Poslední pokušení Krista

Tohle téma je mi daleké, ale ačkoli jsem si valnou část filmu říkal, že nechápu jeho princip, tak myslím, že jsem ho ve finále pochopil. Musím říct, že Poslední pokušení Krista je hodně složité a určitě ne pro každého. Nechci nějak posuzovat látku, ale herecké výkony a spracování musím pochválit, jde o moc dobře odvedenou práci a Martin Scorsese ukázal, že mu žádné téma, i to sebevážnější, není cizí. (12.07.2011)

Obdiv a nezájem. Toť už klasická charakteristika mého přístupu k filmům Martina Scorseseho. Objektivně uznávám, že jsou perfektně zvládnuté, ale osobně si je prostě nedokážu správně naplno užít. Poslední pokušení Krista ode mne schytalo ještě poměrně vysokou hodnotící známku hlavně za ta překvapení v závěrečné části - opravdu vychytralý scénář. Znovu si jej ale pravděpodobně nepustím. (14.07.2011)

Ve vztahu k Bohu jsem poněkud rozpolcený, pořád to nemám zcela vyjasněný. Snad proto mě literární předloha přímo nadchla. A nezklamal mě ani film s vynikajícím W. Dafoem. Jelikož nejsem tedy ortodoxní věřící, dost dobře nechápu celý křesťanský humbuk kolem knihy (kterou dal Vatikán na index) i filmu (ČT ho kdysi odvysílala, měla zakoupená práva na dvojí vysílání, leč pod tlakem ze strany církve od opakování upustila). Snová scéna, která je oním posledním pokušením, která má Kristovi otevřít oči, kdy se má rozhodnout, je právě onou zkouškou poslední. Nu, většina věřících zřejmě onu symboliku nepochopila. A ještě mě potěšil D. Bowie v malé roli.... (06.09.2010)

Precizně provedený snímek po všech stránkách.Scorseseho propracované Kristovo přiblížení a sestoupení na "lidskou" ůroven díky jeho touhám,přáním,pocitům,strachu a obavám bylo naprosto přirozené. A díky tomu pochopitelné pro velikou spoustu z nás,at už jsme věřící, nebo ne. Každý jeden z nás se (diky Scorseseho snímku) může stotožnovat nebo vidět podobenství s nějakou částí života Ježíše Krista. A faktem zůstává, že láska je to nejdůležitější. (31.03.2011)

Poslední pokušení Krista je nejlepší Scorseseho nemafiánský snímek. Je skutečně třeba psát více? Je potřeba vyzdvihovat životní výkony Dafoea a Keitela? Zmiňovat se o atmosférické hudební složce? Opravdu se musí zmiňovat teologická rovina tohoto snímku a filosofická stránka, která vám bude v hlavě "strašit" ještě dlouho? Vypisovat vlnu nevole veřejnosti (na toto téma doporučuji knihu Zakázané filmy)? Ne, myslím, že by to nemělo valný smysl a bylo by to nošení dříví do lesa... A mimochodem, jde o jeden ze vzácných důkazů, kdy je filmová adaptace lepší již i tak zdařilé literární předlohy. (09.08.2007)