Vyvraždění rodiny Greenů

Dvořákův výkon bych zas tolik nehanil. On to zahrál dobře, to jeho postava byla tak cynicky napsána. Ostatně i ostatní herci v čele se Švehlíkem a Preissem předvedli dobré výkony – dost mě překvapila Danica Jurčová (moc tuhle herečku neznám). Co se týká samotné knižní předlohy, tak tu jsem bohužel nečetl, takže nemůžu srovnávat, ale režisér Strach dle mého odvedl vcelku dobrou práci. Mělo to zajímavou atmosféru, logika tu místy haprovala – to už je věc druhá. Taky si myslím, že by to měl pachatel hodně těžké všechno přichystat, udělat v domě plného lidí, aniž by si toho někdo všiml. (26.12.2020)

Chválit herecké představenstvo je už dávno zbytečné, protože tady zkrátka vidět je, co za talenty se skrývá v našich končinách. Jenže po technické stránce jsem na rozpacích (kroužení kamery kolem postavy nepochopitelně přerušené střihem v půlce, či rozmazaná postava v pozadí, která momentálně mluví) a v té dramaturgické zklamán. Adaptovat totiž knižní strukturu je vždycky sázka do loterie, ale zrovna tato jen v podstatě trochu variuje a vykrádá proslule známého Sherlocka Holmese, přičemž možná se zasazuje do prostředí amerického, ale i to je tady málo. Celkový zločin totiž místo aby někam směřoval, jen v zásadě pomalu plyne, detektivové se vrací neustále na místo bez jakýchkoliv řešení a nakonec to celé má možná ten pomyslný plot twist, kdy hlavní hrdina vypustí ego do éteru naplno, epilog ukončí to, co konec nestihl dořešit a titulky hlásí, že venku je taky život. Na mě je to až příliš tuctové, co se sice snaží chytře tvářit, ale přitom jde o nepravděpodobnou a hlavně naprosto zaměnitelnou věc. Jasně, může za to předloha, ale tvůrci s tak jednoznačným talentem před i za kamerou by si mohli uvědomit, zda něco má, či nemá cenu adaptovat. (14.03.2023)

Zřejmě to byla už chyba předlohy, pak se ale takový trapas neměl nikdy zfilmovat. Slabomyslná a neúmyslná, pročež nudná a nevtipná parodie na úsudek velkých detektivů (vpodstatě prachšpatný plagiát Holmese a Watsona) plná logických lapsů, velkohubosti, prázdných gest a jalových poznámek, navíc se zápletkou, jejíž rozluštění je celkem zřetelně a v úplnosti naznačeno hned zkraje, po první vraždě, takže divák pak marně tápe, proč vyšetřovatelé beze spěchu probírají jiné a nepravděpodobné možnosti, aby nakonec po dalších zbytečných vraždách všech ostatních členů rodiny potvrdili, že to opravdu bylo tak. ***** Za podklady k dedukcím se tam v rozporu s realitou říkají vyložené nepravdy (Zatím všechny oběti vraha viděly, proč ne i on? Zazní například neuvěřitelně stupidní otázka ve chvíli, kdy oběti, které dle domněnek viděly vraha, jsou teprve dvě, a třetí, která přežila, vraha dle své výpovědi právě neviděla, protože byla tma. takže s touhle čtvrtou je to půl napůl a nelze z toho nic o taktice vraha vyvozovat. A tak je to tam pořád. Když v závěrečné větě snímku zazněl od onoho Rádobywatsona apel "Buďme reální", místo "realističtí", už jsem jen odevzdaně zaštkala. Takhle blbé a nemístné to bylo od začátku do konce. ***** Už mi je po několika pokusech jasné, že Strach je patetický režisér beze špetky kritické soudnosti, pokud jde o výběr předloh i scénáristů, a jeho prosté převody naivních a často mizerných scénářů do televizní podoby postrádají nadhled i vtip. Tady jde jen o zkaženou detektivku, u historizujících filmů ale dělají medvědí službu i našim dějinám (například Operace Silver A). *~ (19.12.2017)

Dokonalé spojení humoru s napětím, slušná výprava, celkově pevné režijní vedení a jasné směřování, plus dokonalé detaily, a konečně už ty vtípky, které u Strachových filmů oblibuji, a kromě Mladého chemika, bráno chronologicky, v jiných jeho filmech doposud chyběla. Za ocenění rovněž stojí, že v podstatě jde o konverzačku ve třech místnostech, a přesto už od začátku jsou dialogy natočeny vtipně, akčně, s nějakými vypointovanými vsuvkami. Funguje i druhý plán obrazu, ať jde o neustálé odnášení věcí psem do boudy, nebo scénu, kde policista říká, že mrtvá měla oči otevřené a v pozadí státní návladní v Preissově podání začne přičinlivě mávat fotografií na důkaz. Líbilo se mi začlenění Rudolfa Hrušínského osm let post mortem do filmu, vlastně by měl být uveden jako jeden z herců. Ačkoliv měla jen pár scén, dokázala svoji semetriku paní Jirásková zahrát skvěle, s přesným důrazem na věty, a její herectví bylo rozhodně oživením příběhu. Poněkud mi vadil Leoš Suchařípa, kterého mám jako herce rád, ale zde je vidět, jaký problém mu dělaly dialogy a člověku je ho spíše líto. Nu a Jiří Dvořák v roli, která mu dokonale sedne a v jaké ho osobně vidím nejraději (a jen škoda, že takových nemá ve své kariéře víc) - mírně cynický detektiv s pobaveným úsměvem na tváři, který je nad věcí. Avšak nejenom to - on dokáže perfektně pronést i ony poetické věty, obraty a pasáže. („Taková krásná vražda, a vy na ni jdete s politikou!“). Pobaví i schovávačky Rexe Greena v Holubově podání. K Danice Jurčové se nevyjadřuji, jako herečka mi osobně vyloženě vadí pro její hysterické herectví, takže by moje hodnocení bylo tímto ovlivněno a až příliš subjektivní. Velmi pečlivě jsou vymyšleny vstupy postav na scénu, zvláště pak služebnictva ve druhé půli příběhu. Divák není zbytečně zahlcen množstvím postav hned od začátku, a má tak čas přemýšlet, kdo by mohl být vrah a zda ta stará skutečně nechodí po domě. Myslím, že se povedlo i kolorování obrazu ve stylu starých fotografií u scény výletu - dodává to onen historický šmrnc. A potěšilo mne, že i zde si našel Jirka Strach možnost, jak ukázat Bibli a dokonce nechat zaznít citát z ní. :-) Vlastně mi k dokonalosti vadilo jediná drobná věc, a totiž že v jedné scéně u staré paní je nahoře vpravo dvakrát vidět mikrofon. Příběhu není co vytknout, je veden srozumitelně, dojde na všechny "pušky visící na zdi", a to včetně dva roky staré propriety. Právě závěrečná tečka je velmi příjemným sražením z výšin zpět na zem, k obyčejné lidské (ne)dokonalosti. (05.09.2013)

Snímek Vyvraždění rodiny Greenů z roku 2002 se rozběhl na obrazovce naší televize hlavně ze tří důvodů. Prvním a nejdůležitějším byl fakt, že tento televizní film natočil můj nejoblíbenější český režisér Jiří Strach, který podle mého názoru vždy uměl natočit dobrou detektivku či pořádně napínavý mysteriózní snímek. Druhým důvodem byla právě ona detektivní zápletka, která slibovala zajímavé pokoukání s velkou dávkou napětí. A konečně třetím důvodem byl herec Jiří Dvořák, který si zahrál hlavní roli a mně byl sympatický i v jiných detektivních počinech. A tak se jednoho večera u nás doma rozběhl detektivní příběh podle knihy S. S. Van Dina odehrávající se ve dvacátých letech minulého století v New Yorku, čímž se autor díla trefil i do mé oblíbené doby, neboť bych rád prožíval svůj život asi od šedesátých let 19. století do roku 1938, pochopitelně vyjma obou světových válek. Bez skrupulí film začal vraždou jedné z členek zámožné rodiny Greenů, která byla zastřelena ve vlastním domě a ve své ložnici. Zároveň se vrah pokusil zabít ještě mladou Adu Greenovou (Danica Jurčová), ta však útok přežila a poskytla tak svědectví policii v čele s detektivem Heathem (Alois Švehlík). Její bratr Chester (Miroslav Táborský) však požadoval, aby státní zástupce Markham (Viktor Preiss) k případu pozval známého amatérského detektiva jménem Philo Vance (Jiří Dvořák) a s ním jeho přítele a spisovatele Van Dina (Josef Somr). Vyšetřovatelům začalo být záhy jasné, že spíše než o působení nadpřirozených sil, jde o řádění bezohledného a vychytralého vraha, který chce získat veškeré jmění Greenů pro sebe. V ohrožení tak byl nejen Chester, ale také jeho podivný bratr Rex (Radek Holub), sestra Sibelle (Zuzana Stivínová) a v neposlední řadě invalidní ochrnutá matka (Jiřina Jirásková). Jak se však ukázalo, vrah byl celkem vychytralý a vodil vyšetřovatele za nos, takže stále unikal spravedlnosti. Já sám jsem byl zvědav, kdo z rodiny Greenů je oním masovým vrahem a dokonce jsem si zkusil tipnout, leč neúspěšně. Závěr byl pro mne tak trochu překvapující, ale to mi bylo už předem jasné, že to nedopadne nijak banálně. Někdy mi ovšem připadlo, že vyšetřování bylo nudné, rozhovory poněkud fádní a děj trochu skřípal. Když jsem si však uvědomil, že se jedná pouze o televizní film, dalo se vše odpustit. Z dalších rolí bych jmenoval Lukáše Vaculíka, který si zde zahrál rodinného doktora Von Bloma, dále Bohumila Klepla jako policejního asistenta, Jaroslavu Obermaierovou jako služku Mannheimovou a na závěr osobního dlouholetého sluhu Spruta, jehož ztvárnil Leoš Suchařípa. Velice mne tedy potěšilo hvězdné obsazení a nakonec i film samotný. Suma sumárum, detektivní příběh Vyvraždění rodiny Greenů ode mne získal tři vyvražděné hvězdy ***. (18.02.2021)