Režie:
Jiří StrachScénář:
Lucie KonášováKamera:
Petr PolákHudba:
Zbyněk MatějůHrají:
Bára Munzarová, Jiří Schmitzer, Jana Hlaváčová, Jiří Dvořák, Ladislav Županič, Pavel Kříž, Michaela Maurerová, Aleš Háma, Roman Štolpa, Michal Čeliš, Jaroslava Obermaierová, Antonín Procházka (více)Obsahy(1)
Dramatický příběh o lidské touze, lásce a odpovědnosti k bližnímu na pozadí konce 2. světové války, kdy zemi osvobozovali Američané... V květnových dnech roku 1945 končí druhá světová válka. Pro Annu Zofovou (B. Munzarová), žijící s matkou (J. Hlaváčová), manželem (J. Schmitzer) a nevlastními dětmi na statku kdesi u Kašperských Hor v západních Čechách, nastává chvíle těžkého rozhodnutí. Přivdala se sem po návratu z Anglie, kde se učila cukrářkou, aby po smrti své sestry spolu s jejím manželem převzala zodpovědnost za statek i děti. Venkovské prostředí je ale Anně cizí, vztah s mužem je nenaplněný. Když na statek přijíždějí američtí vojáci, kteří osvobozují kraj, silně prožitý vztah k jednomu z nich jí nabízí novou životní šanci. Má Anna právo všechno opustit a odejít se Stanleym (J. Dvořák) do Plzně a možná i do Ameriky? (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (83)
Božínku ! Šmankote ! Kulisa konce války pro dramatické řádění Strachova smyslu pro humor a pokusu o nadhled. Schmitzer (ve své polistopadové škatulce) s Hlaváčovou sami všechno nezachrání a ostatní nemají prostor se vzepřít. Sexy kukuč Dvořáka, schematická Munzarová, záblesk Kříže, circus Háma from Alabama. ♫ Hudba Zb.Matějů si žije vlastním životem. No, oukéj, ale nuda. Nevyužitý potenciál námětu, místo opakování si dám klidně znovu Zbraně pro Prahu. ()
Božínku, já už začínám mít z téhle televizoidní dvojky Strach & Konášová téměř strach. Bez ohledu na mé subjektivní pocity je však každopádně tahle inscenace jeden těžkopádný velký blábol s přehrávajícími zasloužilými umělci, tlačícími ze sebe vykonstruované dialogy o ničem a rádobymoderní kamerou, snímající toto snažení bez vůně a zápachu... Nebo že by to bylo jako fakt ze života? Nebo že by to byl ten kunst? Vlastně sorry - art! . . . Něco tady ale trošku smrdí, páni artisti, obzvláště to adorantské hodnocení. Marketing zjevně funguje... ()
Do takové 25. minuty je to velmi solidní vesnické drama, kdy člověk čeká, co se z toho vyvine. Jenže pak přijedou američtí vojáci a celé do té doby stavěné drama je na kusy. S americkými vojáky přijely i nelogičnosti v příběhu, různá drobná wtf, a i když jsou vizuál a detaily výpravy stále vymazlené, lidsky mě to tak už nějak štve. Nehledě na to, že k Onch jsem si za tu dobu nezískal takový vztah, abych šel s ní. Chápu její pohnutky, naději, ale víc je mi sympatičtější postava Jiřího Schmitzera, a dokonce i Jany Hlaváčové - jsou uvěřitelnější, lidštější. U holky, která sloužila v Londýně a má tedy rozhled, nadhled a zkušenosti, by člověk čekal, že nenalítne prvnímu frajírkovi, kterého náhodně potká, a že je jí jasné, že mu nejde o tlumočení, ale jen o to jedno jediné. A že při jejích zkušenostech si dokáže už doma na vesnickém dvorku domyslet, kam by to (ne)vedlo. Ale ona jako trdlo jde, jako nějaká obyčejná vesnická nána, jako hrála Míša Maurerová - té by tuhle historku člověk věřil spíše. Režie, herci, výprava, kamera, to vše je nadprůměrné, ale příběh je od své hlavní zápletky kýčovitý, klišovitý a nevěrohodný, a nenabízí moc dalších možností. Schválně, jestli Lucie Konášová viděla rok předtím Čokoládu a má ten film ráda. --- Průběžné poznámky: Velmi slušný vizuál, kamera, výprava. Velmi dobré režijní vedení dětských herců, to se málokdy vidí. Postavy zatím "nahozeny" dobře, nejednoznačně, což je dobře. Uvidíme, co příběh a jak dál. Trochu mi vadí sousedka drbna, jak je přepjatě pojatá, je to trochu klišé. A i "teta" je až nějak moc nabručená a lakotná, přes čáru. Opět tradiční chyba - film z konce 2. světové a hlavní hrdinka má vyholené podpaždí? ()
Cesta televizních filmů k divákovi je na první pohled jednoduchá, ale často vám uniknou lahůdky proto, že o těch televizních se nemluví tolik jako o těch filmových. A tenhle příběh rozhodně za pozornost stojí. Děj nabitý emocemi, pečlivě realizovaný příběh a herecké výkony skvělé (v jedné z těch vedlejších exceluje Jana Hlaváčová coby zapšklá tchýně). ()
Anna je frustrovaná ze svého manželství a okolí. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se její příběh neodehrával na konci války a kraj právě neosvobozovali američtí vojáci. A právě jeden z nich se do Anny zakouká a slibuje jí lepší život... Vůně vanilky je hezký film, jenom pro Českou televizi typicky bezkrevný a kupodivu i bez nějakých vypjatých emocí. P.S. Jiří Dvořák umí výborně anglicky, jenom se v tom cizím jazyce ztratila ta typická stopa ironie, kterou na jeho hlase miluju. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (11)
- Při natáčení na plzeňském náměstí město vyšlo filmařům vstříc. Poskytlo štábu několik policistů, omezili dopravu a celé dopoledne nejezdili na náměstí tramvaje. (morgos)
- Postavy Stynleyho (Jiří Dvořák), Billa (Aleš Háma), Hanka (Roman Štolpa) i jejich velitele (Pavel Kříž) přísluší k 2. pěší divizi armády USA, která se vyznačovala znakem indiánské hlavy, kterou příslušníci nosili na ramenou. (Tom_Lachtan)
- Původní název filmu Druhá šance, ale naposlední chvíli byl změněn. (morgos)
Reklama