Poslední pokušení Krista

Ve vztahu k Bohu jsem poněkud rozpolcený, pořád to nemám zcela vyjasněný. Snad proto mě literární předloha přímo nadchla. A nezklamal mě ani film s vynikajícím W. Dafoem. Jelikož nejsem tedy ortodoxní věřící, dost dobře nechápu celý křesťanský humbuk kolem knihy (kterou dal Vatikán na index) i filmu (ČT ho kdysi odvysílala, měla zakoupená práva na dvojí vysílání, leč pod tlakem ze strany církve od opakování upustila). Snová scéna, která je oním posledním pokušením, která má Kristovi otevřít oči, kdy se má rozhodnout, je právě onou zkouškou poslední. Nu, většina věřících zřejmě onu symboliku nepochopila. A ještě mě potěšil D. Bowie v malé roli.... (06.09.2010)

Nevím, do jaké míry film stojí na Kazantakisově předloze, ale i pokud by to bylo jen z poloviny, tak jsem se v jeho osobě setkal s velmi originálním smyslem pro humor. A v osobě režiséra s někým, kdo geniálně dokázal tuhle látku přetavit do filmové podoby. Křesťanští moralisté, třeste se. Milovníci filmu, užívejte si. (11.02.2006)

Strhující a nápadité podání příběhu, který zná celý svět. Scorsese pracuje s knižní předlohou mistrně a bez pochyb přenáší "pravdivý" příběh Ježíše Krista do okénkové podoby. Již úvodní titulková hudba je předzvěstí nečeho neotřelého a dává tušit, že 160 budoucích minut bude podobně nezapomenutelných. To se naštěstí vyplnilo, snímek kolísá jen občas, a to pouze kvůli slabším momentkám v příběhu nebo v pár natahovanějších scénách. Jinak je to naprosto úchvatné: od ďábelského :-) výkonu Willema Dafoeho až po profesionálně podchycenou atmosféru a kulisy. Ke konci sice může Poslední pokušení Krista připomenout Lynchovy/Trierovy filmy, konec samotný ale nepřipouští jakékoliv argumenty. V rámci očekávání absolutní spokojenost. (20.09.2010)

Obligátně: Nečetl jsem předlohu, takže nevím, komu náleží chvála za myšlenku a její rozvinutí. Možná je to výhoda, beru-li v potaz Isherwoodovu kritiku filmu vzhledem ke Kazantzakisově knize. Film jako takový je výborný. Jsem rád, že jsem ho poprvé viděl v době, kdy jsem ve věci víry "hledal". Později už bych ho asi nevnímal tak otevřeně, ale spíš stranicky a povýšenecky. Ani tehdy, ani dnes nevnímám film jako "provokativní" (leda provokující k myšlení) nebo dokonce "odhalující", "bořící" či usvědčující", nýbrž ho považuji za vynikající rozehrání hlubokého, lidsky a myšlenkově věrohodného alternativního pohledu na člověka, který se stal (zde vlastně nestal) Bohem. Nejde o žádné lacině senzační "co když to bylo všechno jinak". Je znát, že tvůrce (spisovatel?), si je velmi dobře vědom, o kom vypráví. I s kanonickým podáním o Ježíši a těch ostatních nakládá bravurně. Mýlí se Maralkey, když tady píše, že se pojetí tohoto filmu "vůbec neřídí podle evangelií, natož pak podle Bible". Samozřejmě, jde o "konkurenční" podání, ale způsob, jak přitom dalekosáhle respektuje kánon (byť proto, aby jeho zvěst obrátil na ruby), je obdivuhodný. (22.04.2011)

Tohle téma je mi daleké, ale ačkoli jsem si valnou část filmu říkal, že nechápu jeho princip, tak myslím, že jsem ho ve finále pochopil. Musím říct, že Poslední pokušení Krista je hodně složité a určitě ne pro každého. Nechci nějak posuzovat látku, ale herecké výkony a spracování musím pochválit, jde o moc dobře odvedenou práci a Martin Scorsese ukázal, že mu žádné téma, i to sebevážnější, není cizí. (12.07.2011)