Desperado

„Pivo ako šťanky, obsluha nahovno. A furt sem niekto lezie.“ Videoklasika mojej puberty. Hravý a vynaliezavý akčný film s prvotriednou akciou, dokonalým kastingom, skvelou mexickou špinavou pohraničnou atmosférou, kde ak vám napľujú do piva, ešte ste dobre dopadli, asi poltutcom kultových scén (QT, flashback, šokujúci finálny twist, veľkolepý nástup mariachiho kamošov), fantastickou ústrednou energickou pesničkou, geniálnymi dialógmi a ešte geniálnejšími hláškami. Paradoxne, horšie to začne byť v druhej polovici, kedy sa k slovu dostane čosi ako príbeh (kým to dovtedy bolo len o prestrelkách a kurióznych postavičkách, bolo to lepšie). V 90. rokoch sa proste akčnému žánru darilo (nástup klipových agresívnych režisérov, megalomanské veci od Bruckheimera/Simpsona, migrácia hongkonských tvorcov do Hollywoodu, keď Hongkong prešiel pod správu Číny) Nadpriemerná pecka a plus mínus jeden z 20. naj akčniakov desaťročia. "He he, barmana nikdy nezastřelej." (20.10.2004)

Akční krvavý remake, druhý z desperátské trilogie připomíná zfilmovaný komiks, jaký známe např. z edice „Krew“. Scénář je v podstatě primitivní: zabíjet a mstít se. Setkáme se tu naturalisticky podaným násilím a krví stříkající na všechny strany. Film vhodný tak pro lůzu v zaplivaných putykách. Samozřejmě je tu ještě pojistka, aby to nebyl úplný propadák, a tak se tu chtivý divák má pokochat (pro ženy nejspíše) pohledným Antoniem Banderasem a (pro muže snad) smyslnou Salmou Hayekovou. Takže i takové svinstvo nakonec může masy pobavit a hlavně vydělávat peníze. (04.02.2008)

U tohohle filmu mě potkal stejný osud jako u "Pulp Fiction", viděl jsem ho až drahně let po premiéře. Humor, atmosféra a snad i Tarantinův štěk mi na něj lehce upomínají, ale takhle srovnávat by to asi nebylo ono. V rámci akčního žánru to je opravdu parádní a originální záležitost prošpikovaná humorem černým jak bota a nebýt poslední čtvrthodinky filmu, která na mě působila trošku jako rána do zad, bylo by to určitě za plný počet. (17.06.2005)

Luxusní uvedení Roberta Rodrigueze do světa velkého filmu. Desperado vnesl do akčního žánru po dlouhé době zase jednou svěží vánek a z Antonia Banderase udělal hereckou extratřídu. Akce je hodně dobrá, ze špinavých Mexikánců se stává ideální potrava pro pistole a kulomety a i když by toho střílení mohlo být i trochu víc a hluchých míst zase míň, oddělání Tarantina za to přece stojí, ne? (16.07.2007)

Přepálená a šmrncovní klasika, která je remakem i pokračováním původní látky, kterak potulný kytarista s tajemným pouzdrem za pár tisíc dolarů ožil díky Robertu Rodriguezovi, kterého zdobí nespočet nápadů. V baru mezitím jistý gringo s ksichtem Steva Buscemiho vypráví o pistolníkovi, který vybílil lokál i s barmanem. Startuje komicky stylizovaná akční pohádka, kterak charismatický Antonio Banderas pročistí vzduch i počet ostrých hochů jednoho narkobarona, v knihkupectví rozvášní skvostnou a tělesně velmi dobře disponovanou Salmu Hayek, naštve nájemného vrhače nožů Dannyho Treja a potěší několik generací diváků. Protože uvolněný Desperado baví i po dvaceti letech. (29.03.2017)