Poslední pokušení Krista

Tohle je asi zatim nejslabsi film, co jsem od Scorseseho videl, ale presto je vybornej. Willem Dafoe je naprosto bezchybnej, na to roli se fakt perfektne hodil. Harvey Keitel byl taky celkem v pohode, ale trochu nevyraznej. Sice jsem se ze zacatku v pribehu ztracel, protoze nijak moc o Kristovi nevim a to co vim, tu je podany trochu jinak, ale par scen mi bylo povedomejch. Postupne me ale film pohlcoval a jsou tu fakt vyjadreny skvely myslenky a par scen je dechberoucich. A ten zaver, takle dobrou pointu sem uz dlouho nevidel. Filmu hlavne ublizuje jeho delka, obcasna zbytecna komplikovanost dialogu a vicemene prumerna hudba, takze to nakonec na 5* nebude, ale jen o chlup. (13.06.2006)

Dokonale podnětný film, jehož zařazení na černou listinu dobře dokumentuje bezvýchodné směřování současné katolické církve (což bohužel říkám jako evangelík, příslušník církve možná ještě bezvýchodnější...). Kazantzakisův román a Scorsseho citlivý filmový převod nejsou v žádném případě kacířské - oba autoři se upřímně a usilovně snaží o interpratci příběhu, který ovlivnil směřování celého lidstva. Úhelným kanemen je pro ně Ježíšova lidská podstata a s ní související všepřítomný strach - z údělu Mesiáše, ze svých vlastních pochyb, ze smrti. Zatímco Mel Gibson prezentoval svého Krista ve filmu bez jakékoliv stopy po duchovnosti, Scorseseho dílo je od samého začátku prodchnuto fascinujícím a bolestným hledáním, zoufalstvím a vírou. V Gibsonově filmu vystupuje Ježíš Kristus jako ovce jdoucí na porážku, jejíž užitečnost se projevuje až po smrti (církev tento film přijala s otevřenou náručí), u Scorseseho je Ježíš zatoulaným beránkem božím hledajícim do poslední chvíle smysl svého bytí, smysl své oběti a odpověď na všepřítomné "proč?". (02.06.2007)

Nejprve jsem se chtěl sálodlouze rozepsat o tom, jak na mě tento Martyho majstrštyk hluboce zapůsobil , ale nakonec jsem se rozhodl, že nechám za sebe promluvit činy. O tom, jak mě tento snímek zasáhl svědči především to , že i přes fakt, že jsem Velkým fanouškem mafiánských snímků, tak tento snímek " vystrnadil " z mé TOP10 Martyho Goodfellas! A to mě toto téma ( jako zapřísáhlého ateistu ) vůbec nelákalo a ke shlédnutí snímku mě " donutila " osoba jménem Martin Scorsese. Nečetl jsem Kazantzakisovu knihu, tím pádem nemůžu srovnávat a mít nějaké výtky, ale ihned po shlédnutí tohoto pozoruhodného snímku začínám silně uvažovat, že se po ni poohlédnu. Ježíš je zde podán jako " obyčejný člověk " , pochybuje o sobě samém, má své touhy, dopouští se řady chyb, vzpírá se úkolu, k němuž byl bohem předurčen. Dokonce i na kříži podléhá svodům, ve snu prožije zbytek života jako obyčejný člověk a až poté si je zcela jist, že chce být Mesiášem. Člověk tady plně pochopí ten úsměv na kříži. Postava Jidáše zde není brána jako zrádce naopak ke " zrazení " je donucen přímo Ježíšem. Co musím vyzdvihnout je FANTASTICKÝ výkon Willema Dafoea - nemám slov! Přesně vystihl charakter postavy, tu rozporuplnost, ten vnitřní boj uvnitř sebe samého. V roli Jidáše mu více než zdatně sekunduje Harvey Keitel. Nato, za jaký " směšný peníz " byl film natočen, jsme svědky úžasné výpravy, snímek se opírá o skvělý scénář, podpořen brilantní kamerou, vše v režii mistra Martyho. Už tak silný zážitek dotváří fantastická hudba P. Gabriela. Neskutečně silný zážitek, který donutí člověka nad snímkem neustále přemýšlet a i přes velkou stopáž ( 164 min ) ani na chvilku nenudí. Řekněte sami, co více si může člověk od filmu přát?! (07.07.2009)

Vzhledem k tomu, že Nikos Kazantzakis napsal podobnou fikci jako Anne Rice, když publikovala svůj pohled na mládí Ježíše v románech Christ the Lord: Out of Egypt a Christ the Lord: The Road to Cana, tak se nemůžeme divit určité kontroverzi, kterou vyvolal Scorseseho film. Protože tohle je čistá fanfiction v profesionálních rukách. (22.01.2023)

Asi nejkřesťanštější film, co znám (nejpravdivější film, co se týče zachycení pravých a těch opravdu důležitých z křesťanských myšlenek). Při prvním shlédnutí to byl jistě jeden z mých tří nejsilnějších filmových zážitků. Při nedávném zatím posledním shlédnutí mě uvrhl do několikadení deprese. Vždycky ho pochopím trochu jinak, vždycky nacházím nové a nové myšlenky. Geniální hudba, geniální Willem Dafoe, hodně hodně hodně dobrá režie, střih a vůbec všechno - především scénář. No prostě to musíte vidět... :-) 12. 10. 2006 : Nejkřesťanštější a v tomto směru nejpravdivější (a nejkrásnější) film je Deník venkovského faráře od Roberta Bressona (ale Poslední pokušení je hned po tom) (08.10.2006)