Divoké včely

Hned od prvních záběrů snadno rozpoznatelný Sláma, a jeho typický námět, sledující buranské vesničany, snažící se vyrovnat s nástrahami moderního života. Vesměs je to v těchto filmech (Čtyři slunce, Štěstí) pořád o tom, s tím, že pro mě to u 2/3 případů SLámovi moc nevyšlo. Ani tady se toho v průběhu filmu nic moc neděje, všichni herci hrají to co jinde (Liška = dement, Vilhelhová = vesnická blbka, Daniel = arogantní kokot...), a film nenabízí nic, co byste neviděli ani v dalších pokusech na toto téma. (20.07.2020)

Naprostý souhlas s PinokKiem, když jsem film viděla kdysi dávno se školou v kině poprvé, dala bych mu bez milosti odpad. Pak se dopracoval na tří hvězdy, nyní musím o hvězdu přidat a až budu mít někdy hodně melancholickou náladu bude to hnedka plná palba. Tak nějak mi tento film připomíná tezi z Kytice od Erbena, že kdo se vzpírá svému osudu bude potrestán a osudu stejně neuteče i kdyby se snažil na sto tisíckrát. Docela to děsí a je to jeden z mála filmů, kde bych uvítala kladný konec. Jsem z toho nějaká přešlá, že bych měla asi taky tu deprési. ? No, jo mně už všechno taky sere. U Divokých včel je to krásný kontrast třeba k filmu Cesta z města, kde se snaží utéct zpátky do lůna přírody a tady se tak pachtí, aby se z toho vidláckého lůna vyhrabali někam dále a nakonec stejně zjistí, že je to vlastně úplně jedno. (18.11.2014)

Tak na tomhle místě už chyběl jen magor s motorovou pilou, jenže to by zase nemohlo být severomoravské pohraničí...Pokud režisér pochází z tavéhoto konce světa, dokázal se vymanit atd., tak mu blahopřeji. To, co ovšem bylo prazentováno, mi trošku připadalo kombinaci 50. a 80. let na vesnici. Autor námětu(nevím-nedíval jsem se kdo byl tou osobou- si z té doby zřejmě odnesl tyto nepříjemné zážitky) se to pokusil naroubovat na přelom milenia v moravské zapadlé dědině. Otázka však zní-existuje ještě takováto?. Hraje si v ní nyní ještě někdo na M. Jacksona, nebo raději (a to vím, že ten film už je 5 let starej) na dejme tomu Slip Knot? O čem to vlastně vypovídá(?), nebo si chtěl "někdo" natočit modernější verzi Hoří má panenko a zapomněl, že svět-i vesnice- jsou o X let dál a tedy poněkud jinde, než by potřeboval? (11.04.2006)

Poznání, že Praha, Brno nebo Ostrava nejsou celou republikou, baže dokonce ani souhrn menších měst nemůže dotvořit předsvědčivý obraz naší země sice není převratné, ale ani zanedbatelné. Obraz českého venkova v jeho pohraničním vyvedení tu už opravdu dlouho nebyl. Renesance neherectví ovšem nedokáže překrýt nedodělky Slámovy dílny; syrovosti a protokolární všednodennosti je tu najednou až přehršel. Statičnost všedního dne a zpomalení dějů s jejich pidivrcholy vesnických zábav, sociálních obtížností i tribuny zdejšího obchodu tu jsou ovšem zachyceny dokonale. Neškodí, když se připomene, že i to je Česko a že lidé, žijící na venkově, jsou cenní a plnohodnotní jako kdokoliv druhý. I tady se tápe, i tady jsou úspěchy a pády, i tady se miluje a vzniká nový život. Slámově režii je nutno přičíst k dobru, že profesionální herectví je v jeho dikci stejně přesvědčivé a spontánní jako přirozenost neherců hrajících sebe sama. Přes napadnutelná místa a slabiny film určitě patří k nadprůměru - a to k silnému nadprůměru - naší polistopadové filmové tvorby. (13.07.2008)

Bohdan Sláma není zrovna nejproduktivnější český režisér ale svůj nezaměnitelný styl realistického vyprávění, díky kterému každý jeho film stojí za zhlédnutí i když v divákovy nezanechá mnoho příjemných zážitků. "Divoké včely" jsou jeho celovečerní prvotinou a jsou v něm všechny tvůrčí aspekty, které využil i ve svých novějších filmech "Štěstí" a "Venkovský učitel". Opět se film odehrává ve venkovském, zapadlém prostředí, kde jako by se zastavil čas ve kterém se ztrácejí všichni protagonisté. Skvělý výběr herců je pro režiséra samozřejmostí, stejně jako různé tvůrčí nápady ale je vidět, že to pro něj byla jen zkouška a do dokonalosti vše vypiloval až později. Jako debut se však i na nečeské poměry jedná o velice solidní film. (12.08.2012)