Elvis

"Keď sa nehýbem, neviem spievať...". ELVIS je nádherná pastva pre oči, presne taká na akú sme od Baza Luhrmanna zvyknutí a konečne film, pri ktorom vám peňazí za vstupné nebude ľúto. Doba je zvláštna a ja fakt do roka nájdem v ponuke kín iba minimum filmov, za ktoré som ochotný zaplatiť. ELVIS ním určite je. Z neznámeho Austina Butlera sa po premiére určite stane hviezda. Toto je jeho životná rola a nebojím sa to povedať aj na začiatku jeho možno slávnej kariéry. Butler sa do role Elvisa výborne hodil, spevácke čísla boli skvelé a že ich nebolo málo. Rovnako zažiaril T. Hanks, ktorého sme v podobnej roli s úžasnou fyzickou premenou ešte asi nevideli. Film je pomerne dlhý, ale dobré filmy zbehnú ako voda. Počas východu z kina som sa zamyslel nad tým čo sa dalo urobiť lepšie a nenapadlo ma nič, tento film je takmer dokonalý. Píšem takmer, pretože po chvíli mi došlo, že scény z detstva, rodiny či jeho blízkych mohli dostať väčší priestor, hoci aj na úkor skrátenia niektorých speváckych scén. Najlepší film o spevákovi aký kedy vznikol? Možno, ale u mňa je tesne za stále neprekonaným Walk the line...100%. (05.07.2022)

V mnoha ohledech pozoruhodné dílo, které ukazuje svého protagonistu očima antagonisty, hudbu a image Elvise jako konstrukt okolí a médií. A současně jako vášeň, která třímala v jednom člověku, ovládaném jako loutka každým lakomým vrabčákem, jenž  si chtěl z Presleyho uzobnout... a která nakonec pobláznila celý svět. Elvisova kariéra byla novátorská show s takovým vlivem na popkulturu, jaký neměli ani Beatles v Británii, a je tedy jasné, že Luhrmann volí silně popkulturní filmařské prostředky – od splitscreenu přes extravagantní kompoziční návaznost až po flashbakové a flashforwardové schéma s vypravěčem, který je ve vší své proradnosti a vychytralosti naprosto spolehlivý. Tom Hanks mě možná ještě nikdy takhle nebavil a jako manažer Parker si až nebezpečně krade některé scény pro sebe – stejně jako Luhrmann, jenž dominuje nad střípkovitým, leč železně soudržným a souvislým dějem podobně jako Parker nad Presleyho životem, zredukovaným do třpytivé pompézní klícky. „I'm caught in a trap, I can't walk out....,“ zpívá Elvis v Casinu, zatímco jeho manažer uzavírá smlouvu s ďáblem a přebírá nad ním absolutní kontrolu. „Nejde tu o peníze, jde o život,“ říká postava v televizi na pozadí Presleyho slibů, že Parkera konečně vyrazí. Luhrmann nás zasypává živelnými scénkami, ale i takto nás nenechává tápat a přimyká nás ke stále zlomenějšími protagonistovi tím více, čím větší smyčku kolem něj osudový životní partner utahuje. Vše je perfektně srovnané, každý akt a každá koláž se vzájemně doplňuje ve skoro soustavné časoprostorové komunikaci, což v Luhrmannově cirkusovém rytmu vyvolává skoro závrať. Jak dlouho může člověk vydržet být atrakcí, když jemu samotnému čirá radost odpírána? Z filmu vyvstává nespočet motivů k porovnávání, které usnadňuje orientaci v dynamickém aranžmá, a že nás rejža svým dokonale propočítaným manýrismem občas od Elvise odtrhává až moc, to se dá v pohodě odpustit – při závěrečných archivních záběrech máme stejně v krku takový knedlík, že by ho ani ten nenasytný Parker nepozřel. A tím nechci vůbec křivdit Butlerovi, jenž byl opravdu úžasný a s Elvisem tak splynul, že jsem po nějaké chvíli už vůbec nevnímal herce, nýbrž jen postavu – a to se mi třeba u Maleka v BR nepovedlo. Moc potěšil i Richard Roxburgh, můj stále oblíbený Sherlock Holmes z nepříliš oblíbeného filmu, a díky i za Little Richarda. Takhle se točí biografie o kulturních ikonách – optikou kultury, která se rozpadala před očima a k radosti jí přitom stačilo pořádně se zavlnět v bocích. A znovu a znovu. 90 % (29.06.2022)

Baz Luhrmann zkrátka umí dělat okázalou podívanou. A jaké jiné vhodnější téma než zrovna Elvisova kariéra a život? Film je pastva pro oči i pro uši (výborný soundtrack složený nejen z Elvisových písní), navíc se v něm neskutečně předvedl nejen Austin Butler, kterému by člověk toho Elvise sežral i s navijákem, ale samozřejmě (jako už tradičně) i Tom Hanks. Tohle je prostě ten druh show, co stojí za to vidět v kině. Vůbec nevadí, když člověk není vysloveně fanda Elvise - já jsem naopak byla ráda, že jsem se skrze toto filmové "kukátko" něco dozvěděla o jeho životě a složitém vztahu s manažerem plukovníkem Tomem Parkerem. Film samozřejmě nikdy nepřednáší pouze fakta, ale já osobně se ráda skrze filmovou tvorbu seznamuju s něčím pro mě neznámým. Jediné dvě drobnosti, co mi trochu vadily, byly delší stopáž a "útržkovitá" forma (Luhrmannův styl vyprávění mě někdy vyhazoval z děje - protože se často přeskakovalo z jednoho dění na jiné a pocitově mi tam chyběla větší návaznost). Jinak ale špičková hudební okázalost letošního léta. :) (Viděno 31.7.2022 v kině Aeon Cinema, Okayama.) ~(4,3★)~ (01.08.2022)

Myslela jsem, že nadšené komentáře přehání. Nepřehání. Je to opulentní obrazová a zvuková hostina a kluk, co si na Elvise nehraje, nemohl být lepší. K tomu vymazlené hudební zásnuby oldies s moderním soundem a je to táááák nápaditě nastřihané. Úžasná pocta Elvisovi, světu filmu i divákovi. Pane bože! Takhle si představuju dokonalost. (29.06.2022)

„KDYŽ JE NEBEZPEČNÉ O NĚČEM MLUVIT, ZPÍVEJ…“   Fantastická role pro Austina Butlera a hrozná pro Toma Hankse. Oba hrajou parádně a díky nim je tohle barevný, kamerově a kostýmově vyvoněný filmový pozlátko, něčím víc, než nudnou biografií. Luhrman se snaží zaujmout snad v každým obraze – a celkem mu to vychází. Navíc kromě hudby ukáže i kus politickejch dějin Ameriky. ELVIS je vyprávěnej z „kontroverzního“ pohledu a jde spíš o smutnej pohled na krále, obklopenýho pijavicema, kterej mohl bejt o kousek kratší.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju, když se na pódiu zpěvák kroutí a třese. (Ano i tebe Johne Lydone!).  2.) Znám všechny kolotočářský krále.   /// Thx za titule „Petr Putna“.                PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (13.08.2022)