Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna

Dávno před Skládačkou a mnoha a mnoha filmovými díly Saw tu byly Noční můry z Jilmové ulice. První díly by se daly označit za hororovou teenagerovskou vyvražďovačku, jakých tehdy bylo povícero (třeba Pátek třináctého), jenže Wes Craven vše posunul do oblasti snu, resp. nočních můr. Což byl geniální tah, jenž nejen zajistil Nočním můrám originalitu, ale ve snu se dalo hezky vyhrát s triky, prostředím, atmosférou, barvami, a že nápady tvůrci nešetřili. Jestliže první díly byly spíše strašidelně atmosférické, další dva díly byly akčněji laděné a mladí studenti dokonce získali určité schopnosti a síly, aby mohli adekvátně s Freddym ve snu bojovat. Zvláště čtvrtý díl je v tomto ohledu dobře natočen, také jej režíroval Renny Harlin a naštěstí do hlavní role Alice neobsadil Geenu Davis jako v Ostrovu hrdlořezů. Zajímavostí je, že v prvním filmu se mihne mladičký Johnny Depp, ve třetím Laurence Fishburne. Nebo že ústřední hrdinka z prvního dílu se vrací ve třetím jako doktorka psychologie. Svět nočních můr Freddieho Kruegera vedl ke své vlastní subkultuře. Kromě filmů vznikly i dva televizní seriály, mimofilmových a mimotelevizních aktivit je mnohem víc. A to vše jen proto, že Wes Craven využil do té doby známé klišé, avšak dokázal vymyslet originální způsob pojetí. (10.04.2012)

„Každý má zlé sny.“ Tri roky po kultovej jednotke a rozhodne nekultovej dvojke prišiel veľkolepý comeback. Aspoň teda v porovnaní s dvojkou, ktorá bola skutočná zlátanina. Ale hoci sa nájdu mnohí fanúšikovia, ktorí trojku stavajú dokonca nad jednotku, ja medzi nich určite nepatrím. Uznávam, že je to stokrát lepšie, ako jednotka (a ako decko ma na to prepašoval do kina starší brat, na čo bol následne upozornený riaditeľkou kina, aby niečo také nabudúce už radšej nerobil), ale už to proste nie je ono. Vrážd je viac a sú brutálnejšie (a už tie v jednotke boli pekne drsné), ale začína sa tu na môj vkus priveľmi miešať horor s humorom a hrdinovia mi boli pomerne ľahostajní (najlepšie dopadli navrátilci zminula Saxon a Langenkamp).Prehlbuje sa síce mytológia okolo Freddyho (tentokrát sa dozvieme čo-to o jeho matke a o jeho splodení), ale scenár je miestami prílišné wtf (supeschopnosti hrdinov). (20.10.2004)

Tak kto by povedal, že tretí diel hororovej série by mohol byť (takmer) lepší ako prvá časť, kde sme vstúpili do neprebádaného nového fikčného sveta s geniálnym záporným hrdinom. Odpoveď sa môže skrývať aj vo fakte, že za scenár sú zodpovední ako Craven, tak Darabont. Atmosfére určite pridáva plusové body prostredie psychiatrickej liečebne a šikovne vymyslené rozširovanie celej mytológie okolo Freddieho, ako aj nápadité úmrtia. No a tvorcovia nepoľavia ani v závere, pretože ten je skrátka iný, ako by divák očakával, žiadne absolútne víťazstvo dobra nad zlom nenastane, ale to súvisí asi aj s faktom, že sa určite rátalo s ďalším pokračovaním. (03.11.2019)

Po teplomilné dvojce se otěží následujícího dílu chopil debutující vizionář Chuck Russell. Ten tu prokázal svůj nesporný talent a vdechnul sérii svěží vítr. Už se naplno pracuje s bezmeznou fantazií uvnitř říše snů a Freddy tu konečně dostává zaslouženého prostoru. Od začátku se ukazuje v celé své kráse/zrůdnosti, hláškuje, až se mu od huby práší, a ke všemu při vraždách vyniká obdivuhodnou nápaditostí. Prostě Krueger, jak ho všichni známe a milujeme. Cravenův hravý scénář jde hodně cítit, hudbu dostal na starost Lynchův dvorní skladatel Badalamenti, vrátily se důležité postavy z jedničky a zabrat dostali především trikaři ze studia Dream Quest Images. Krása. (30.07.2011)

Chuck Russsell vrátil Noční můře to, co ji vzala příšerná dvojka a dokonce i něco přidal. Freddy je v jeho podání dokonalý, zlý, sarkastický a sršící fantasticky černým humorem, prvky fantasy okořeňují už tak skvělý scénář a na svou dobu slušné triky a skvěle promyšlený příběh jsou dokonalým pozváním do snové říše mistra hrůzy Freddyho Kruegera... (02.04.2004)