Přijela k nám pouť

Můj nejoblíbenější dětský film. POprvé jsem zaregistrovala Yvettu Kornovou. Mi bylo na kolotoči a housenkové dráze dost blbě, ale zato mám ráda houpačku moc, moc. moc. S kamarádkou jsme si říkaly Žlut´ásku a Čičorečko. Moc se mi líbily písničky a ten kus s tou holkou copatou, co se sklouzla po skluzavce. No a taky kluci .:-) (05.05.2009)

Československý filmový dětský muzikál, který vypráví o křehkém dívčím přátelství a chlapecké sportovní rivalitě. Do městečka přijíždí pouť a s ní i děti od kolotočů Žaneta (Y. Kornová) a Janek (R. Čada). Zatímco Markéta (R. Mašková) a Žaneta navazují své dřívější přátelství, které bylo zpřetrháno nevrácením Markétina dětského památníku, chlapci hrají důležité fotbalové utkání proti vedlejší vesnici. Janek, kterému se přezdívá Pelé, odmítne nastoupit do zápasu a kluci z obavy, aby nepodpořil protivníka, ho zavřou do podzemní chodby. Jak je vidět, příběh je dosti slabý i pro dětského diváka a je často přerušován nehezkými písněmi se stupidními texty J. Vodňanského, které se navíc opakují. V dětských rolích můžeme sledovat pozdější známé herce - M. Vašuta, Z. Bydžovskou a M. Vladyku. Z dospělých herců se v tomto nudném snímku objevila učitelka L. Šafránková, její milý V. Vydra, dědeček V. Kotva a Markétina matka Z. Hadrbolcová, avšak všichni pouze na minimálním prostoru. Scéna, kdy jakýsi křepčící a skotačící slavnostní průvod v čele s M. Myslíkovou a J. Hlinomazem kráčí po silnici a poté se oddává oslavám na zahradě, na mě působí dosti nevěrohodně a dokonce i bizarně. Ono dětské sportovní zápolení na fotbalovém hřišti vypadá také velmi podivně a naprosto chaoticky, je vidět, že paní režisérka V. Plívová - Šimková nemá o kopané ani ponětí, neboť by v rámci věrohodnosti nemohla dopustit, aby se míče chtělo zmocnit v jednom okamžiku deset chlapců najednou, navíc o nějaké fotbalové spolupráci mezi hráči nemohlo být ani řeči. Od tohoto snímku jsem nečekal žádný zázrak, avšak i tak mě skutečnost zklamala. Snímek jsem dokoukal se sebezapřením, neboť jediná zajímavá věc na tomto nepovedeném muzikálu byly dětské tváře pozdějších známých herců. (27.11.2018)

Na tohle jsem se hrozně těšila, protože jsem ten film viděla naposledy jako malá, věděla jsem, že se mi to vždycky moc líbilo, ale děj už jsem si až tak nevybavovala. Dneska už mi písnička o žluťáskovi vážně lezla na nervy, ale jinak jsem byla potěšena tímto nostalgickým snímkem. No a malý Vašut fakt nemá chybu :D A nejlepší, jak mají všichni ti kluci naprosto shodné účesy s "honící patkou". (25.12.2010)

Tak rok 1986? V sušárně prádla v suterénu sousedního paneláku u nás na sídlišti promítal jeden z podnikavých obyvatel domu o víkendech dětem filmy. Taky nám tiskl na trička Sandokana. Tady prvně jsem viděla Přijela k nám pouť. Byla nás tam, sígrů ze sídliště, plná sušárna, ale doteď si pamatuju, že nikdo neotravoval, všichni seděli tiše jak pěny a na konci se dlouho tleskalo. Nedávno jsem film pouštěla dceři. Má filmovou výchovu, takže vydržela, film ji bavil, ale občas si zafrflala, že je to nějaké zdlouhavé. A já si uvědomila, jak strašně jinde už jsou dnešní děti. Že tenhle divokej, sluncem a skálami vonící muzikál plný chytlavých písniček, poletujících žluťásků a dětských i nedětských problémů, musí na dnešní dítě, zvyklé na akčnost scén a střihů, působit zdlouhavě a nudně. Je to škoda. Mě to baví pořád a novým rozměrem je pro mě porovnání tehdy začínajících hereckých hvězd (Kornová, Bydžovská, Vašut, Vladyka) s jejich stále skvělou hereckou přítomností. (31.03.2013)

Moc se toho neřeší, tak jako ve skoro každém dětském filmu. Jen války mezi holkama a klukama. V dětských rolích se objevilo několik později známých herců, tak je i dnes zábavné jejich objevování. Stejně tak zábavná je kvalitní hudba, texty jsou nadčasové a platí i dneska. Na to, že jsem film jako dítě nijak nezbožňoval, tak některé písničky si pamatuji až dodnes. Jo, pouť je bujaré chování... A jako plus krásné kulisy Českého ráje. (29.10.2016)