Poslední pokušení Krista

Mám voči Scorsesemu nejaké resty, pričom na jeho "The Last Temptation of Christ" som sa naozaj dosť tešil, keďže iný biblický príbeh "The Passion of the Christ", je pre moju osobu doslova filmárskym skvostom, ktorý sa mi navždy vryl do pamäte. No a to bude asi aj ten zásadný problém. Neviem ich totiž neporovnávať, pričom kým ma jeden doslova emocionálne zožul, druhý na mňa pôsobil dojmom, akoby ma chcel svojimi omšovými žvástami dokopať k samovražde. Ja chápem, že v tomto prípade ide o hĺbku podstaty myšlienok náboženstva a jeho následného šírenia. A prakticky to, čo v úvode tvorcovia uvádzajú, že o toto v tomto prípade nepôjde, no tak presne o toto v tomto snímku ide v prvom rade. Strašne na mňa snímok pôsobil, pričom jediné čo dokázal vyvolať, bol dojem neodbytného Jehovistu stojaceho pred dverami, ktorý extrémne tlačí na pílu. No a toto má u mňa úplne opačný efekt. Toto je film čisto pre "veriacich", ktorým súvetia v tomto počine, nijakým spôsobom nebudú rezať uši. (10.11.2023)

Nevím, do jaké míry film stojí na Kazantakisově předloze, ale i pokud by to bylo jen z poloviny, tak jsem se v jeho osobě setkal s velmi originálním smyslem pro humor. A v osobě režiséra s někým, kdo geniálně dokázal tuhle látku přetavit do filmové podoby. Křesťanští moralisté, třeste se. Milovníci filmu, užívejte si. (11.02.2006)

Kazantzakisova kniha je spíše než klasickým románem filozoficko-teologickou sumou o podstatě lidské víry v Boha, ale i náboženství jako takového. Scorsesemu muselo být jasné, že pokud nechce diváka utahat pětihodinovým kolosem, musí vyloupnout pouze přímou dějovou kostru a bude pouze na něm samotném, kolik motivu Mesiáš jako prostý člověk do filmu nacpe. Nechci být za prudiče, ale zajímalo by mě, kolik lidí, jež zde tomuto dílu pálí plnou taxu, také četlo samotnou předlohu. Na počátku každého dialogu, v každé následující scéně jsem čekal, kdy Scorsese konečně rozpoutá onu (dle tehdejších reakcí) rouhačsky-heretickou zpověď, a ono nic a přišel konec. Rozhodně za celou umírněností nevidím přehnané pámbíčkářství režisérovo, provokatér byl vždy nadčasový, ale spíše omezený prostředek filmového média, které prostě a jednoduše nedokáže zachytit myšlenku, byť snaha je velká. Proto všem, kteří nad tímto dílem jásají, to ze srdce přeju, dokonce smekám klobouk před velkým Martym za odvahu se takového projektu chopit, ale pro mě bude Kazantzakisovo dílo (jenž zabírá čestné místo v mé knihovničce) natolik zásadní, že prostě s hodnocením filmu chtě nechtě nemůžu jinak, i když je to filmařsky naprosto dokonalé! (23.05.2007)

Poslední pokušení Krista je nejlepší Scorseseho nemafiánský snímek. Je skutečně třeba psát více? Je potřeba vyzdvihovat životní výkony Dafoea a Keitela? Zmiňovat se o atmosférické hudební složce? Opravdu se musí zmiňovat teologická rovina tohoto snímku a filosofická stránka, která vám bude v hlavě "strašit" ještě dlouho? Vypisovat vlnu nevole veřejnosti (na toto téma doporučuji knihu Zakázané filmy)? Ne, myslím, že by to nemělo valný smysl a bylo by to nošení dříví do lesa... A mimochodem, jde o jeden ze vzácných důkazů, kdy je filmová adaptace lepší již i tak zdařilé literární předlohy. (09.08.2007)

Věhlasný Martin Scorsese natočil film o největší historické celebritě. V jeho tvorbě se dá vysledovat jistá pravidelnost. V každé dekádě natočí poctu nějaké významné postavě. V 90. letech Dalajláma, v roce 2004 přidal Howarda Hughese a v roce 1988 po kristu si umanul točit o tomhle velikánovi. Přiznám se že nejsem žádný velký znalec písma svatého, ale dle mého soudu takhle nějak to tehdy mohlo být. Trošku mě zpočátku ovlivnilo, že jsem jako první viděl Gibsonovu řezničinu Umučení Krista. Scorsese pojímá film přecejen daleko více globálně. Samotnému utrpení Krista se věnuje asi v 10 minutách a to včetně visení na kříži. Těžko jsem se dokopával k tomuto filmu, ale nakonec jsem rád že jsem jej viděl. Filmová kvalita bezesporu veliká. 80% (22.07.2011)