takovým tlakem objektivní. Já osobně jsem ateistka, ale co se Umučení Krista týče, velmi se mi líbil. Dá se těžko srovnávat (přece jenom zfilmovaných pašijových her neni zrovna jako hub po dešti), ale je to jeden z těch lepších filmů o Ježíšovi. Nezatěžuje životopisem Krista, ostatně ten většina lidí na zemi zná celkem dobře, ale soustředí se na posledních 12 hodin jeho života (o tom nakonec pašijové hry víceméně jsou). Asi nejlépe zahraní a vykreslení tu jsou Pilát Pontský a Satan (ten byl podle mě opravdu zdařilý). Mnoho by se jistě dalo filmu vytknout, ale na druhou stranu mnoho lze také pochválit (např. latina a tuším hebrejština dodávají na atmosféře) a naturalismus scén bičování mi nepřijde tak děsivý, jak někteří proklamovali (myslím, že jsou k vidění i horší věci a nejen ve splater films). Takže celkem čisté 4*. (07.05.2004)

Umučenie Krista nie je o Kristovi samotnom. To by nesmelo byť zobrazených len posledných 12 hodín jejo života. Umučenie Krista je pocta Mela Gibsona mužovi, ktorý dal základy kresťanstvu a hlavne ktorý trpel za ľudí. A práve veľkosť toho utrpenia tu bola zobrazená ..... Pretože veľkosť Krista nebola v tom, že sa narodil a žil. Jeho veľkosť bola práve v obetovaní sa . Z filmárskej stránky Gibson vsádzal na koláž spomaľovačiek, veľkých detailov a kratučkých flashbackov. Všetky vypovedali o všeobecne známych reáliách avšak nie som si istý, že ateisti pochopili ten flashback s hriešnicou Máriou Magdalénou . Inak bol celý film pochopiteľný pre každého .... Nie je dôležité , kto bol Ježiš, nebolo ani dôležité čo vykonal a aké myšlienky hlásal, dôležité pre Gibsona bolo ukázať mieru utrpenia a to, ako sa s tým Ježiš zmieril a prijal svoj údel, aby vykúpil hriechy ľudstva .... Zaujímavé je, že tábory odporcov hlásajú prílišnú brutalitu s hektolitrami krvi .... Nemám ten názor .... Mnoho ľudí asi videlo obrázky ukrižovaného Ježiša s malými kvapkami krvi na rukách a nohách po klincoch, ako aj ranu v hrudníku. Inak nič..... Čistota a pokora ..... Ale to asi tak nebolo. Ježiša predsa týrali a mučili vo väzení a po celej ceste na Golgotu bol takisto týraný . Ako mal asi vyzerať ? Dôstojný v bielom rúchu ? Asi ťažko .... To ste naozaj ešte nevideli nástroj zvaný flagellum ? Po pár zásahoch by ste vyzerali obdobne ..... Ďalej sa filmu vytýka (hlavne zo strany židovskej obce) , že ukazuje Židov, ako národ , ktorý dal Ježiša na smrť ... A čo teraz ? Nebolo to tak ? A nebol náhodou Ježiš sám Žid ? Bol ...... A kto boli väčšie zvery , Židia , ktorí sa zbavili kokurencie v ich moci, alebo perverzní, zhýraní a sadistickí Rimania, ktorí sa ukájali vo fyzickej bolesti svojho väzňa ? Takto predsa otázka nestojí .... Gibson nám dáva ústami Ježiša nádherné posolstvo : " ..... nie je ťažké milovať svojich blížnych, ale milujme aj svojho nepriateľa... " a ukážme veľkosť svojho ducha .... (15.04.2006)