Umučení Krista

"Film Utrpení Krista si naštěstí nepředsevzal úkol ukázat cestu davům ateistů, zato přiblížit naturalistickou optikou poutavý příběh odsouzeného mučedníka skloubením čtveřice literárních předloh (evangelií sv.Matouše, sv.Marka, sv.Lukáše a sv.Jana), o které se katolická víra opírá. S ohledem na…"

"Zklamáním pro mě bylo technické zpracování. Obrazová skladba je frigidní. Velkých detailů, či neotřelých záběrů se dočkáme pomálu. Střih nedokáže budovat tempo a sled záběrů mnohdy působí zmatečně. Zpomalovačky vypadají vyděračsky, význam zrychlovaček je zcela nejasný. Za pozornost ale stojí masky…" více

"Spodobnění Ježíšovy bolesti je opravdu značně naturalistické - okované důtky v detailních záběrech vykusují maso ze zad, hřeby se v proudu krve noří skrz končetiny, postava většinu času vypadá jako mleté maso... Je však vyzdvižení tohoto aspektu šťastný záměr? Přece jenom, bible se k Ježíšově…" více

"Ačkoliv tedy Gibson nevypráví příběh a nevytváří postavy, zoufale se snaží vzbudit dojem, že přináší poselství a činí tak imaginativním, oduševnělým způsobem. Pokud imaginativní a oduševnělý způsob znamená hromadu zpomalených záběrů, pár holubic a sem tam nějaký symbol, tak mě napadá úplně jiný…"

"Umučení Krista není dokonalý film. Je to však nesporně silný film, který vzbuzuje debatu. To není málo. Kterému jinému filmu poslední doby se to povedlo? K diskusi je toho ve filmu mnohem víc, nejen domnělý antisemitismus a faktické deskriptivní násilí. Jde zejména o význam Ježíšova příběhu, což…" více

"Môj pocit stredoveku výrazne silnie reakciami divákov. Veľmi by ma zaujímalo, koľkí prišli na film kvôli Ježišovi, a koľkí kvôli utrpeniu. Či sme niektorí nesedeli v modernom koloseu a s popcornom v ruke nesledovali krvavú zábavu. Vypočul som si od mnohých, že realistické (ja by som k tomu pridal…" více

"Na rozdíl od drtivé většiny biblických snímků, které ve své barvotiskové zbožnosti vykazují spíše rysy úhledně misijních agitek (viz film Ježíš), je Gibsonův snímek zjevně určen téměř výhradně věřícím. Šokující násilí a krvavé spršky, jež nechává doslova vychrstnout publiku do obličeje, zdůrazňují…"

"Když přestaneme vnímat film z tohoto hnidopišského hlediska, musíme uznat Gibsonovi filmařskou profesionalitu. Způsoby, jakými si vyhraje s obrazem, jak nutí herce často promlouvat jen očima, výrazem tváře či posuňkem ruky (v případě Jidáše dokonce nosu!), obrazové paralely (mršina osla pod…"