Princezna ze mlejna

Odpad všech odpadů, odpornost všech odporností, nejhorší pohádka všech dob, která se s přehledem umístí v top 5 nejnechutnějších zhovadilostí. Po VŠECH stránkách absolutní nekoukatelnost. Tohle bych v životě žádnému dítěti nepustil! Začátek konce Troškovýho filmování. Tohle odstartovalo hvězdnou éru fekálních žump made in Zdeněk Troška. (05.06.2020)

Tradiční jihočeské nazírání na atributy české pohádky, to jsou veškerá archetypální plus, se kterými se Zdeněk Troška naučil žonglovat na výbornou. Zdání rekapitulace starého a osvědčeného bez výrazné aktualizace mu dodnes přeje lačné publikum nikdy neznavené pravidelnými reprízami. Jako na vánoční stromeček jsou zde pak navěšeni herci, tu noví, tu osvědčení, tu celebrity. Proč to ale nakonec celé drhne? Pro karikaturu, která se přese všechno do celku vloudila a to nejen v rozměru kníže pána a jeho věrného sluhy Žána. Hra strašidel je maximálně přepálená, stejně jako dávka bodrého chasníka a celého mlýna. Snad kdyby na omak nebylo vše tak rozjasněné a líbivé, snad by to bylo ideální. Jen ta Andrea Černá časem ukázala, že něco umí... (17.02.2009)

Predom všetkých upozorňujem, že moje nízke hodnotenie tohto titulu nemá žiadnu súvislosť s tým, že to režíroval Zdeněk Troška. Na rozdiel od niektorých tunajších expertov nemám tohto filmára zaškatuľkovaného ako tvorcu výhradne odpadových snímkov. Snažím sa hodnotiť jeho filmy bez predsudkov a čo najviac objektívne. Tak som pristupoval aj ku rozprávke "Princezná z mlyna", ktorú natočil v roku 1994. Videl som ju už viac krát, ale ani pri najlepšej vôli si ku nej neviem nájsť pozitívny vzťah. Ústredná zamilovaná dvojica Jindřich (Radek Valenta) a Eliška (Andrea Černá) mi pripadá chladná, vôbec sa ku sebe nehodia, necítiť tam žiadne iskrenie. Silne ma irituje i to príšerné duo vodníka a čerta, v podaní Jakuba Zindulku a Yvetty Blanarovičovej. Tí sú fakt zrelí na pár faciek. No a afektovaná neherečka Lucie Bíla je v úlohe čarodejnice úplne nemožná. * (22.02.2023)

Československá kinematografie měla dva parádní žánry. Malé příběhy ze života obyčejných lidí a pohádky. Po revoluci na svoje bývalé mistrovství zatím marně navazuje. Princezna ze mlejna je jednoznačně ten lepší z pokusů, a nebál bych se ho označit za ten zatím nejlepší z druhého zmíněného žánru. Má s citem zahrané postavy, atmosféru a dokonce i humor, co zabaví ty starší. Hodně z dojmu dělají chytlavé písničky a skvělí herci. Andrea Černá se do role nevysvobozené princezny asi rovnou narodila a o Radku Valentovi se dá říci to samé, jen v mužské verzi. Kupodivu film Zdeňka Trošky patří k tomu nejkvalitnějšímu co u nás do půlky devadesátých let vzniklo. Nebo na co si vzpomenete? Saturnin, Šakalí léta a dál? (15.01.2017)

V Princezně ze mlejna je cítit vůně starých pohádek. Snaha o nástupce staré generace se myslím povedla velmi dobře. Dlouho tu nebyla pohádka, která by nadchla kouzelným příběhem a jednoduchou krásou. Smůla jen, že Troška natočil pohádku stylem, kde vše stojí na postavě bláznivého čertíka v podání Yvetty Blanarovičové. Stejně jako je tato postava hlavním pilířem, tak je i hlavním kamenem úrazu, který celé dílo táhne ke dnu. Kdyby nebyl čertík tak přehráván mohlo být vše jinak. Jen si zkuste pustit pohádku a vnímat jen dialogy a monology. Myslím, že hlavně dětem musí z toho stálého kňourání a křičení bolet do půl hodiny hlava. Ve druhém dílu je vše o to horší. Velká škoda, kdyby vše bylo s mírou....... (09.04.2011)