Režie:
Ladislav SmoljakHrají:
Jaroslav Weigel, Jan Kašpar, Ladislav Smoljak, Pavel Vondruška, Genadij Rumlena, Robert BártaObsahy(1)
Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiální text distributora)
(více)Recenze (199)
Bohužel musím porovnávat s dřívějšími díly, a ty byly tak nějak čistší. Furt je to sice sranda, furt je tu i inteligentní humor, ale ten jako kdyby na některých místech nahradil humor politický. To nevím, jestli je toto krok dobrým směrem. Navíc hra nemá takový spád.Co se pak týče hereckých výkonů Pavel Vondruška se s takovým Jaroslavem Weiglem nedá vůbec srovnávat. Když čte v semináři nějaká fakta o Cimrmanovi, je to, jak kdybych to četl například já. A to není žádná dobrá vizitka. ()
Seminář krátký, ale celkem vtipný, i když rozhodně znám lepší. Hra se mi líbila, i když tam nebyl žádný vtip, který by mě vyloženě odrovnal, že by mne bolela bránice, takže musím udělit na Cirmana vyloženě slabé čtyři hvězdičky. „Cimrmanův návrh, aby v roce 1900 buď odstoupil nebo zemřel, bral císař s nelibostí, ba dokonce odporem.“ (Vím, není to přesná citace). ()
Za mě je tohle asi nejslabší Cimrmanova hra, se kterou jsem se prozatím setkal, ale z mého hodnocení je jasné, že to stejně nic nemění. Sice mi tam místy chyběl Svěrák a ve hře se vlastně nic nedělo, seminář byl skvělý (tentokrát výjimečně na stejné úrovni jako hra) ale také jeden z těch slabších, ale dost mu přidalo to závěrečné maňáskové divadlo. Hra byla možná trochu delší, než je nutno, ale i přes její statičnost to funguje a rychle to šlape k závěru, hlášky jsou ale jak jinak opět perfetkní a skvěle fungují. Smil Flek z Nohavic a vězeň Veverka z Bitýšky, vězeň z Bitýšky, vězeň tomu chvíli kralovali, ale pak přišel souboj a nezapomenutelná výměna mečů, to byl krásný vrchol hry. Pro mě prostě opět další příjemné pokoukání a zasmání se nad inteligentním humorem. A taky další důkaz toho, že když je nějaká hra těchto hochů slabší, nemusím vůbec nic řešit a obávat se, protože bude skvostně zpracovaná a funkční, Jako Blaník, 90%. ()
Hra napsaná před Sametovou revolucí, ale uvedená až po ní. Jedna z nejlepších her. Podobně jako Švestka je zde alternace perfektně zvolená. Smoljak, Weigel, Kašpar, Vondruška, Rumlena... to je legendární. Sice jako Smila mám radši Petra Bruknera, ale Jan Kašpar je v této roli legendární svým způsobem. Opět záznam, na který se s chutí podívám. Stejně tak to platí i u hry samotné. ()
"No co já jim mám o tom vašem Blaníku říct?" "Řekni jim: Děti, je to noclehárna!" Tak, tak - národ český, moravský i slezský trpí... a co dělají Blaničtí rytíři? Hrají kuželky a šukají s Jeskyňkama! Ono to bude asi tím, že jsme nebyli napadeni ze čtyř stran, ale zevnitř, a ještě není tak špatně, aby nemohlo být hůř. Úvodní přednáška o defenestracích byla rovněž velmi poučná, zvláště ta úvaha o defenestrování v zemljankách mne zaujala. Hru jsem viděla včera naživo, z poslední řady balkónu, přes tu obří nakulmovanou hlavu přede mnou byl nahovnovatý rozhled a té oplácané, hýkající slečně či mladé paní vedle mě úděsně táhlo z držky, tak bych uvítala, kdyby se tolik nesmála, ale stejně jsem si "Blaník" výborně užila. 95% ()
Galerie (6)
Zajímavosti (8)
- Na počátku 90. let krátce hrával postavu Smila i Andrej Krob, který dříve ze souboru kvůli svému kádrovému profilu odešel. V roce 1993 však zase divadlo z časových důvodu opustil. (mnaucz)
- Jedná se o poslední Cimrmanovu hru, která vyšla samostatně na LP. Hry „Záskok“, „Švestka“, „Afrika“, „České nebe“ a „Cimrman v říši hudby“ se desek dočkaly až 14. 10. 2016, když vyšla kompletní edice všech Cimrmanových her na 16 LP. Do té doby byly tyto hry pouze na CD. (mnaucz)
- Původní seminář vypadal jinak jak tvrdí Zdeněk Svěrák: „Blaník jsme napsali před revolucí, seminář až po. V semináři jsme měli některé věci, které bychom tam dříve nedali; třeba o perestrojce v Sovětském svazu nebo o totalitě. Na zkoušku se přišel podívat Andrej Krob a povídá: ,Kluci, tohle vám nesluší.‘ Vycítil, že to nepotřebujeme. A tak jsme to vyndali.“ (mnaucz)
Reklama