Kamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jiří ŠlitrHrají:
Miloš Kopecký, Jiřina Bohdalová, Josef Kemr, František Filipovský, Vladimír Menšík, Miroslav Horníček, Josef Hlinomaz, Jana Werichová-Kvapilová (více)Obsahy(1)
Soukromý jasnovidec Mathias Scibolini řádně a k plné spokojenosti klientů vykonává své povolání. Když pak dojde k začlenění jasnovidců do komunálního podniku, věští dál pod svým občanským jménem Matěj Šibolín. Rozbují se administrativa, věštecké služby jsou lajdácké a spokojenost klientů klesá. Po pracovní době je ale možno zajít do jasnovidcova bytu, kde je všechno, jak bývalo dříve. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (35)
Přesně jak je zde již zmíněno, velice trefný a "odvážně" laděný pohled na byrokratický systém pod taktovkou rudých budovatelů. Skvělé satirické, politicky laděné popichování, u některých herců málo viděné velmi mladé tváře a samozřejmě vynikající Miloš Kopecký. Nejen filmové uvolnění se skutečně blížilo. Téma věštění budoucnosti na konci 50.let v ČSSR, je na tomto výborném snímečku to nejtrefnější. ()
Půvabná miniatura mající v sobě část poetiky O věcech nadpřirozených i Florence 13,30. Na spojitost s těmito filmy odkazují nejen četní stejní herci a jejich obdobné kreace (Kopeckým počínaje, Bohdalovou v téměř stejném kostymu z cesty do Karlových Varů konče), ale zejména chytrý humor a výrazné znaky postupujícího tání. A proto nás zestátnění sice může zaskočit, ale melouch vyřeší vše. Ostatně stejně tak i dnes. ()
„A to vás vždycky vyhoděj, nebo jdete sám?“ –„No však to znáte, napřed vás vyhoděj a potom, to už jdete sám.“ Nadprůměrná komedie, ale hlavně pěkně rýpavá satira. Krásná proměna ze soukromého „podniku“ na státní demonstrovaný úsměvnými písemnostmi, hesly (Dej si hádat z ruky, ušetříš si muky), úřednickou „pásovostí“ a transformací tajuplného mistra na burana-rutinéra (oficiálně). Potěší plejáda (na daný formát) až štědře obsazených rolí a roliček v čele s mistrným Kopeckého Šibolínem (vychytaná pracovna, rituál). Dávám solidní 4*. „Já du teďka na ústředí kvůli těm premiím.“ –„Co myslíte, dostaneme je?“ –„Jo, to kdybych věděl.“ ()
Na rok 1957 neskutečně ostré a potměšilé vůči dobovým nešvarům. Opravdu hodně daleko za hranicemi běžné a povolené komunální satiry. A navíc věci, na které se dnes v českém filmu zapomíná (a nebo kašle a nebo už to nikdo neumí) - pečlivá práce s drobnými detaily, ať už jsou to gesta, pohyby, dialogy, rekvizity a vůbec celé rozzáběrování. ()
Konec jasnovidce, krátký filmeček Svitáčka s Roháčem, je hravě kritickou burleskou. Rozverná přizpůsobivost je v podání vynikajícího hereckého obsazení odzbrojující. Nezbedná nadsázka ve škádlivosti odhaluje vystrčené pozadí a v nasazení je prožitek i touha. Hlavní hvězdou je jasnovidec Matěj Šibolín alias Mathias Scibolini (úchvatný Miloš Kopecký), neurvale líný a zavádějící v socialistickém pracovním procesu, mysticky okouzlující a uhrančivý v závanu zdravé poctivosti a svobodné vůle. Nejzaskočenější postavou ze schizofrenní situace je Jelínek (dobrý František Filipovský), čekající na vzdálené dědictví. Ze zájemců o předpovědi zaujme vdavekchtivá laborantka Marcela Vojanová z Kladna (příjemná Jiřina Bohdalová), její nespokojený snoubenec Karel Vaníček z Kročehlav (dobrý Josef Kemr), zákeřným moribundem postižený Josef Vobrna (skvělý Vladimír Menšík), či nadnesený ředitel národního podniku Osmík (příjemný Miroslav Horníček). Z dalších rolí: účetně pečlivá asistentka Soňa Krásná (Jana Werichová-Kvapilová), správnou provozní atmosféru navozující hráč na pilu (Jiří Sehnal), či všímavě nepromíjející pokladník (Ota Motyčka). Zábavné, okouzlující, krátké, dostačující. Rozverná hravost je trefná. ()
Zajímavosti (4)
- Vladimír Menšík vystupuje v příběhu jako Josef Vobrna. Když mluví se zapisovatelkou, říká, že se narodil 9. října 1921 v Ivančicích u Brna. Menšík se skutečně narodil 9. října v Ivančicích, ovšem v roce 1929. (Belsazar)
- Vyšlo na DVD společně s filmy Skleněná oblaka (1958) a Věštec (1963). (NinadeL)
Reklama