Ulice strachu – 2. část: 1978

Zatímco první část Netflixovského filmového eventu 'Fear street' byl atraktivním mixem slasheru a mysteriózní duchařiny, tak část druhá je nefalšovanou lidskou zabijačkou a čistokrevnou ódou žánru slasher, gore filmů, a hororového kultu Stephena Kinga. Krom toho, že 'Fear street 1978' expanduje tajemnou čarodějnickou mytologii městečka Shadyside, je oproti první části formálně vytříbenější a o několik levelů brutálnější - snímek se totiž nebojí vyobrazení explicitního násilí, jmenovitě vraždění dětí - takže rating R má zde svý unikátní opodstatnění.... Co se týká příběhu, neobvykle pečlivě budovaná expozice nás seznámí s charismatickou Saddie Sink - známou jako Max z hitovky 'Stranger Things' - v roli Ziggy (což byla perfektní volba) a její sestry Cindy hranou Emily Rudd, které jsou v podstatě klíčovým středobodem celého filmu. Děj se sice opět nevyhne klasickým žánrovým klišé, scenáristickým banalitám a předvídatelnosti – odehraje se však během pár hodin, díky čemuž má neskutečně hektický tempo a napínavý spád, který je perfektně doplněn dobovým sedmdesátkovým soundtrackem a až epochálním hudebním doprovodem, který mistrovsky využívá chorály a orchestrální muziku, čímž brilantně zintenzivňuje již tak hrůzu nahánějící divácký napětí. Posléze má pak sám divák takový srágorský schýzy, že se bojí byť si alespoň zajít na záchod, aniž by si nepomyslel, že na něj zpoza rohu vylítne zfanatizovaný Tommy se svou dřevorubnickou sekerou.... Samozřejmě, má to svý neduhy, ale upřímně: koho to sere? 'Fear street 1978' je tak ve výsledku skvělým tribute subžánru slasher, vzrušující retro podívanou a zábavnou žánrovou retro jednohubkou, která perfektně vybudovala velmi temné zázemí pro závěrečný akt. Jen je nutno dodat, že tahle jednohubka určitě není vhodná pro slabý žaludky. Kolektivní konzumace výhodou, strach z cesty na hajzl zaručen 💀 (13.07.2021)

o něco lepší než jednička,minimálně v tom,že je to trochu dospělejší a nepůsobí tak "dětsky" a žánrově rozhozeně.Inspirace Pátkem třináctého je tu celkem zřejmá,atmosféru to má hlavně v druhé půlce celkem slušnou a je velká škoda,že rozjezd trvá tak moc dlouho.To je koneckonců důvod proč nemůžu jít výš,protože než se něco pořádně stane je polovina filmu pryč a to je na podobnou žánrovku prostě moc...70% (09.07.2021)

Zasytí, ale chuťově neuspokojí. Prostřední část "Fear Street" trilogie se nese ve stejnym duchu, takže pokud se TI líbila sterilní jednička, bude se ti nejspíš líbit i sterilní dvojka. Změnilo se tentokrát jen prostředí. Pátek třináctého ale rozhodně nečekejte. Tady se jede na volnoběh PG-13, takže počítej jen s vykastrovanou nudou - vražd není tolik, polovina z nich jde mimo záběr, a s erotikou nepočítej už vůbec. A tady bych se, s dovolením, na chvíli zastavil. Pro koho je, kurva, tohle vlastně točený?! Dnešní puberťáci jen těžko docení nějaký nenápadný pomrkávání na kempařský slashery, protože tyhle 40 let starý filmový dějiny je generačně naprosto míjí. Pro naše babičky nebo strejdy tenhle film taky nebude. Tudíž zbýváme my, veteráni, co v osmdesátých či 90. letech chodívali spát s Jasonem, Michaelem a Leatherfacem a tyhle vyvražďovačky známe zpaměti. Má tedy smysl servírovat nám tuhle polívčičku? Studenou, s hromadou do nosu i očí bijící klišé, za to bez chuti, bradavek a bez masových koulí? Nemá, alespoň za mě ne. Takže jak jsem zmínil v úvodu - sice zasytí, ale chuťově neuspokojí. P.S. Tvůrcům bohužel chybí i jakýkoliv smysl pro humor, protože třeba moment láskyplného sesterského objetí hnedka po tom, co jedna z nich vyleze z hromady sraček, si nějaký ten ostrý joke zasloužil. Tak třeba jindy a jinde. Na následující ročník 1666 už však nemám chuť. (11.11.2021)

Od tohoto dílu jsem čekal nejvíc, takže logicky jsem byl z výsledku velmi zklamán. Není to sice nejslabší díl skládačky, ale to na tom vůbec nic nemění. Osmdesátky, letní tábor, nadržení puberťáci (Sadie je skvělá), tohle mohl být nový kvalitní díl Pátku třináctého jako vyšitý, škoda, že to nedopadlo. Začátek je ještě docela fajn, ale v druhé polovině už mě to moc nebavilo, ačkoliv musím pochválit soundtrack a mytologii kolem čarodějnice. Jinak je to opravdu tuctová záležitost, která je sice jako retro zatraceně fajn, ale nic moc navíc, co by se mi líbilo, jsem v tom nenašel. Opět platí, že výsledek sice neurazí, ale mohlo to být fakt veliké, tohle je nic moc. 65%. (15.12.2021)

"You’ve read Carrie?" První Fear Street měla své chyby a problémy, ale ty jsem jí mohl s klidem odpustit, neboť se jí stejně dařilo zůstat zábavnou letní oddychovkou s tak akorát vyváženým mixem horroru a humoru, sympatickými postavami, slušným tempem i uspokojivou dobovou atmosférou. Právě díky tomu mne chytla a přesně to jsem čekal také od roku '78. Bohužel marně. Ta příjemně odlehčená nálada prvního filmu je prostě pryč, nahrazená horou špatných klišé. Což by ještě nebylo nic hrozného, kdyby se snímek po vzoru dobových 70s a 80s béček nebral tolik vážně... jak naneštěstí činí. Takže ačkoliv jsou tu mnohé dobré momenty a scény, pár velmi hezkých použití soundtracku i několik vskutku napínavých či emocionálně silných okamžiků – povětšinou zásluhou výborné Sadie Sink – tak nic z toho nedokáže vyvážit všechny ty příšerné sociálnědramatické monology různých jedinců, které, přestože nám o nich dávají mnohem větší backstory než třeba v takovém Friday the 13th, z nich stejně nedokáží udělat sympatické postavy. Možná spíše naopak. Potenciál předvedený prvou částí tu tedy byl dost promarněn (více mrtvol ≠ lepší film) a na Fear Street: 1666 se podívám spíše z "povinnosti" a té malé trošky zvědavosti, která mi ještě zbyla...   Ukončil bych to podle mého velmi vypovídajícím citátem z recenze Nicka Allena: "The rest of “1978” [mimo několika jím výše chválených scén] is more of a frustrating bummer—a summer camp slasher that’s afraid of campiness, and one that’d be a better fit for group therapy sessions than sleepovers." (♪♫) (♪♫) (♪♫) (x/x/x) (x) (x) (x) (11.07.2021)