Jánošík
Režie:
Paľo BielikScénář:
Paľo BielikKamera:
Vladimír JešinaHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
František Kuchta, Ctibor Filčík, Dušan Blaškovič, Ondriš Jariabek, Martin Ťapák, Jozef Kroner, Samuel Adamčík, Andrej Bagar, Viliam Záborský (více)Obsahy(1)
V první části velkorysé historické fresky režiséra Paľa Bielika jsme prožili s malým Jánošíkem dětství a dobu kněžských studií. Zatímco v rodné vesnici řádily epidemie a panská zvůle, dozvěděli jsme se o smrti děda, kterého Jánošík velmi miloval, a malého bratra. Také o zvůli hraběcího syna Aurelia, který chtěl zhanobit Jánošíkovu kamarádku z dětství Terezu a o revoltě Jánošíkova otce, která měla za následek zapálení rodné chalupy panskými dráby, v jejíchž plamenech uhořela Jánošíkova matka. Nakonec svou smrt nalezl i Jánošíkův otec, krutě umučený v hraběcí temnici. Jánošík, který se vrátil ze studií a nenašel doma nikoho, pohřbil zuboženého otce a přísahal pomstu. Poté, co zapálil několik hraběcích majetků, odešel do hor, kde stráví zbytek života. Jeho zbojnická družina se utěšeně rozrůstá a Jánošík se stává postrachem i nadějí... Nesmrtelná legenda o zbojnickém hrdinovi Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával, je stále vděčným námětem různých uměleckých zpracování. Třetí filmová verze, která byla natočena na Kolibě v letech 1962–63, vznikla u příležitosti 250. výročí Jánošíkovy smrti. Námět, scénář i režie této velkolepé historické fresky jsou dílem Paľa Bielika – původního hereckého představitele Jánošíka z české Fričovy filmové verze z roku 1935. Zajímavé je, že hlavní roli nesvěřil zkušený tvůrce žádnému z herců, ale mladému lékaři Františku Kuchtovi. Neokoukaná tvář tak vtiskla celému filmovému vyprávění silný realistický nádech. Velkorysý projekt, natáčený v exteriérech slovenských hor, s velkou účastí komparsu, náročnými scénickými stavbami (důmyslná zařízení Jánošíkova "lágera") a s účastí plejády vynikajících slovenských herců, patří k pokladům slovenské kinematografie. Ačkoliv by se na počátku šedesátých let nabízel ideologický výklad lidového hrdiny, Bielikovi se podařilo natočit prostý příběh o mladíkovi vzdorné povahy a silných morálních zásad, který našel odvahu změřit nerovné síly s ozbrojenou mocí. O muži, který naučil lidi, sužované bídou a sadistickou tyranií, doufat v pozemskou spravedlnost. Když byl roku 1713 popraven, bylo mu 25 let, přesto už toho stačil tolik, že se stal věčnou legendou. (Česká televize)
(více)Recenze (103)
...nesnáším vymyšlené legendy a mýty, které jsou ještě k tomu navíc uměle přiživované do dnešních dní..., historicky to bylo jinak ()
Jeden z najslávnejších slovenských filmov - hoci historicky neskutočne nepresný a nehorázne zidealizovaný, ale ja tak kvalitný. Výborné exteriéry, kulisy a kostýmy, herecké výkony sú na úrovni a réžia je skvelá. Film disponuje viacerými známymi scénami (scéna záverečného útoku na zbojníkov je natočená perfektne) a zapamätania hodnými hláškami ako aj komediálnymi aj tragickými prvkami a napriek minimálnym výčitkám - od idealizácie, ktorá aj tak sprevádza takmer všetko, čo s Jánošíkom súvisí až po miestami prehnané emócie - ide o príjemný film o kamarátstve, odboji proti útlaku a láske, ktorý si svoj pomaly legendárny status medzi slovenskou kinematografiou zaslúži. ()
Tak tento film se našim slovenským bratiám celkem povedol. Sice jsou zde nějaké historické nepřesnosti (v Jánošíkově době ještě neexistovala moderní slovenština), ale ten příběh zbojníka, stavícího se proti panské zvůli, ta nádherná příroda podhůří Tater a to velkorysé zpracování slovenské legendy vytváří společně silný divácký zážitek. První část mapuje Jánošíkovo dětství, během kterého lítal po venku se svým kamarádem a také s kamarádkou Terezou. Jsou svědky zvěrstev, kterých se dopouští panstvo na poddaných. Během těžby kamene je jeden dělník trestán bitím, a tak po něm začnou děti házet kameny. Poté se jim povede odchytit orla, kterého jim panská jízda zabije, a tak na ně také hází kameny z lesa. Prostě už od malička se Juraj snaží chránit slabé a chudé lidi. Jánošíka pak jeho otec díky přímluvě faráře přijme grof Žurayi do kněžského semináře do města, který je samozřejmě velice přísný a žáci musejí odříkávat Bibli nazpaměť a fyzické tresty jsou běžné. Mezitím v rodné vesnici řádí epidemie a především panská jízda si zde dělá co chce. Během toho zemře Jurajův děda a také milovaný bratr. Hraběcí synek Aurelius si dělá v panství svého starého a nemocného otce co se mu zlíbí, zapaluje chalupy a chce ve své komnatě znásilnit Terezu, kterou však Jurajův otec na poslední chvíli zachrání a skončí za to ve vězení. Jánošíkova matka kvůli tomu uhoří v jejich rodné chalupě na příkaz grofa Aurela, kterou zapálili drábové. Juraj najde svého otce umučeného ve vězení a přísahá pomstu všem panským a pustí se do zapalování panských statků. Jednou při útěku narazí na skupinu jiných zbojníků, kteří jej nejprve chtějí utopit, ale poté, co přepere největšího řízka (který jej měl utopit v řece), tak jej přijmou mezi sebe a posléze z něj udělají hejtmana místo Hrajnohy. A tak začíná jeho zbojnická éra, během které vytrvale bojuje s vrchností, přepadává panské povozy, krade jejich cennosti a ty pak rozdává mezi vesničany. Nicméně, mezi zbojníky je jistý Gajdošík, který se se svými druhy nepohodne kvůli lupu, a tak jde za Aureliem a detailně mu popíše, kde se zbojníci nacházejí, jaké jsou přístupové cesty a kde zapalují ohně v případě poplachu. Jánošík se mezitím vrací do města, aby se sešel s farářem a pomodlil se. Konec filmu je celkem brutální, protože panská jízda provede totální zbojnickou genocidu a ušetřen nezůstane nikdo, kromě Jánošíka, kterého však čeká soud a nabodnutí na hák, jelikož nechce prozradit, kde je ukryté zlato. Na tehdejší poměry celkem dobře zpracovaná legenda o zbojníkovi, který bohatým bral a chudým dával. Akorát na to musí být nálada, přece jenom je to starší film, mluví se v něm ne úplně srozumitelnou slovenštinou a je třeba mít trpělivost během zdánlivě nudných částí. ()
Vrámci slovenskej kinematografie určite revolučný počin a samozrejme aj najlepší sfilmovaný Jánošík. Širokouhlá kamera (prvýkrát použitá na Slovensku) krásne využíva horské exteriéry, prestrelky sú priam westernové, František Kuchta sa na Jánošíka hodí ako nikto iný a celé je to obalené do krásnej filmovej poetiky. Škoda len, že sa na tom tak výrazne podpísala doba v ktorej film vznikal (zidealizovaný hrdina, čiernobielosť postáv, teatrálnosť niektorých hereckých výkonov). ()
"A kto si ty ?!" "Človek, a ak ma nepustíš, dám ti ešte jednu po pysku." Pre mňa neskutočne krásny film. Nenašiel som tu jediný detail, ktorý by mi nejako prekážal. Herci, prostredie, dialógy, réžia, hudba, všetko má hlavu a pätu a film nesie nádherné myšlienky, ktoré si uvedomujete a ktoré sa dostávajú pod kožu. Teda mne :). Ja by som sa už Jánošíka vo filmovom svete nedotýkal, pretože toto nik neprekoná. Klasika. ()
veľkolepé, dramatické, národné, akčné a vtipné zároveň...trocha mi vadilo stvárnenie postáv bez dobového koloritu (Kuchta, Ťapák..), ale na druhej strane odvaha obsadiť i do hlavných úloh nehercov to vyvážila...škoda, že pokus o vytvorenie novodobého Jánošíka v rámci slovenského národného projektu skončil, vďaka komercii, totálnym fiaskom - poľský film Jánošík Pravdivá história je iba úbohým odpadom - takže som presvedčený, že tento krásny film ostane i v budúcnosti neprekonaný. ()
Na filmu je příliš znát ideologie doby, ve které vznikl. V dětství se mi tento Jánošík líbil. Dnes působí herecké projevy poněkud teatrálně a měl jsem co dělat, abych vydržel hledět na oba díly. ()
Výborně natočená verze s velkolepou výpravou i patřičným napětím. Vůbec přitom nevadí, že divák předem ví, jak to dopadne. I určitý emocionální patos k tomuto příběhu patří a není zde nijak přemrštěný. ()
Veľmi realisticky a vierohodne tu Paľo Bielik zachytáva krutý život slovenského ľudu zo všetkým čo k tomu patrí. Je to klasika... ()
Byl jsem jako dítě unešen i zděšen, to vím... ale konkrétní detaily neznám. Docela rád bych se na film znovu podíval... Ale ta brutální animovaná verze mě dostala ještě o trochu víc... :) ()
Zatiaľ asi najlepšie spracovanie príbehu o legendárnom slovenskom zbojníkovi. Kuchta je presne taký Jánošík, akého som si predstavoval. ()
Slovenská klasika o našom národnom (anti)hrdinovi v tej najzidealizovanejšej podobe. Ako decko som to žral a po rokoch to ku podivu na mňa aj vďaka značnej časti nostalgie pôsobí stále celkom príjemne (až som mal chuť zviesť sa po dômyselnej predchodkyni bobovej dráhy spolu so zbojníkmi :)), takže 4* bez náznaku akejkoľvek výčitky svedomia voči môjmu filmovo-kritickému egu. ()
Slovenský Jánošík je vlastně britský Robin Hood a takový hrdina táhne. Muž, který bohatým bere a chudým dává bude asi vždy populární. Jánošík je tak slavná a populární postava, že má za sebou mnoho filmů různé kvality. S ohledem na rok natočení je ovšem tento také výborný. Z téměř každé scény čiší velkolepost. Tvůrci si postavili opravdu náročné stavby, exteriéry působí krásně, František Kuchta hrál dobře, ačkoli na něm bylo vidět, že již přesáhl třicítku. Divák se také může dozvědět, proč se Jánošík stal zbojníkem a jaké události jej poznamenaly. Tato verze kladla důraz na kvalitu v každém směru a to se téměř dokonale povedlo. Za mě osobně pak přidávám poznámku, že mi dojem z filmu kazil i fakt, že Slovákům opravdu rozumím jen každé druhé slovo. Je to škoda, jejich řeč nehaním, ale pro mě prostě zůstává slovenština napůl nesrozumitelným jazykem plným zkratek, kterému je rozumět málo zvlášť, když mezi sebou postavy mluví halasně a jeden přes druhého. ()
Najlepší z filmov o Jánošíkovi. ()
Těžko překonatelná adaptace Jánošík je výborný aji po skoro 50létech ()
Jednoznačně nejlépe legendárně ztvárnění Jánošík s velkou výpravou a kulisema, který je koukatelný dobře od začátku do konce. Občas trochu zamrzí pár ne moc povedených scén, ale výkon neherce je opravdu solidní. Hodnocení: 75 % ()
Výprava jak na severní pól, herci dobří... i přes možná zbytečnou délku to jeopravdu slovenská filmová symfonie. ()
Viděl jsem to jako šestiletý a měl jsem z toho děsivé sny. Tři dni jsem se pořádně nevyspal. Takový je můj vztah k tomuto filmu. ()
Jak prostřednictvím filmu,být hrdý na své hrdiny, kteří nás doprovázejí od kolébky, o nichž nám vyprávěli a vyprávějí... ()
Tohle není můj typ filmu. Nepohádková pohádka, která se snaží budovat v tu dobu žádoucí poctivého chasníka z lidu, který všechny své skutky vůči zdengenerovaným vyšším vrstvám dělá jen ku prospěchu dobrých lidí tam dole, po kterých je šlapáno a kdyby se jich on nezastal, tak nikdo. Přitom to byl zřejmě obyčejný zbojník. Celé je to patetické, teatrální a až nechtěně vtipné. Ani extra dramatické to většinu času není. Dávám 2 namalovaná města z 5. ()