The Age of Innocence
Vek nevinnosti
The Age of Innocence
The Age of Innocence
The Age of Innocence
The Age of Innocence
Režie:
Martin ScorseseKamera:
Michael BallhausHudba:
Elmer BernsteinHrají:
Daniel Day-Lewis, Michelle Pfeiffer, Winona Ryder, Richard E. Grant, Alec McCowen, Geraldine Chaplin, Mary Beth Hurt, Stuart Wilson, Howard Erskine (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Martin Scorsese, jeden z největších režisérů současnosti, uvádí skvělou adaptaci románu, za který spisovatelka Edith Whartonová získala Pulitzerovu cenu. V hlavních rolích filmu se představují držitel Oscara Daniel Day-Lewis, Michelle Pfeifferová a Winona Ryderová. Úchvatná romance s ironickým názvem Věk nevinnosti vypráví o tragickém milostném trojúhelníku v honosném a pokryteckém prostředí vyšších společenských vrstev New Yorku 70. let 19. století. Newland Archer (Day-Lewis) je bezúhonný advokát, který tajně touží po vášnivějším životě. Jeho zasnoubení s půvabnou, ale nezajímavou členkou místní smetánky May Wellandovou (Ryderová) Newlanda odsoudilo k životu v tiché lhostejnosti. Když se ale do New Yorku vrací výstřední, společensky nepřijatelná sestřenice jeho snoubenky, Newland riskuje vše kvůli naději na opravdovou lásku. (HBO GO)
(více)Recenze (218)
Málokedy sa mi stane, že ma v kostýmovkách alebo všeobecne vo filmoch herecký casting nepríjemne omráči. Titulný plagát bol ukazovateľom dojemnej melodrámy, ktorá sa nevyhne citovým nátlakom na diváka, no v skutočnosti som sa plná očakávaní dočkala iba mdlej a nevýraznej americkej jednohubky, ktorú práve zúčastnení (inak skvelí) Day-Lewis a Pfeiffer nemilosrdne poslali ku dnu. Dôvod? Medzi tak ,,zamilovanou" dvojicou - o čom sa nás Scorsese snaží presvedčiť všetkými možnými metódami - to absolútne neiskrí, v podstate ma nadchla iba vždy sladká Winona Rider, ktorá si ma získala už v gotickom Draculovi. Neberiem Scorsesemu, že je majstrom napätia, strachu, depresie či prepracovaných scenárov, ale na krehkú romantiku nemá, pričom kostýmy a hudba sú zrejme jedinými pozitívami tohto ,,srdcervúceho dojáku". ()
Román oceněný Pulitzerovou cenou posloužil jako předloha nádhernému kostýmnímu melodramatu z dob, kdy morálka byla nad vším. Sladké časy rozkvétajícího New Yorku jsou ozdobeny hereckými pocitovými koncerty. Day-Lewis a Pfeiffer se milují víc, než jejich století je schopné unést. A ubohá ženuška Ryder tomu všemu musí čelit, aniž by dala cokoli najevo. Pomalé tempo odpovídá zobrazované době, je dostatek času na každou návštěvu salónu či opery a vy můžete jen jediné, nechat se dojímat. ()
Po řemeslné a estetické stránce je film na špičkové úrovni. Skvělá kamera a především interiéry a exteriéry jsou užasné. Ovšem ten příběh je přinejmenším zvláštní. Hlavně první půle je pomalá a neskutečně utahaná. Styl vyprávění se mi moc líbil, ovšem tempo to opravdu chtělo vyšší. Zachycení životního stylu té doby ovšem precizní. ()
Asi jediný film Martina Scorseseho, který mě dosud zklamal. Romantické kostýmní příběhy mám celkem rád, i když děj u nich většinou nebývá nijak nápaditý. Zde je příběh (na 130 minut málo rozvinutý) bohužel podán nudně, nezáživně a nevýrazně. Celou dobu jsem se ztrácel v té spoustě postav a čekal na nějaký zásadní zvrat. Bohužel nepřišel. Jinak kamera a kostýmy jsou velmi pěkné, Daniel Day-Lewis typově přesný, Michelle Pfeiffer jako vždy svůdná a Winona Ryder krásně křehká. Nechci tvrdit, že by to bylo špatné, ale s těmito ingrediencemi (prostředí, Scorsese, herci) mi to prostě přišlo slabé. 40%. ()
„Dala jsi mi poprvé nahlédnout do pravého života a potom jsi mi řekla, abych žil dál v tom falešném.“ Život v lepší společnosti má jasně nalajnovaná pravidla a neměnné rituály. Jenže právě ta striktní rovnováha je kolikrát na škodu. Zásady, rádoby dokonalost, přetvářka. Tradice ctí i naivní a slepě oddaná Winona Ryder a její snoubenec právník Daniel Day-Lewis. V duchu sešněrované morálky směřují ke schvalovanému sňatku. Jenže přípravy „rozšlápne“ přítomnost emancipované hraběnky Michelle Pfeiffer, která je na rozdíl od dětsky čisté snoubenky velmi ženská. Výsledek není jen o milostném trojúhelníku (místy zvláštním, to si přiznejme), stěžejní je tu i sama doba a její detailní popis. Martin Scorsese (evidentně přístupný každému žánru) vstoupil na půdu obrazově pestrého kostýmního filmu. Mnohé si dělá po svém, přesto bych uvítal méně „mučivých“ momentů (délkou i uchopením) a prostě do toho víc šlápnout. Za mě je to příliš precizní a příliš „hlídané“, přál bych si větší tah na branku, víc vzrušení a rafinovanosti. Herecky samozřejmě velmi dobré. Čtyři hvězdy dát ale prostě nechci. ()
Devätnáste storočie by som úplne vymazal z dejín ľudstva. Tak nudnú, pokryteckú a naškrobenú dobu ľudstvo nikdy neprežívalo. Som voči filmom z tohoto obdobia predpojatý, uznávam, ale nemôžem si pomôcť keď vidím ľudí tváriacich sa vznešene a pritom s holou riťou .... Zlatý stredovek s hostinami, kde sa hodovalo za dubovými stolmi a masť stekala stolovníkom po brade ... ))) Ale k filmu : toto je klasický príbeh klasického 19. storočia. Dlhý, nudný, intrigánsky, pokrytecký ! Filmu by vôbec nezaškodilo, ak by sa mu niektoré scény vystrihli a niektoré skrátili. Čo bolo na vysokej profesionálnej úrovni, tak to bola výprava a kostýmy. Maestro Scorsese - gangstri Vám idú lepšie ! ()
Jediným lákadlom bola pre mňa dvojica Scorsese a Day-Lewis a aj tak mi trvalo roky, kým som sa k tomu dostal. Tieto kostýmové filmy plné pozlátka, etiky a noblesy ma nikdy nebavily. Aj z tej doby sa dá napísať dobrý príbeh, ale tu sa toho za dve hodiny naozaj veľa neudeje a nebyť záveru, ktorý to aspoň málinko vylepšil, bol by som kruto sklamaný. Za celé dve hodiny sa medzi Day-Lewisom a M. Pfeiffer nestane nič, pohladí jej ruky a dá bozk!!, čiže vážne nič, čo by diváka vytrhlo z polospánku. Medzi nimi nepreletí žiadna iskra a Day-Lewis neurobí žiadny škandál, pre ktorý by ho spoločnosť odvrhla. Keby ju bol pokefoval, to už by bola iná káva, iný škandál a určite aj záživnejší film...Réžii ani výprave nemožno nič vytknúť, ale ťažko z tohto chabého materiálu urobiť skvelý film. Darmo, kde raz nič nie je tam ani Scorsese s Day -Lewisom nepomôžu. Slabý priemer na jedno pozretie. 50%. ()
Trošku nudící Scorsese, ale přece jen se nejedná o podraz typu Počítání mrtvých. Daniela Day - Lewise mi bylo líto, protože si s ním osud nehezky zalaškoval. Bohužel vždy přistoupil na něčí hru. Hlavně v kontextu Scorseseho tvorby 70% a to hlavně z důvodu že nejsem žádný fanda kostýmního žánru a jemných gest. ()
Nadherny poeticky film, ktery ukazujujici pretvarku a "moralku" stare Anglie. Tradicne uzasny Daniel Day-Lewis a nelze konstatovat nic jineho, nez ze pan Scorsese umi natocit proste vse. ()
Formálně precizní, avšak obsahově trestuhodně plytké a nezáživné. Lewis a Pfeiffer jsou sice hodně cítit, stejně jako mistři Scorsese a Bernstein, ale pro jistou emocionální chladnost a přemrštěnou stopáž bohužel nemohu na film nahlížet i jinak než jako na vzdělávací náhled do života společenské smetánky 18. století. A nic na tom nezmění ani fakt, že se jedná o náhled velmi uvěřitelný a vizuálně působivý. Tuhle romanci by prostě nemohl zachránit ani sebelepší režisér. 65% ()
Rozhodně nejnudnější Scorseseho film. Skvělá atmosféra onoho vzdáleně austenovského světa plného předsudků z filmu přímo tryská, to však nevyváží absenci komplikovanějšího děje než je: ON má rád PRVNÍ, pak přijede DRUHÁ, tu nemá rád nikdo, ON se do DRUHÉ zamiluje, ale společenská pravidla ho nutí být s PRVNÍ, to všechno nataženo na 140 minut. Scorseseho zbožňuju, ale Věk nevinnosti mám i přes jeho nesporné kvality vždy problém bez usnutí dokoukat. ()
Magické, ba priam až osudové. Dráma o jednej dileme, svedomí, láske... To všetko vo výbornej dobovej atmosfére, s peknou výpravou a hviezdnym hereckým obsadením. Aj keď čo sa mňa týka, tak Michelle Pfeiffer sa mi sem moc nehodila, ale to je len môj pocit, tá herečka mi nikdy bohvieako nesadla, aj keď jej herecké kvality nepopieram. Ja by som veru na mieste hlavnej mužskej postavy žiadnu dilemu ako sa rozhodnúť nemal. Záver potom s pekným dramatickým vyznením - veľká spokojnosť. Silný nadpriemer. 85/100 ()
Velké jméno v kolonce režisér a velká nuda od začátku až do konce. Těžko říct, co je toho příčinou. Všechno se jevilo markantně dobře. Herecké obsazení Daniel Day-Lewis- Michelle Pfeiffer-Winona Ryder je přece zárukou dobrého p(r)ožitku z filmu. Jenže jejich herecká aura zanikla v pěkné výpravě a kostýmech, které oko diváka potěší zdaleka nejvíc. Martin Scorsese se však uvolil jít cestou rozvleklého příběhu s nulovým, nevzrušivým tempem. A zde se právě nabízelo s látkou pracovat hned několika způsoby. Decentním anebo provokativním až dekadentním. Scorsese se pohybuje spíše v intencích decentně načrtnutých struktur, které jsou až příliš ohraničené fádním pohledem na společenskou smetánku, ve kterém se sází na působivé a honosné kamerové obrazy se spoustou dialogových scén. Nejednou se stane, že vkusná práce kamery navodí zdatně klasický věk podpořený vhodným výběrem typově odpovídajících herců. Oproti tomu film nedokáže zaujmout ve své rozvláčnosti a trpí častými výpadky, ke kterým dochází v okamžiku, kdy nějakou vzácně vypjatější scénu vystřídá scéna, ve které se divák cítí po nějaké chvilce znuděný. Znuděnost se však nikam výrazně neposouvá. Na explicitní erotiku si film nepotrpí a divák "čuník" má v tomhle případě obří smůlu. Ono mít ve filmu dvojku Ryder s Pfeiffer je vážně fajn, ale copak se tam, pane režisére, nenašlo vážně něco pikantnějšího, co by film dostalo z dialogových scén někam do vyšších sfér? Můžeme si to shrnout. Kamera, kostýmy a výprava jsou na špičkové úrovni. Vytahat za uši by potřeboval střihač, který z filmu udělal neúnosně dlouhou procházku devatenáctým stoletím s dobrými herci jako průvodci, ale režisérem, který ten zájezd nevěděl, jak a hlavně kdy ukončit. Stačilo málo. Film o několik zbytečností zkrátit, zredukovat nudu na vitálnější pojetí. Přitom téma mělo v sobě víc, než nakonec z diváckého pohledu dostálo. Výsledkem je značně rozvláčný film, který tímto ztrácí na síle a jeví se nepříliš poutavě a zajímavě natočen, přičemž herecké obsazení by si zasloužilo větší režisérské zanícení a především cit pro odpovídající délku filmu. Mé hodnocení: 40% ()
Věk nevinnosti je jednak milostným příběhem následujícím tradici tragických lásek nenaplněných kvůli striktním pravidlům soubobé společnosti, překážka ve vztahu dvou lidí už však nemá fyzickou povahu jako majetek nebo ostří meče, ale „pouze“ morální - odsouzení ze strany společnosti, pohledy skrz prsty, šepot probíhající za zády... ukazuje se však, že i tato podpovrchová moc je stejně silná. Především je však portrétem své doby a místa, aristokratické vrstvy Nového světa (který je kopií toho starého, jak sarkasticky praví jedna z postav) druhé poloviny 19. století. Nejde o příliš příběhově orientovaný snímek (i jednotlivé charaktery jsou spíše archetypy, na nichž systém vyjevuje svou povahu), prim hraje onen výsek společnosti se svými pravidly, zvyky, sociálními vazbami, a značnou romantikou - žel asi jen pro určitou cílovou skupinu. A převážně v tom tedy záleží, zda se do něj divák dokáže ponořit a naplno si užít jeho bohatství. Kažopádně jde o film kromobyčejně krásný. Dle Oscara Wildea žijícího v téže době by se měl člověk snažit vytvořit umělecké dílo i ze svého života; hlavní hrdinové jdou sice proti duchu jeho náhledu na svět, z těsných konvencí se vymanit nedokáží, přesto umělecké dílo vytvořili jaksi sekundárně. Krása estetického charakteru přetéká z každého záběru – jednak z objektů v nich obsažených (kostýmy, výzdoba interiérů a obzvlášť přenádherná Winona Ryder), ale i ze způsobu, jakým jsou nasnímány. Zajímavým vypravěčským prvkem je absence vnitřních monologů postav, na jejichž postoje můžeme usuzovat toliko z vnějších projevů. Veškeré dění komentuje vypravěč (malinko ironický hlas doby), ale herci na jevišti zůstávají zticha; své skutečné myšlenky a pocity skrývají před divákem stejně jako před svými bližními. Často si tak nemůžeme být úplně jisti jejich aktuálním postojem (což občas ústí v jistá překvapení), ale indicií je dost na to, abych jejich motivům plně věřil a mohl se psychologické propracovanosti Scorseseho díla obdivovat. Ač – v duchu soudobé etikety – plátno nepřetéká emocemi, právě naopak, na mé straně se je filmu povedlo vyvolat mnohokrát, a potvrzuje tak tezi, že silná odezva se buduje nejlépe nepoužitím explicitně silných výrazových prostředků. Tento Scorseseho výtvor u mne s přehledem překonává jeho výrazně lépe hodnocené portréty moderní smetánky (Mafiáni, Casino) i sociálně ne zcela konformních jedinců (Zuřící býk, Taxikář); jen škoda, že ty dvě a čtvrt hodiny uběhly tak rychle... ()
Kostýmy úžasné, pas Winony Ryder více než vosí, prostředí a kulisy nádherné, ale krapet nudný příběh a přílišnou délku nezachrání ani hvězdné obsazení. ()
Vek nevinnosti som videl vo veku, v ktorom sa ťažko objektívne hodnotia takéto umelecké diela, vtedy sa mi omnoho viac páčili Scorseseho gangsterky, ktoré okrem tohoumenia ponúkali aj akciu a nejaké to celkové cool pozadie. Takže problém bol v očakávaniach niečoho výživnejšieho, ako čo môže ponúknuť romantická historická dráma. Určite film stojí za zopakovanie, najlepšie až po všetkom, čo Scorsese natočil, pretože tento film je z hľadiska zábavnosti možno jeho najťažším orieškom. VIDENÉ ZNOVA: Scorsese natočil artovu romantáreň, respektíve romantický art s dlhými, premyslene komponovanými zábermi a to všetko v akčnom Hollywoode. Už len za to si zaslúži veľký obdiv. ()
Veľmi pekný fiilm o ťažkom vnútornom boji medzi túžbou srdca, morálkou a zodpovednosťou...a .... nemá nič spoločné s pokrytectvom. Vynikajúci výkon Daniela Day - Lewisa. ()
Na povrchu nablýskaný nádherný svět jemných mravů. A pod ním peklo. Drtička, která jemně a s úsměvem semele všechno a všechny. V tom je hlavní klad filmu. V dokonalém odhalení a vykreslení společnosti, děsivé hlavně tím, jak spoutává a znásilňuje veškeré emoce i rozum. Působivá v tom, jakým se každá z hlavních postav stane obětí nepsaných společenských pravidel i svých vlastních citů. Scorsese bezchybně inscenuje každý obraz, každou scénu, herci dávají svým rolím maximum. Dokonalé kulisy a kostýmy, zdánlivě prostá přesto zajímavá a netuctově podaná zápletka. A přece to nestačilo k zahnání pocitu, že je to všechno poněkud zdlouhavé a občas protahované až na hranici nudy. Samozřejmě, že jsem držel palce Ellen, A samozřejmě věděl jak to dopadne. ()
Klasické kostýmní drama v režii od Scorseseho. V tomhle tématu a žánru asi už nic nového vymyslet nejde a sledovali jsme přes dvě hodiny klasických "problému" tehdejší elity New Yorku. Zaujala parádní kamera, kostýmy a parádní výkon nádherné Michelle Pfeiffer a v té době nesmírně talentovaného Daniela Day-Lewise. ()
Související novinky
Zemřel herec Norman Lloyd
Z kalifornského Los Angeles přišla smutná zpráva. V úterý zemřel americký herec, režisér a producent Norman Lloyd. Bylo mu neuvěřitelných 106 let. Zprávu o úmrtí médiím potvrdil Lloydův dlouholetý… (více)
Martin Scorsese patří mezi nejvýznamnější režiséry posledního půl století, který má za sebou spousty ikonických a zásadních filmů jako Taxikář, Zuřící býk, Mafiáni nebo Casino. Mezi těmito slavnými filmy tak trochu zapadá jeho Věk nevinnosti, adaptace románu Edith Warthonové. Do jisté míry to dává smysl i proto, že šlo v roce 1993 o tak trochu netypického Scorseseho, který ukázal, že Scorsese nemá problém tak trochu změnit přístup i žánr a zároveň pořád zůstat tím pravým Martinem Scorsesem. Věk nevinnosti je jako mnoho dalších filmů Martina Scorseseho naprosto skvělou podívanou. Jde o historické romantické drama, které je zcela určitě mistrovským dílem. Tragická romance, která má v sobě ovšem o poznání více a dohromady tvoří perfektně postavenou skládačku. Scorsese sice tentokrát netočil film o mafiánech nebo temném podsvětí, přesto natočil další film o drsném světě, který ovšem tentokrát není mafiánským. Pojednává místo toho o pokrytectví vyšší seznamky a lásce, které nikdo tak úplně nepřeje. Scorsese nemohl mít větší štěstí na obsazení hlavního milostného trojúhelníku. Daniel Day-Lewis měl tehdy za sebou pouze Posledního Mohykána a vlna jeho dalších slavných výkonů ho teprve čekala (v roce 1993 mimo jiné světlo světla spatřilo i vynikající Ve jménu otce) , přesto už ve Věku nevinnosti dokázal, že se mu skutečně daří do role až neskutečně ponořit. Stejně tak Winona Ryder na počátku své kariéry ze své role vydolovala maximum a dodala její postavě nutnou milost. Pravděpodobně nejlepší výkon ve své kariéře zde ztvárnila Michelle Pfeiffer. Její role se dá označit za velmi složitou. Jenomže ať už jde o emocionální vcítění nebo elegantní herecký projev, Pfeiffer je v té roli jednoduše fenomenální a Věk nevinnosti bude při rekonstrukci její kariéry minimálně mezi nejlepšími. Právě Scorseseho dynamické uchopení dává téhle především konverzační podívané trošku větší dravost. Vyloženě ze řetězů se sice Scorsese pořád neutrhne a pořád točí především historickou romanci, přesto ovšem rozhodně nenatočil rutinní konverzačku. Ten Scorsese tam v jednotlivostech pořád poznat je, přesto se tentokrát v rámci různých nápadů neprojevil o poznání výrazněji. Přesto je tam ovšem cítit pevná ruka neskutečně silného filmaře, který o látku očividně pečuje a snaží se jí dodat potřebný říz. Navíc se Scorsese kromě příběhu o zamilovaném trojúhelníku nebojí si rýpnout si do tehdejší smetánky, přičemž jde ona různá rýpnutí klidně přetlumočit nejen do konce 20. století (tedy doby vzniku filmu), ale dost možná i až k nám do současnosti. I díky tomuto faktu je Věk nevinnosti rozhodně více než zaměnitelná romance. Kostýmy jsou dokonalé, což se od historického dramatu tak automaticky očekává, bohužel to ovšem častěji není sázka na jistotu. Věk nevinnosti ovšem vzniklo skutečně ve zlaté době, kdy se dalo kostýmním návrhářům téměř věřit a ze 70. let 19. století autoři kostýmů vytřískali rozhodně maximum. To samé se dá říct i o dobové výpravě. Už pošesté společně spolupracovali Scorsese a kameraman Michael Ballhaus. Právě jemu se dá též vděčit za perfektní vizuální stránku a i když je z dnešního pohledu Ballhaus zastíněn pozdějšími Scorseseho spolupracovníky jako Robert Richardson nebo Rodrigo Prieto, na Ballhause by se rozhodně zapomenout v rámci Scorseseho kariéry nemělo. Filmu navíc dopomáhá též výtečný soundtrack Elmara Bernsteina, výrazné audiovizuální podání a především fakt, že Scorsese tohle neprobádané pole skutečně zoral výkonem hodným mistra. Což se od mistra v podstatě daleko čekat. Věk nevinnosti možná není zase tak vděčný Scorsese na rozdíl právě od Mafiánů, Casina nebo Vlka z Wall Street, přesto si ovšem šanci zaslouží. Ten známý Scorsese se sice tentokrát tak trochu drží v koutě a na jeho vyložené hrátky tentokrát nedojde, přesto dává do téhle látky neskutečnou energii a zpracovává jí neskutečně živým způsobem. Skvělé obsazení, vynikající vizuál a především vynikající scénář s brilantně prodanými emocemi..... ´´ She never asked me. ´´ () (méně) (více)