Princezna a půl království

Já tedy nevím. Jak jsem tuhle u Dvanácti měsíčků nadsadil, tak tady mám chuť ubrat, protože to nejspíš už nikdy neuvidím a neoslovilo mě to natolik, abych se tady nad tím rozplýval. Ale ani mě to nijak nepohoršilo. Se staršími, často reprízovanými pohádkami to asi nesnese srovnání, ale k zatracení to určitě není. (1 284.) (28.12.2019)

Obě společné pohádky scénáristy Hudského a režiséra Janáka alternativním způsobem rozvíjejí známou zápletku, v níž hrdina sice zabil draka, ale vysvobozenou princeznu si má vzít nějaký podvodník. Jak to bylo v Korunním princi, viz v mém komentáři k němu. Zde v Princezně a půl království je výchozí otázka, jak to asi mohlo "doopravdy" být. Hudský si tuto otázku zodpovídá zcela správně: vysvobozená aristokratka se Honzovi poděkuje, počastuje ho nějakou odměnou, ale brát si toho burana za muže? Nepředstavitelné. Takže nápad opět dobrý, jeho provedení oběma herci rovněž dobré. Bohužel nic víc. Ve svém prvním pohádkovém scénáři, byť nikoli dokonalém, rozpracoval Hudský svůj námět natolik rozkošně, že dokonce ani režisér Janákova formátu ho nedokázal zkazit a výsledná pohádka Korunní princ je možná nejlepším filmem, jaký kdy natočil. Žel u tohoto úspěchu zůstalo. Následující Hudského pohádka (s jiným režisérem) byla zoufalá a tato letošní je - nijaká. Janák zůstává Janákem, takže jsme tam, kde jsme byli před Korunním princem. Princezna a půl království sice není tak trapná a pitomá jako třeba Princezna a písař nebo Pravý rytíř, ale na rozdíl od nich je zase zoufale nudná a prázdná. Ale strašně. Což ještě zdůrazňuje impotentní Eben, jemuž nikdo neřekl, že hraje ve filmu a nikoli v televizní soutěži (to ho mám rád, kdysi mi připadal opravdu zábavný a zrovna tato role mu mohla velmi slušet). Podobně nejapný (další můj oblíbenec) Myšička. Většina prostoru, děje a detailů je podřízena - ať to stojí, co to stojí - dvěma přebujelým nápadům: velmi chabě zdůvodněné výuce etikety a postupně stále otravnější Egononanii. Naopak je velmi dobře dějově pojat motiv postav, s jejichž (až nepravděpodobnou) úctou k zákonu je zlý vládce konfrontován (velitel, kněz), to je ale asi jediný kvalitní dílčí prvek. Jen sem tam to má nějaký drajv: celkem nadějný začátek, pak moment, kdy si Honza vezme na Egona kladivo a oddávací jízda v kočáře. Úplně marné nebyly ani scény s Honzovými rodiči. Josefíková s Lexou v pohodě, Kramár jako král slušný, okrajový Maděrič nádherně přesný. Dokonalá Uhlířová chybí v titulcích, což je trapné a pro filmovou "kariéru" této vynikající herečky takřka symbolické. (28.12.2019)

Oceňuji originalitu scénáře i humorné scény. Prachař se do své role hodil. Ebenova etiketa byla fajn, později se mi už trochu okoukala. S trochou nadhledu Egonovo království svým způsobem humorně připomínalo politickou agitaci, ale nikterak vtíravě či úmyslně. Není to pohádka, kterou bych si jen tak znovu pustil, ale za nový nápad a příjemné pobavení a především lepší průměr mezi pohádkovou tvorbou posledních let: 70% (...jinak by to byly jen tři hvězdy) (26.12.2019)

Horší tři. Po několika letech zase pohádka, která aspoň trochu svým technickým zpracováním připomíná profesionální film a né nahrávku několika okostýmovaných herců hrajících podle improvizovanýho scénáře v prostředí hradu/zámku, kde si mnohdy tvůrci nedaj ani práci s tim zakrejt hromosvody, antény a elektrický vedení. Tady s pár scénách sice taky člověk mohl najít nějaké artefakty z budoucnosti, které se tam nejspíše záhadně přenesly z mezidimenzionálního prostoru, ale mimoto jsem na vyloženě žádnej velkej problém nenarazil. Mělo to pěknou kameru, herci povětšinou hráli (i když v mnoha případech bohužel neměli moc co), hudba byla místama otravná a místama fajn, mělo to několik fajn nápadů a vtipnejch chvilek a jakýsi závan originality oproti ostatním novodobým českým pohádkám se taky objevil (je fajn vidět, že se tady inspirovali i v něčem jako je Shrek, což je úspěch, vzhledem k tomu, že většina Vánočních pohádek působí Troškovsky). Pořád je to ale vcelku neni žádnej zázrak a poslední půl hodinu už jsem se přistihl, že chci, aby to skončilo. Za snahu a nastavení laťky o dva malý schůdky vejš ale nadhodnotím. (24.12.2019)

Tahle pohádka na mě působila velmi sympaticky a to i přes to, že díky hudbě docela často lítala mezi příšlišnou veselostí a klasickou pohádkou. Překvapivě kvalitní casting, protože u Evy Josefíkové jsem se bál přehrávání, ale bylo v pohodě, stejně jako zbylé postavy. Dobře si vychutnával svou postavu Jakub Prachař. Sice mě tam chybělo zlý zlo, ale rozhodně je to pohádka, která neurazí. (26.12.2019)