Princezna a půl království

Bylo nebylo, krásná princezna musela být obětována drakovi. Naštěstí ji ale zachránil statečný Honza, který draka zabil a náležela mu jak princeznina ruka, tak i půlka království. Honzova neznalost pravidel dvorní etikety ale princeznu i její rodiče dovádí k šílenství, takže ze svatby sejde. Takhle ve zkratce začíná nová štědrovečerní pohádka České televize. Nápad to je skutečně originální a já jsem i vzhledem k obsazení a tvůrčímu týmu čekala stejnou pecku, jakou se před čtyřmi lety pro naši rodinu stal "Korunní princ". Bohužel jsem se nedočkala. Marka Ebena si neskutečně vážím pro jeho noblesu a moderátorské schopnosti, jeho herecký projev je ovšem velmi slabý a jenom jsem čekala, kdy jako královský učitel etikety oznámí divákům, že mohou začít posílat SMS hlasy. Postrádala jsem humor a trochu větší spád ve vypravování. Na druhou stranu, ústřední pár si dokázal získat moje sympatie, Jakub Prachař si svoji zápornou roli docela vychutnával a také jsem se kochala velmi slušnou výpravou a kostýmy (na televizní produkci opravdu nadprůměrné). Slušná práce, ale vánoční klasika se z téhle pohádky asi nestane. (29.12.2019)

Princezna a půl království zaujme na první pohled zejména díky nevídanýmu námětu, který otevírá pohádkový příběh tam, kde většina podobných filmů končí. Přičteme-li k tomu vesměs civilní herecké výkony hlavních představitelů, z nichž nejvíce vyčnívají Matouš Ruml a Marek Eben, hezkou výpravu a nejednu humorně laděnou scénu, máme co dočinění s jednou z těch povedenějších pohádek, které se u nás netočí každý rok (loňská koprodukční pohádka O zakletém králi a odvážném Martinovi byla příjemnou výjimkou). S jistotou mohu říct, že si tuto pohádku v budoucnu klidně znovu a rád pustím. (24.12.2019)

Co se pohádek týče, Karel Janák na nich v posledních letech hodně zapracoval a tak jsem očekával méně tristní zážitek než v loňském roce a určitě nejsem zklamán. U té letošní "Princezny..." mi sedl humor a herečtí představitelé jsou výborní (především Marek Eben), dobří, nebo alespoň nejsou špatní a co hlavně - divák se nemusí za tvůrce stydět, jakou směsici trapností a samoúčelného pitvoření za nemalé veřejnoprávní peníze zase vypustili do světa. Nic světoborného, ale ty tři * jsou více než slušné. (24.12.2019)

Janákův "odborný" výklad postmoderny. A v pohádkovém stylu. Bez čar a kouzel, bez výskytu nadpřirozených bytostí (drak je na úvod zabit jen v literární formě), s důrazem kladeným na absurdnost dění a originalitu postav. Princezně téměř tikají (bio)logické hodiny, Eva Josefíková má na dohled třicetiny, což je pro princezny kritický věk, a kombinace Rum(l) a Prach(ař) je opravdu brilantně odvážně smíchána, čímž se Janákovi coby jednomu z mála režisérů podařilo dostat tyhle dva pány z chvostu žebříčku nejhorších českých herců směrem k nadějným hereckým výkonům, což je záslužný čin. Jiný Kuba, Štáfek, trůní na posledním místě a není mu pomoci. A propíraný Marek Eben svůj kultivovaný projev kultivátora zvládal roztomile. Bizarní je zejména scénka, kdy ve venkovské chalupě učí Honzu dobrým způsobům. Janák dokáže být svěže originální. Přece jen se opravdu nechci dožít Vánoc, kdy desítka neustále reprízovaných pohádek bude okupovat atraktivní vysílací čas. Tahle by v něm měla mít také svoje místo. Začínat tam, kde jiné pohádky končí, je zajímavé pojetí. Zachránce princezny není z nejsličnějších a rázem se ukáže, že je buran a postrádá veškeré urozené způsoby, tudíž nastupuje Marek Eben se svojí etiketou, ke všemu princezna svého statečného Honzu vaginálně ignoruje a dokonce inklinuje, což nebývá u zachráněných princezen tak časté, k bezcitnému a nadutému sobci princi Egonovi ze sousedního království, který stihl přejmenovat vše ve své říši podle svého jména, což zaručuje nejeden vtip a hlášku. Jakub Prachař zdatně konkuruje Kazisvětovi, jeho zábavná slizkost je dokonalá. Tradičnímu pohádkovému pojetí zvoní hrana, Janák s Hudským se vydali svojí tvůrčí cestou. Levně pořízený jejich výlet určitě nebyl, odpustil bych si slabší hudební doprovod Aleše Březiny, v ostatních aspektech jsem byl skvěle pobaven. 10/10 (22.01.2020)

Výborný nápad, přetavený tak na půl v ucelený příběh. Začátek mě opravdu pobavil, ale s přibývajícím časem mě více těšil Egon, o to méně Valerián. Povídání Marka Ebena o etiketě mi připomínalo hraní vzdáleně. Potěšil mě konec, protože jsem si opravdu neuměl moc představit, jak z něj scénárista vybruslí. (24.12.2019)