Hořký měsíc

Velmi heterosexuální film. 1) Nemám rád brutalitu a násilí v jakékoli formě. U nepřátel je lze snad pochopit. U osob sobě lhostejných je lze vysvětlit patologií jedné ze stran anebo možným prospěchem, které podobné chování snad může přinést. U zamilovaných je to prostě hnusná zrada největšího citu, který existuje, ať už je to láska změnivší se v nenávist (typicky některá rozvodová řízení) anebo patologická sexualita, jak je tomu v Bitter Moon. It's no fun hurting someone who means nothing to you. Proto se mi nelíbí ani tento jinak výborný film. 2) Kdo, mimochodem, podnikne na Silvestra plavbu po Středozemním moři? 3) She came to see me when I got out of Intensive Care. She said, there's bad news and there's good news. You're paralyzed from the waist down - permanently. OK, I said, let's have the good news. That was the good news, she said. The bad news is that from now on, I'm taking care of you. (09.02.2016)

3,5/5 || Filmu jako by docházel dech. Zpočátku mě velice bavil, ale postupem času už mi to připadalo moc dlouhé a konec, ten se mi nelíbil vůbec. Odfláknuté... (23.02.2016)

Dost zvláštní konfrontace usedlého a naprosto úchylného páru na jedné plavbě. Děj je sice výborně vypointován, ale film jsem si vzal hlavně varování, kudy cesta ve vztahu nevede. (26.02.2008)

Děsivě hořké... (17.06.2008)

Po Hořkém měsíci se těžko dýchá. Polanski ve vás doznívá ještě hodně dlouho. Zásadní film o sexualitě a vztahové destrukci. Dobře si pamatuji intenzitu zážitku z prvního sledování (byl to navíc úplně první film, co jsem od Romana Polanského viděl). Následující dny jsem pak nemyslel skoro na nic jiného. Čtyři hvězdní herci: Hugh Grant, Kristin Scott Thomas, Peter Coyote a především nebezpečně svůdná Emmanuelle Seigner, krásná hudba od Vangelise, kamera od legendy Tonina Delli Colliho, výborně vystavěný scénář a strhující režie. U mě to nejlepší hodnocení. Závěrečná sekvence na lodi, včetně tance Mimi a Fiony na písničku Briana Ferryho, patří k mým TOP scénám. (04.09.2017)

Zcela průměrné psychologické drama, které nevypovídá vůbec o ničem, i když se o to zoufale snaží. Takže tu máme technicky dobře netočený, ale jaksi prázdný film. A ruku na srdce, kterému chlapovi by se mohlo líbit něco tak nepřžitažlivého, jako je Emmanuelle Seigner, nehledě k tomu, že je to velmi špatná herečka. (03.09.2009)

Patológia vášne naservírovaná strhujúcim spôsobom. Vynikajúci Peter Coyote. Podľa mňa dôležitá postava malej dcérky indického cestujúceho, v ktorej tvári ako by sa nachádzala nádej a východisko.....z pekelného kruhu sexuálnej obsesie, ako by deti vnášali do vzťahu racionalitu a pomáhali ľuďom stáť pevne na zemi.... (02.12.2006)

Knižní předlohu jsem se pokoušela číst, ale i přes mraky erotiky, kterou je prošpikovaná jsem se se čtením poměrně dost trápila a nakonec těch obscéností bylo na mě příliš a já to vzdala. Přesto mi zvědavost nedala, abych se nepřesvědčila, jak dopadl filmový snímek. O poznání lépe, na rozdíl od stránek knihy, tady na vás totiž sex nekřičí z každé stránky (tedy spíš z filmového políčka) a když už tu je, je smyslný, a ať už ti dva provádějí cokoliv, říkáte si, že to tak má být. Nemusíte se složitě prokousávat haldou písmenek, abyste našli duši postav, ale každý obraz, a každý akt milování má své místo a já se do příběhu propadala stejně rychle a stejně hluboko jako nebohý Nigel. Příběh o tom, co v jádru straší každého z nás, že totiž naše láska upadne v nudu, stereotyp, zevšednění, lhostejnost či postupnou nenávist je totiž neskutečně silný. Nevěřila bych, ale Roman Polanski si s látkou poradil mnohem lépe, než autor sám, který se rozhodl čtenáře zahltit a pak zadusit, zatímco Polanski nechal vyniknout vášeň, smyslnost, odannost, i podannost a lásku jako takovou, spalující a bolestnou, že pronikne i Vám u obrazovky až do morku kostí. (17.06.2008)

Kto miluje len ženské telo ostane do pol tela bez tela.Zaujimavá sexuálna praktika, ked sa žena pred súložou vymočí na televíznu obrazovku, len si musíte vedieť vybrať ten správny televízny program. (10.09.2008)

Skvělý večer ve společnosti lahvinky Chardonnay, oliv, Polanskeho a Vangelise. A naprosto odzbrojující příběh o tom, že mezi láskou a nenávistí je jen neparný rozdíl. (13.11.2013)

Sexuálne prešpikovaný film až do morku kostí, s neobvyklými intímnymi scénamy, ktoré mi neraz vyrazili dych, s tak ubíjajúcou podstatou filmu, že námet nenájdete nikde inde, len v knihe. Bruckner je zvláštny človek , napísať niečo tak sexuálne posadnuté, eroticko-nažhavené a zároveň pravdivé je umenie. Polanski je režisér obrovského formátu, ktorý dokázal túto knižku sexuálnu eufóriu natočiť skoro do nevídaných rozmerov. Wow. Jednoducho sánka dole, odviesť takúto prácu. Pre mňa s Eyes White Shut najlepšie filmové erotické a sexuálne počínanie. 85% (23.12.2013)

Reflexe nefungujících vztahů založených na přitažlivosti a dekandenci v tom nejhorším možnym slova smyslu. Ale už jen fakt, že taková kost nechá na sebe vlízt takovýho odpornýho, vychlastanýho rachitika, co hulí jednu za druhou a chová se k ní jako k odpadu, o takový ženský dost vypovídá. Ono erotický dusno bohužel kazí Peter Coyote svym odpudivym zevnějškem, ale jako studie rozkládajících se vztahů to funguje dokonale. (27.05.2018)

Jak mám ráda emoce až na kost, tak tady už jsem se přece jen trochu kroutila. Tohle byl obnažený nerv. Říkala jsem si Sakra tohle už přece vidět a slyšet nemáme, tohle je to nejnitěrnější soukromí, tak proč?? Dodívala jsem se až do konce, samozřejmě. Voayerismus tvrdýho kalibru, pane Polanski, máte nás přečtený. Ne ne, tentokrát to nebylo unešení emocemi, byla to mírná fascinace tím, že vidím to co vidět nemám. (07.05.2007)

Kdyby tam nehrál ten suchar britskej, mohla bych se možná soustředit, ale Grant??? Jediné, co z toho vyvozuji, je, že byl i skoro před 20 lety stejný. To se má. Co se týče erotického dramatu a oboustranně parazitujícího vztahu, nějak jsem nebyla nadšená (i když nepopírám, že napsané je to dobře). Kromě Granta mě ale nebavila ani Emmanuella (ohh, takový pěkný dvojsmysl). A tím pádem to nevyvolalo požadovaný pocit. Kromě toho je to pekelně dlouhé, tím pádem má pozornost značně klesala. Což samozřejmě připisuji i tomu, že mě to prostě nechytlo, mám dojem, že ani za 20 minut. A to je dlouhá doba, kterou filmovým tvůrcům dáváme. Nicméně, proti gustu....moje gusto to evidentně nebylo. (01.04.2011)

Hořký měsíc = hořká láska. Dramatické, naturalistické, tajemné a kupodivu i místy lehce komické. Co víc si přát?! Polanski ve formě. (17.06.2008)

Je to tajemné, je to napínavé, je to vtipné, je to romantické, je to brutální, je to... , a je to i sexy. Ač to může působit jako nesourodá směs, opak je pravdou. Film bych mohla uvést jako příklad filmu s jiskrou, kdy jsem napjatá od začátku do konce a zároveň se neskutečně bavím. Za to může převážně Hugh Grant, stejně jako zlehka dávkovaná absurdita situací, která s postupem vyprávění nabírá na obrátkách. Tak vypadá film, kde herecké výkony vytvářejí několikarozměrné lidské osobnosti, nejen papírové postavy. (18.06.2014)

Takze zase po nudnej psychopatologickej kravine menom Noz w wodzie prisiel na rad u mna dalsi Polanski. Sakra, ze ja ho nemam rad! A uz viem aj preco. Mlady bangladessky par sa zoznami s krasnou francuzskou sexicou Mimi a ? A dalej hovno. Nic sa tam dohromady nedeje, len zmykaju sa medziludske emocie a odznie kopu prazdneho tlachania o medziludskych vztahoch. Kulisy Pariza su tu umelo vlozene aby akoze divak sa mal cim kochat. Pribeh lasky on + ona nema co ponuknut len prazdne dialogy a kopu nudy. Ako vsak vidim miestnych vystudovanych filmovych teoretikov -elitarov a pacientov so psychopatologickou diagnozou /spoznate podla 4. a 5. hviezd/ je tuna dostatok. Co na tom doprdele vidite? Film komplet zhorel - stal 5 milionov a zarobil 1,8 miliona USD. No nic, ja cumim na filmy preto, aby som sa bavil, a nie preto, aby som sa xmrti ufilozofoval nad kazdou jednou vetou, ktoru tuna prednesie miestny mental a psychopat. Presne o o tom je tento film a presne to nemam rad! 20 % (08.02.2015)

Když se sexuální touhy vyzkouší až na samé dno reality, vztah mezi mužem a ženou se zcela vyčerpá. Dochází k poklesu zájmu, libida a začnou se vynořovat problémy, které jste na tom druhém nikdy neviděli. Protějšek zevšední, nudí a najednou je otravný. Jeden z nich bude tomu druhému na obtíž a musí ukončit jejich dříve vášnivý vztah. Jenže ukončení může být také jako forma pomsty či ponížení. Tohle je velmi otevřený příběh o sexualitě mezi mužem a ženou, která dosáhla svého vrcholu a poté už jen uvadala a změnila se v páchnoucí zárodek. Začíná to jako banální film plný britského pokrytectví jednoho manželského páru, ale končí jako vyplavená špína na povrchu. Roman Polanski mě stále více překvapuje, protože jeho filmy se nebojí společenských tabu nebo vyprávění o zcela intimních věcech jedince, které by nikdy neprozradil. Výpravná forma natolik pohltí, že jsem byl stále více zvědavý na konec příběhu. Úžasné, pravdivé, intimní. (01.03.2013)

Polanski je mrcha!!! Čím dýl žiju, tím víc se poznávám...hajzl jeden... (28.10.2006)

Přepsáno v únoru 2020. Film Hořký měsíc je brutální manželskou terapií, navíc se díky ní ušetří namáhavá cesta do příliš hlučné Indie. Roman Polanski pojal romantický žánr se sarkastickou žádostivostí, jak typické pro něj! Romantika v realitě často podléhá sadomasochistickým sklonům, vždyť život v existenčním pohodlí tak rád a chtivě hledá základní smysl bytí v hloubce prožitku i v extravaganci nových a dosud nepoznaných rozkoší. Lačnost po prožitku ztratila již všechny zábrany a žije si jen svou vlastní představou na pomezí lásky a nenávisti. Bolest je nejen uspokojením, je i vykoupením, očištěním a zatracením, vždyť Éros je prazákladním pudem celého lidského snažení. Obětí romantického sarkasmu je Nigel Dobson (příjemný Hugh Grant), spořádaný maloměšťák, nebezpečně vrávorající nad nepříčetným stavem sexuální přitažlivosti. Nezkušenost a náhlá potřeba vymanit se na chvíli z nudného stereotypu manželství natírá vše růžovou barvou v náručích osudové romantiky. Obvyklá manželská terapie nemůže dosáhnout stejně pronikavých výsledků. Druhou obětí svérázné formy terapie je Fiona Dobson (zajímavá Kristin Scott Thomas), Nigelova ctnostná choť. Vzdor slintajícímu mužíčkovi zde dostává podobu smyslně vrtošivého pohybu hříchu. Uvědomování si vlastní tělesnosti vede často přes zákoutí temnějších uliček stimulujících představ. Ústředním bodem zvědavého zájmu je Oscar Benton (velmi příjemný Peter Coyote), docela neúspěšný spisovatel, který si všechny své nezdary vynahrazuje sexuální zběsilostí, někdy se jí také něžně říká láska. Je to mužská poživačnost, nezajímající se o následky, ani zodpovědnost, vždyť skutečnost jinak přináší úzkosti. Zkaženou romantickou nevinností je Micheline Bouvier alias Mimi (zajímavá Emmanuelle Seigner), Oscarova nekompromisní žena. Pomsta za zhrzené romantické ideály se stává jediným uspokojením, dominance a podřízenost nesetrvávají nikdy pouze v jediné úloze, hořkost ponížení nedává na vybranou. Z dalších rolí: indický spolucestující na lodi Singh (Victor Banerjee), jeho malá dcerka Amrita (Sophie Patel), či osudovou pomstou uspokojený tanečník Basil (Heavon Grant). Hořký měsíc sice může dráždit puritánskou bigotnost maloměšťáctví, může také stimulovat nesmělou neznalost, přesto je především výsledkem nesourodé směsi lásky a nenávisti, obě složky jsou podstatou sváru dominantních a podřízených partnerských rolí. Sarkastická romantika na Polanskiho způsob mě baví. (06.10.2009)