Det sjunde inseglet
Siedma pečať
The Seventh Seal
The Seventh Seal
The Seventh Seal
The Seventh Seal
Režie:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrají:
Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow, Bibi Andersson, Inga Gill, Maud Hansson, Inga Landgré, Gunnel Lindblom, Bertil Anderberg (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Rytíř Antonius Block (Max von Sydow) se vrací z křížové výpravy zpět domů. Když se ráno modlí na mořském břehu, zjeví se mu Smrt (Bengt Ekerot). Block však ještě nechce zemřít a vymůže si jednu šachovou partii. Ve hře je jeho život. Cestou ke svému hradu potká rodinu komediantů, která s ním pokračuje v cestě. Pokračuje i šachová partie. Procházejí pochmurným krajem, jenž je zachvácen morovou epidemií. Za úsvitu je partie dohrána. Smrt si odvádí Blocka, ten ale prodlužováním hry zachrání život komediantově ženě a jejich dítěti. (Levné knihy)
(více)Recenze (475)
Plný počet dávám až po přečtení Bergmanova scénáře s popisky, který je velmi zajímavý a plný filozofických úvah o Bohu, dobru, zlu, smyslu života..., které mi během filmu bohužel trochu unikly. ()
Na tento film sa treba pozerať ako návod, v ktorom sú životné pravdy. Preto ho treba pozerať maximálne v "čulom" stave aby sme si jednotlivé múdrosti uvedomili a mohli sa nad nimi zamyslieť. Či už sú to pravdy o ženách a vzťahoch, alebo o samotnom živote. Veľkým plusom, ktorý ma istú symboliku je šach. Skúste sa zamyslieť nad všetkým čo bolo v tomto filme. Filmy, ktoré dávajú veľa a učia ma, alebo utvrdzujú v mojich myšlienkach mám proste rád, prípadne ich milujem. ()
Reziser Yngmar Bergman opat rozvija svoj oblubeny motiv smrti, a zaobera sa otazkami zivota a a smrti. Ono to zvykol Bergman casto riesit vo svojich filmoch, bud nabozenske otazky alebo tema smrti a umierania. A mne je tato tema velmi blizka, lebo uz dlhodobo tvrdim, ze nie je isty ani Boh, ani satan nie je istota a jedinou istotou v zivote kazdeho cloveka su dane a smrt. Max von Sydow bol herecky megatalent, ktory zahral prakticky vsetko, a okrem neho som si vsimol aj vyborneho Gunnara Bjornstranda /Podzimni Sonata 1978/, ktory sa zhostil ulohy viac nez dobre. Dialogy su perfektne, a parakticky im niet co vytknut, kulisy su vyborne a exteriery este lepsie. No a nech superlativy povypisuju ostatni, ja som ich nasiel tuna sice dost, ale je to vyslovene ako nosit drevo do lesa, opat a znovu ich tuna pracne vypisovat - a to ja praktizovat nebudem - to teda ne! Kazdopadne, Yngmar Bergman bol velikan svetovej kinematografie, to nemoze popriet ziadny filmuznaly diviak : 100 % ()
Špinavý středověk, náboženský fanatismus a k tomu s humorem podané hledání existence boha a nevyhnutelnost smrti. Přes šedesát let starý snímek stále stojí za shlědnutí. ()
Hledání smyslu života a přihlížení představení smrti. Málo mne film oslovil. Daná tématika by dovolila ukázat a vysvětlit mnohem více. Celkově velké zklamání. První film, který jsem viděl od Bergmana. ()
Tak jsem se konečně dostala k téhle bergmanovské klasice, která je údajně nejlepší z jeho tvorby. Nejlepší bych nutně neřekla, ale rozhodně je tím nejfilozofičtějším ze všech těch bergmaních filmů, které jsem zatím viděla. A přitom ta filozofie není na první pohled nápadná. Objevíte ji až tehdy, když film dokoukáte a zapřemýšlíte nad jeho obsahem. Nutno dodat, že to není film jednoduchý na sledování a pro toho, kdo mu nevěnuje plnou pozornost, by mohl být nepřehledný a nudný. Osobně se mi dost líbilo propojení temných scén protkaných symbolismem se scénami, které jsou naopak humorné, až pitoreskní. Ne každému se povede tenhle mix vytvořit tak, aby to nepůsobilo divně, ale v tomhle filmu se to povedlo. Hereckému obsazení není v podstatě co vytknout a zvláště představitel Smrti se mi ve své roli velmi zamlouval. Nadhozené otázky o životě, smrti a Bohu jsou následně vyhodnoceny v samotném závěru, který důstojně uzavírá celý film. Sedmé pečeti opravdu nejde moc vytknout. ()
Můj první Bergman a byl jsem unešen hned napoprvé. Mrzí mne, že nemám nakoukáno a filmové vzdělání, abych to docenil do všech detailů, ale pane bože na to se tak skvěle dívalo a filozofovalo. Na to jak je to relativně komplikované pro řadového diváka to má překvapivě dějové rozuzlení. MImochodem neinspiroval se MIliusův Řím ústřední dvojkou až moc? 10/10 ()
I když s tou poslední hvězdičkou je to tak trochu na pováženou, film bohužel není takj dokonalý, jak jsem od něj čekal,a jak by napovídalil jiná Bergmenova díla (především Fanny a Alexandr), problém je hlavně v některých scénách s herci (např. jejich realizačne průhledný a divácky neúčinný útěk před smrtí a bouřkou, nebo stylové,ale nehodící se přehrávání kováře) to vše jsou ale jen maličkosti, ktreré nemůžou zastínit všechny ostatní scény, ze kterých jde mráz po zádech, všechno okolo (brilantní) smrti, závěr, scény s "posedlou dívkou, či sebemrskačský průvod pokrytců... velmi silný příběh, tak holt jednou těch pár rušivých momentů přehlédnu a dám nejvíc...už proto, že i přes svoji averzi k historickým filmům mě Sedmá pečet určitě vždy chytne a nepustí... ()
-Kdo jsi? -Jsem Smrt. Přestože jsem nebyl doposud konfrontován s filmy švédského velikána Bergamana, stejně tak nejsem a ani nechci být věřící člověk, rozjímání na životem, jeho slastmi i strastmi, a smrtí v severském stylu se mě docela dost dotklo. AR: 1,37:1 - Academy Ratio ()
Nejvíce se mi líbili scény, kdy se hrály šachy. Jinak film má asi větší hloubku, než jsem schopen vidět. Čekal jsem něco podobného jako Údolí včel, ale Sedmá pečeť je více filozofická zdá se. Rozhodně ale grafické zpodobnění smrti je více než hezké. ()
Nuda k posrání #104. Viz Osvícení. 40% ()
Jakmile se budu dívat na tento snímek jako na většinu ostatních (do této kategorie spadá většina i mnou milovaných amerických klasik jako např. Kmotr), nemohu čekat, že před Bergmanem po skončení smeknu klobouk. Nejlépe jsem docenil Sedmou pečeť v momentu, kdy jsem se myšlence filmu otevřel. Otevření se je ale čistě subjektivní záležitostí - pokud tomu tak ve vašem případě nebude, je pochopitelné, že tohle nebude ten pravý filmový zážitek. A nepomůže tomu ani fakt, že každý, kdo se na realizaci podílel, odvedl svoji úlohu na sto procent. Myslím jednak herce a druhak realizční tým. V mém případě se také nejednalo o nic světoborného, nicméně ponurá atmosféra není tak zničující jako u Vláčila, ale uchvacující, navzdory tomu, že vám při koukání zrovna do skoku nebude. Na to, že si je film s Údolím včel tu a tam podobný, příjemné překvapení. A také si myslím, že metaforická vyjádření lépe nezpracoval nikdo jiný než právě Bergman. Samozřejmě, že metaforou myslím například slavnou šachovou partii. Jen za ty metafory dávám jednu celou hvězdičku. Myšlence jsem se otevřel natolik, abych mohl udělit čtyři hvězdičky, což je reálná kvalita filmu. Když to tedy sečteme, vychází mi pět hvězdiček. Není to čistá a v mém případě ne úplně objektivní známka, ale zase nenacházím důvod, proč by si to snímek nezasloužil. ()
Smrt je nezpochybnitelná, ať se prochází světem s kosou nebo třeba s pilou - zato s existencí Boha už to tak stoprocentní není ... Drama, které má své místo i v dnešní relativně bezpečné době, jejíž "morové rány" mívají jinou podobu, ale stejný význam - hledání smyslu života zůstává stejně naléhavé jako kdysi. ()
Téma smrti je vetkáno od lidské kultury od nepaměti, že by toto ale bylo pro mě zlomové dílo opravdu říct nemohu. Skvělé dialogy, filosofický přesah, zajímavé postavy, to všechno tam bylo, ale ve své strojenosti to bylo přeci jen trochu moc. Nemohu dát plný počet, protože jsem si jist, že Sedmá pečeť pro mě byla pouze jednorázová záležitost. ()
Úžasný film, který nadherně střídá závažné chvilky s těmi radostnými. Scény s Bibi Andersson a Nilsem Poppem jsou hrozně "laskavé", postava Maxe von Sydow zase přináší spoustu témat a otázek, a některé scény s Gunnarem Björnstrandem vnáší do filmu špetku vtipu a humoru. Navíc nikdo z ostatních herců tam není do počtu. Takže když k tomu přičtete výbornou kameru, tak prostě nejde nedat 5*... ()
Po pravdě....nevěděl jsem co jsem měl očekávat od tohohle filmu a výsledek byl dosti rozporuplný. Nepochybně je to úžasné filmové dílo, které mi dalo pár nových témat k úvahám o smrti. Jen nedrží moc celistve a konec mě překvapil. Nechápu, proč Smrt v závěru odvádí kromě Blocka i jeho souputníky. Spokojit by se mohla pouze s ním, ne? ()
Max von Sydow súperil so šikovným protivníkom, ktorým nebol nik iný, ako Smrť. Podarí, alebo nepodarí sa mu ju preľstiť? Nazbierané skúsensti z tohto súboja zúročí o 16 rokov neskôr, kde si to rozdá so samotným diablom. To už je ale iný príbeh... ()
Film, který jsem měl doma 3 měsíce a vůbec jsem do něj neměl chuť. Mistrovské dílo a jeden nejlepších filmů všech dob? psalo se na zadním obalu DVD. No to víš že jo, říkal jsem si pro sebe. Jenže !!!! ono to je všechno pravda. Ve snímku se sice po celou dobu nic neděje, žádné extra vzrušení na první pohled, ale na ten druhý... Drtivá morová atmosféra a samotná postava Smrti mi zvedli tep jako už dlouho nic předtím. A bravurní závěrečná scéna kdy si Smrt odvádí rytíře Blocka a jeho družinu... prostě skvost. ()
dokonáno jest ()
Související novinky
Virová nákaza ve filmech
Momentální krizová situace reagující na probíhající šíření viru Covid-19 měla mimo jiné za následek i uzavření veškerých kinosálů, což pochopitelně vedlo k tomu, že distributoři začali rušit či… (více)
Zemřel herec Max von Sydow
Ve věku 90 let zemřel legendární herec Max von Sydow. Sydow se narodil ve Švédsku, významnou část svého života však strávil ve Francii. Významně spolupracoval například s režisérem Ingmarem Bergmanem… (více)
SCANDI – Severská filmová lekce
Česká a slovenská premiéra aktuálního vítěze festivalu v Benátkách, výtečného filmu Roye Anderssona Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě, zahájí historicky první ročník festivalu severských… (více)
Přepsáno v lednu 2019. Sedmá pečeť je působivý filmový manifest existencialismu. Umělecké vyjádření je nepřehlédnutelné především v předkládaných obrazech. Kompozice příkladně využívají skladbu světla a stínu, výrazné atributy zvoleného prostředí času dějin i psychologickou závažnost gest a postojů ve svoji nejefektivnější přednost. Symbolismus ožívá z historických představ, předsevzetí důkladně řasí dimenzionální vrstvy vnímání reality a myšlenka získává hmotné obrysy tušeného tajemství lidské duše i samotné existence bytí. Bůh je nezvěstný v pohybu dějinných souvislostí, pro někoho je již mrtvý, jiní ho usilovně hledají za hranicemi běžného určení jsoucna. Víra je v přímém střetu s bídností života otřesena v samotném základě jedinečného smyslu. Ztráta jediné jistoty zanechává nitro v oněmění trosek zkázy nenadálého a naprostého osamění a úplného rozpadu hodnot. Bůh je smrtí a nenabízí odpovědi při hledání vyššího smyslu života. Smrt se nevybíravě vysmívá životu a se sadistickým uspokojením si pohrává s každou svou obětí. Bůh je pochybnost, která rozsévá zrnka počínající strachu. Bůh je všudypřítomnost a nekompromisnost smrti. Bůh nemá svědomí a okrádá nebožtíky i žijící o základní důstojnost. Bůh je schopnost manipulace a rétorické umění při vytváření prostředí strachu. Bůh je ďábelským pokušením nevinné tváře rozvíjejícího se děvčete. Bůh je majetek a touha uchvatitele. Bůh je krev a utrpení. Bůh je strach. Smrt je bůh a své získané trofeje řídí při nejvelkolepějším tanečním reji života - smrti. Smrt není vybíravá ve své povýšenosti. Filozofickým nástrojem ztráty víry člověka je Antonius Block (pozoruhodný Max von Sydow), rytíř, vracející se z křížové výpravy do svaté země. Nesrozumitelná neuchopitelnost života je matoucí, skutečnost neumožňuje žádné hmatatelné, ani viditelné potvrzení pravdy a víry životních cílů a poslání. Ježíšovo sebeobětování je zdáním falešného mýtu a cynická smrt s potěšením postrkuje figurky své nekončící hry vykoupení. Jedinou jistotou lesku i bídy lidské existence je Smrt (velmi zajímavý Bengt Ekerot). Bůh trestá morem, bůh je vládcem pekla, satan je věčným strachem člověka, Smrt je vládnoucí mocností nad životem, bůh je prázdnota nicoty. Smrt je strach i skutečnost. Výraznou postavou je Jöns (zkušený Gunnar Björnstrand), Blockův panoš a ušlechtilý zastánce prchavého pocitu spravedlnosti lidského života. Životní zkušenost se s provokativní vyzývavostí vysmívá bohu i jeho pouhé představě. Hédonismus s kodexem mravní etiky má hlavu hrdě vztyčenou a kráčí neohroženě vpřed a blíž ke kráse. Důležitou postavou je Jof (příjemný Nils Poppe), bezstarostný optimista a potulný kejklíř s vnímavou duší. Přízemnost člověka ho ve zlobě týrá, přesto je předmětem současné i budoucí naděje života a jeho plnohodnotného prožívání. Hlavní ženskou postavou je Mia (sympatická Bibi Andersson), Jofova laskavá a starostlivá manželka i zdravě smýšlející partnerka potulného způsobu života. Výraznější postavou je Plog (příjemný Åke Fridell), melancholický kovář, potupený milostnou avantýrou záletné manželky. Citlivost v bolesti smutku a zrady výhružně zatíná pěsti a zmateně hrozí a prosí. K výraznějším postavám patří také Raval (dobrý Bertil Anderberg), všehoschopná přízemnost lidské existence, prospěchářsky zneužívající manipulátor a zapšklý chlípník. Esence temné podoby lidského chování a podstaty všeho bytí. Z dalších rolí: Jönsem zachráněná a mlčenlivě ostražitá společnice rytířova průvodu (zajímavá Gunnel Lindblom), oběť lidské přízemnosti, nenasytnosti a strachu a upálená čarodějnice (křehká Maud Hansson), na opuštěném hradě na muže stále čekající věrná Blockova manželka Karin (Inga Landgré), Plogova povětrná žena Lisa (Inga Gill), sebestředný principál kočovných umělců Jonas Skat (velmi zajímavý Erik Strandmark), hlasitě nevybíravý zvěstovatel apokalypsy a vedoucí mnich flagelantského průvodu strachu a vlády děsu (důrazný Anders Ek), přizpůsobivý malíř kostelních interiérů Albertus Pictor (Gunnar Olsson), či malý Jofův a Miin synek Mikael (Tommy Karlsson). Sedmá pečeť je filozofickým filmem, který se zajímá o psychologii člověka a probírá se etickým rozměrem lidského soužití společnosti a stavem morálky. Strach je nejsilnějším základním instinktem, Thanatos a Éros jsou pilíře, zbabělost je přirozeností. Nádherný existenciální počin na poli umělecké filmové tvorby! () (méně) (více)