Režie:
Ladislav SmoljakHrají:
Jaroslav Weigel, Jan Kašpar, Ladislav Smoljak, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Robert BártaObsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiální text distributora)
(více)Recenze (199)
Blaník společně se seminářem rozděleným do čtyř částí pojednává o jedné z nejslavnější české pověsti. S nadhledem českému národu sobě vlastním se autoři (Svěrák a Smoljak) rozebírají důležité dějinné události, které v roce 1848 zasáhly Habsburskou monarchii. V provedení ansámblu divadla Járy Cimrmana by to byl div, kdyby nedocházelo ke skvělým dialogům a vtipným scénám. Co by to bylo za národ, který si sebekriticky nedokáže dělat legraci ze svých dějin a cimrmani to v tomto dokázali výstižně. ()
Seminář krátký, ale celkem vtipný, i když rozhodně znám lepší. Hra se mi líbila, i když tam nebyl žádný vtip, který by mě vyloženě odrovnal, že by mne bolela bránice, takže musím udělit na Cirmana vyloženě slabé čtyři hvězdičky. „Cimrmanův návrh, aby v roce 1900 buď odstoupil nebo zemřel, bral císař s nelibostí, ba dokonce odporem.“ (Vím, není to přesná citace). ()
Úvodní seminář této první porevoluční hry mi přišel trochu krátký (i když dopis Járy Cimrmana Františku Josefu I., aby v roce 1900 buď odstoupil, nebo zemřel, je vynikající). Samotná hra je pak poněkud statická, o to víc si však divák může vychutnat nenápadné vtípky a pointy. Role Veverky Laidislavu Smoljakovi krásně "sedla". A bezkonkurenčně nejlepší scéna je souboj Veverky s Hynkem z Michle, zejména "Výměna mečů!". ()
Hodně věcí odpovídá začátku devadesátých let a náhle možnosti od plic se vyjádřit k zakázaným tématům socialismu. Bohužel tyhle věci dost zestárly. Naopak fóry s jezinkami, souboj na meče a spousta dalšího funguje pořád stejně dobře. V porovnání třeba se Severním pólem je to slabší, ale pořád jsou to Cimrmani. ()
Historie mi v mnoha ohledech připadá fascinující. Možná i proto považuji tuto "historickou" hru Járy Cimrmana za absolutní vrchol tvorby pánů Smoljaka a Svěráka. Výborný krátký seminář diskutující roli Cimrmana na poli historického výzkumu a aplikace jeho poznatků do současnosti se točí především kolem blanické pověsti a zapamatovatelnosti historických dat. Jak se blížil kulatý rok 1900, byl Cimrman nervóznější a nervóznější. Cítil, že v tomto zapamatovatelném roce by se mělo odehrát co nejvíce světodějných událostí a významné muže své doby k tomu tlačil. Ne všude uspěl. Například jeho dopis Františku Josefu I., aby v roce 1900 buď odstoupil nebo zemřel, přijal panovník s vyslovenou nevraživostí. Následující hra o horké hlavě Veverky z Bitýšky, o správním rytíři s renesančním jménem Smil Flek z Nohavic, o politické mrtvole Hynkovi z Michle a o vojenském nejvyšším veliteli sv. Václavovi, který je zcela mimo jakékoliv dění, představuje to nejlepší z cimrmanovského intelektuálního humoru. Až se mě budou žáci ptát: "Pane učiteli, jsou tam, vyjedou někdy?" Co jim mám o tom Blaníku říct? - Řekni, děti, je to noclehárna! ()
Galerie (6)
Zajímavosti (8)
- Při psaní hry autoři již mysleli na Jana Kašpara a napsali pro něj roli Smila, který sedí za svým kamenem a nebylo přes něj vidět, že je Jan Kašpar na vozíku. Postava Smila však sama o sobě na vozíku není a jeho alternant Petr Brukner na vozíku být nemusel. Ani v semináři představitel Smila nevystoupí. (mnaucz)
- Jedná se o poslední Cimrmanovu hru, která vyšla samostatně na LP. Hry „Záskok“, „Švestka“, „Afrika“, „České nebe“ a „Cimrman v říši hudby“ se desek dočkaly až 14. 10. 2016, když vyšla kompletní edice všech Cimrmanových her na 16 LP. Do té doby byly tyto hry pouze na CD. (mnaucz)
- Na počátku 90. let krátce hrával postavu Smila i Andrej Krob, který dříve ze souboru kvůli svému kádrovému profilu odešel. V roce 1993 však zase divadlo z časových důvodu opustil. (mnaucz)
Reklama