Slunce, seno, erotika

Před pár měsíci jsem po dlouhé době jela dálkovým autobusem. Když jsem nastupovala, zdálo se mi, že vousatý řidič má v očích mírně psychotický výraz. A o pár minut později jsem pochopila. Na cestu napříč vlastí nám pustil SSE. A v MP3 přehrávači došly baterky. Vzpomněla jsem si na šestý díl Harryho Pottera. Známka T pro ta nejslabomyslnější individua pod Sluncem? Podle J.K. Rowling T jako Troll, podle mě T jako Troška. (09.05.2007)

Kamarád do deště 2, čtvrtí Básníci a Slunce seno erotika, to jsou tři nejzářnější příklady filmů trpících porevolučním syndromem (hlavně proto, že je lze snadno porovnat s předchozími díly). Tvůrci do nich za každou cenu cpou vše, co nová doba „umožňuje“, bez ohledu na to zda to to dané dílo vyžaduje. Hoštice vyrazí směrem Itálie, následně Itálie vyrazí směrem Hoštice, do toho nesmyslná (v obou významech) nahota a svobodné podnikání. Hnus jeden fialovej. Ale pod dvě hvezdy stejně nejdu.Tentokrát ale již jasně převažuje trapnost a nezachrání to ani jako vždy skvělá Růžičková. (19.02.2008)

Jedna velmi dobrá závěrečná scéna a závěrečný monolog na posraném dvorku ještě nedělají dobrý film. Než se prokoušeme k oné alegorii čecháčkovství, musíme přetrpět italskou dovolenou všech zúčastněných včetně přepadu a únosu, logicky zcela nesmyslně postavenou tvorbu nuda pláže a kdovíproč i nuda přehlídky, to vše ve skoro dvou hodinách. (10.05.2013)

Některé filmy, a patří mezi ně celá Troškova trilogie, si pro mne zachovaly jakýsi přídech uvolňující se politické atmosféry, kteréžto uvolnění se dostávalo do souvislosti s mým sebeuvědomováním v dětském věku. Byly to filmy, v nichž se postupně, tak jak byly postupně natáčeny, objevovaly věci, které pro mne byly dosud jakési mlhavé tabu. Zároveň jsou krásným svědectvím o tom, jak se do našeho středoproudu otiskl stav tehdejší společnosti. To je ostatně důvod proč nedávám žádnému z těchto filmů, jejichž kvality mi nejsou blízké, nějaké radikálnější hodnocení. Slouží mi jako vzpomínka, otisk, reflexe absurdity, s níž jsme byli konfrontováni. (29.10.2012)

Francouzsky(!) študovaný buran režíruje vesnické burany. Uráží mě to, ale co nadělám. Nádherně to popsal pan Nepil, ve své cestopisné knížce, když navštivil poklidný kempinkový tábor a představil si, co by se stalo s tou pohodou, kdyby tam přijeli podobní Troškovští burani. Při tomhle jednom odstavci jsem se nasmál více jak za celou Zdeňkovu tvorbu. Někdo holt umí srandu alespoň naznačit, Troška ji umí jen prodat. (25.03.2006)