Suburra

Pomalší rozjazd a prvá polhodinka nie je to, čo diváka pripúta k stoličke, za to zvyšok je skutočnou mafiánkou v talianskom zmysle slova. Autori literárnej predlohy zrejme nie sú ďaleko od pravdy, ak vidia spojenie mafie nielen so skorumpovanými politikmi, ale aj s cirkvou. Zdá sa, že je to dnes už všade trestne nepostihnutým verejným tajomstvom. Vo filme uvidíte všetko, čo si želáte vidieť v politicky ladenom thrilleri, nejde o gangsterku v americkom zmysle slova. Hluché miesta bez scenára, v ktorých sa toho napriek tomu veľa udeje, sú vyšperkované vynikajúcou hudbou. Záver ťažko odhadnúť, pretože tam bolo veľmi veľa možností. Napriek tomu nedávam plný počet, nakoniec tu predsa len zomrie väčšina postáv ako v The Departed a to bol určite lepší film ako Suburra. (30.03.2016)

Suburra se snaží být komplexním kriminálním filmem, který zachytí drsné počínání gangsterů, neochvějné zásady mafie, zkorumpovanost politiků, stejně jako střípky lákavé atmosféry rádoby bezstarostného života za hranicí zákona. Bohužel do všeho jsme hozeni jako do rozjetého vlaku, v úvodu je těžké pochopit, jak kdo přišel ke své roli a oč mu vlastně jde. Ve stopáži jednoho celovečerního filmu se nestihneme plně sžít s postavami a plně pochopit jejich cestu, v tomto si Suburra ukousla velké sousto. Stále se však jedná o chytlavou a více zážitkovou než precizní kriminálku (např. ve smyslu filmů Scorseseho). 7/10 (14.08.2016)

Přesně tohle mám na evropské kinematografii nejraději. Občas totiž vyprodukuje snímek, o kterém slyšíte jen letmo či uvidíte trailer na kanále, kam jste jenom náhodně přepnuli, přičemž Vás ve finále "semele" a zanechá v němém úžasu více než kdejaký holywoodský spektákl. Suburra je přesně tímhle případem, jelikož režisér Stefano Sollima na ploše čítající 135 minut rozehrává několik zdánlivě nesouvisejících epizod, které postupem času zapadnou dohromady jako přesně vysoustružený kus nádherně odvedené strojírenské práce. Po celou dobu stopáže jsem byl ohromen stylem, jakým režisér pracuje s reáliemi Říma, herci, lidskými osudy, a tím, jak se nakonec propletou dohromady ve skvěle napsaném příběhu. Celý tento výjev obestírá skvěle zvolený soundtrack, který mi rezonuje v uších ještě teď. Upřímně, ještě než jsem si film pustil, byl docela skeptický ke zdejším hodnocením, nicméně teď, pár minut po projekci musím uznat, že Suburra je filmem, který mi svým syrovým a nekompromisním přístupem k dané látce zcela vyrazil dech. Jsem moc rád, že jsem dal na radu (Lektor!), potažmo i na zdejší hodnocení a film si pustil. A pustit byste si ho měli i Vy, mohu ho totiž s čistým svědomím vřele doporučit. (01.02.2016)

Tenhle Štefan je fuckt třída a navazuje přesně tam, kde Damiano Damiani nechal Koráda Katániho sežrat chobotnicí. Místy si sice trochu hraje na Refna, nicméně na rozdíl od dánského nudila je každý jeho lysohlávkový záběr tisíckrát vyvážen sugestivně brutální realitou, která vám na patře zanechá nepříjemnou sýrovou pachuť nemytého italského ocasu. Bez jakýchkoliv servítek ukazuje, že Smolíkovic kočka už dávno není ta centrálně řízená Puzova romantická partička nonšalantních staromilských dědků s růži v klopě ručně šitého obleku od Armániho, nýbrž z řetězu urvaná banda hnusných vymaštěných cigošů, vypatlaných socek a bezskrupulózních smažek v sériových teplákovkách od Umbra, vkusně doplněných v Turecku šitými kundami z Boženky, která se bez jakékoliv hierarchie vzájemně řeže padni komu padni a bez jakékoliv úcty k životu terorizuje každého okolo. Do toho pár Babišů berluskoniovského typu bezostyšně hrabe u každého nabídnutého koryta, k čemuž se naprosto bezbožně přidávají i jako vždy nenažrané kudlanky a rozšiřují vatikánský imobiliář. Některé reálie velmi nápadně připomínají povltaví, až na to, že se tam mluví latinsky. No, takovému donu Vitovi by dozajista v hubě zhořkla cassata a rozkutálely se mu pomeranče, načež by ho jeblo z toho, jak se ta pečlivě pěstovaná tradiční chobotnice rozprskla v hejno zkurvených piraní a z Cosa nostry je teď Cosa lora, chaos dezorganizovaného zločinu. Genitálně natočený a hnusně mrazivý spektákl, po kterém si člověk přeje, aby někdo okamžitě odřezal Apeninský poloostrov a přilepil ho k Africe! (26.12.2015)

Co máte všichni s tím soundtrackem? Něco podobnýho jsem slyšel naposled u nějakého dokumentu o snowboardu, dyť se to k tomu vubec nehodilo. Jinak se jedná o fajn gangsta film z Říma, ve kterým se proplétají cigánští mafoši, převaděčtí mafoši, gambl mafoši, vysocí politici a drahý kurvy. Mě osobně mrzí strojená killa pointa, která mě hlavně ve vztahu k politickým kuloárům vůbec neuspokojila, a to protože na tuto notu ladí úvod filmu. Na Itálii OK. 75% (01.01.2016)