Blízká setkání třetího druhu

Nad zemí se vznášejí neidentifikovatelné objekty, na nečekaných místech se objevují ztracená válečná letadla a Richard Dreyfuss blbne s jídlem a pěnou na holení. Stejně jako o 17 let později Jurský park, také Blízká setkání z nekritické perspektivy fascinovaného malého dítěte (nebo infantilního dospělého) tematizují lidský údiv jako takový. Na podkladu sci-fi z 50. let Spielberg mistrně odklonil paranoiu americké společnosti od vnitrostátních záležitostí k věcem nadpozemským, kterých vlastně není důvod se bát. Jako vyprázdněná eskapistická zábava, do které si každý může nalít své vlastní významy, film funguje výborně také díky tomu, že je celý založený na naznačování toho, že nám v příští scéně bude odhaleno něco zásadního (a pokud ne v příští, pak v přespříští nebo v té další). Oddalování odhalení díky svižné režii a náležitě rozmáchlému měřítku dokáže udržet pozornost až do spielbergovsky chlácholivého finále. Rád bych viděl remake, ve kterém hrábne třeba Sethu Rogenovi a který rozvede (možná nezáměrnou) komediální rovinu filmu (modelování homolí z bramborové kaše s vážnou tváří vážně sledovat nedokážu). 75% Zajímavé komentáře: evilive666, Bobek15 (10.10.2005)

(1001) "Oh, it's waterproof, it still works!" Film jsem poprvé viděla u babičky na prázdninách a pamatuji si, jak jsme potom se sestrou a sestřenicí komunikovaly pomocí xylofonu a během stanování na zahradě po sobě pořvávaly: "Pojď si hrát dveřmi!" To je konec nostalgického okénka. Na filmu oceňuji to, jak široký a epický záběr má, kolik postav svádí dohromady, kolik linek v průběhu slétá, kolik triků to všechno dotváří a jak PŘIROZENĚ to působí! Civilní přístup přes lidské postavy, jejich vztahy a emoce, nikoliv žádná pomatená exhibice naplněná scénářovým prázdnem a pózujícími modely a manekýnkami. A takových krásných her se světly a stíny! I dneska skáču nadšením jako malé děcko, když s Dreyfussem laškují světla při bloudivé noční cestě pustinou. A obraz, kdy Dreyfuss háže cihly oknem do kuchyně by měl speciálně být vyhlášen nějakým významně významným obrazem. Já tedy Spielberga nemám ráda, mám najednou dojem, že by to mělo být řečeno, ale tenhle film je dokonalý. Spolu s Červeným trpaslíkem (epizoda Výměna těl) také definoval můj vztah k bramborové kaši. (15.02.2015)

Ve své době možná pecka, ale dnes už jen ultimátní nuda s naprosto prázdným scénářem. ***Pozor spoiler*** První půlku v podstatě jen sledjuete vyšinutého chlapa, jak staví horu z odpadků, ve druhé pak už jen všichni někam blbě čumí. Na poli sci-fi tuctovka, vedle ostatních Spielbergových filmů naprostý outsider. (14.08.2006)

Hodne solidni sci-fi, ale ze by to byla zase naka super pecka, to ne. Nejvetsi problem je asi v delce, protoze celej film je o tom, jak vsichni cekaj, co bude a na zaver se ukazou mimozemstani, takze hlavne prvni hodina filmu je vyplnena strihama na ruzny skupiny lidi, ktery si zacinaj vsimat podivnejch ukazu. Proste to chtelo misty trochu pridat na tempu. Nicmene musi se uznat, ze atmosferu ma film solidni, misty skoro az strasidelnou. Co se tyce triku, doba vzniku na nich je sice znat, ale jsou hodne slusny. Za coz ale taky muze fakt, ze vetsina toho se deje ve tme a je videt jen svetlo. No a co se tyce hercu, tady v podstate zadnej hlavni hrdina neni, i kdyz ke konci se pozornost stoci na Dreyfusse, takze vsichni odvadej slusnou praci. Kdyby byl film kratsi a tempo misty rychlejsi, bylo by to na 5*, ale takhle jen ctyri. (07.04.2008)

Možno boli očakávanie až príliš vysoké a to sa následne muselo odraziť na konečnom hodnotení. Budovanie atmosféry strachu z neznámeho si predstavuje tak trochu inak. Musím sa verejne priznať (možno to ale bolo tou celodennou únavou), že prvú polovicu som prevažne pretrpel. Neskôr však dejstvo začalo naberať aspoň aké také grády a ku koncu sa všetko prejavilo na jedničku. No čo z toho, keď prvá polovica vážne nestojí za nič moc.( (22.04.2012)