The Stone Bridge
Režie:
Tomáš Vorel st.Kamera:
Marek JíchaHudba:
Vladimír FranzHrají:
Tomáš Hanák, Milena Dvorská, Václav Strasser, Hana Tallerová, Jan Slovák, Romana Sittová, Naďa Šafratová, Otakáro Maria Schmidt, Martin Horák (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Hořká komedie a v pořadí třetí celovečerní film režiséra Tomáše Vorla (Pražská pětka, Kouř), odehrávající se v samém srdci Prahy - na Karlově mostě, tak jak jej známe z dnešních dnů. Je to příběh plný romantiky, vášní, černého humoru a temné pražské mystiky. Hlavní hrdina Tomáš, absolvent FAMU a někdejší slibný mladý režisér, řeší klasickou třicátnickou krizi. Potlouká se bez cíle po Malé Straně, propadá čím dál tím větší beznaději. Všude kolem něj kraluje důmyslný i prvoplánovaný duch komerce, na níž se on sám nechce podílet. Kromě tvůrčího prázdna a snad i v závislosti na něm se kolem Tomáše trhají i osobní vztahy. Pro manželku Martinu je už Tomášův bezbřehý způsob života neúnosný. Pro ní i jejího syna Péťu svitne naděje v osobě bohatého a úspěšného producenta Roberta, který se svižně pohybuje přebujelým světem reklamních šotů. Tak se Tomáš stává jedním z vrcholů manželského trojúhelníku. Robert Tomáše donutí, aby se dal do psaní filmového scénáře a slíbí mu, že bude financovat jeho natočení. Očekává, že se mu Tomáš nebude plést do jeho slibně se rozvíjejícího se vztahu s Martinou. Dochází však k nečekanému rozuzlení...
Příběh režiséra, jenž zoufale hledá cestu ze slepé životní uličky, naznačuje jistou autobiografičnost nejen křestním jménem hlavního hrdiny, ale do značné míry kopíruje i Vorlovy názory na českou současnost a rozvíjí jeho utkvělá témata. Přes všechny své kvality, výjimečný myšlenkový přesah a vnitřní upřímnost vyznívá Vorlovo hledání životní a tvůrčí autenticity poněkud uměle - lze mu minimálně vytknout stylovou nevyváženost, místy i tezovistost a přebytečnou ornamentálnost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (92)
O tak silné a sugestivní atmosféře si mohou některé filmy a jejich tvůrci nechat jenom zdát. Vorel dokázal, že umí a vystihl pražské genius locci s přesností rudolfovských alchymistů. Film plný tajemna a mystérie postavený na skutečných kuriózních postavičkách starého města přilehlých oblastí. Nanapodobitelné, naprosto originální. ()
Vůbec to nebylo špatné... ...a nejlepší hláška filmu: Nejdřív jsi malovala trpaslíky, teď maluješ bradavky :-D ps: všimli jste si, když Hanák nese po schodem zemřelou maminku, tak ji drží na druhou stranu než když s ní na mostě usedá ??? ()
Zdá se mi to nebo pan Vorel všude cpe ty své houbičky? Každopádně mě lákalo poznat další počin tohoto režiséra, ale bohužel mě to neoslovilo tak jako mistrovský Kouř nebo Cesta z města - do lesa. Líbil se mi ten komický manželský trojúhelník a skvělý herecký otec od Hanáka. Ten tam opravdu perlil a ta jeho show na Karlovém mostě byla prostě úžasná. Pro mě zbytečně ponuré, temné, bez větší jiskry nebýt toho otce a pár jiných úsměvných scén. Holt drama. ()
Tento film je skvostnou esencí 90. let a já ho mám moc rád. ()
Velmi dobre spravene, zaujimavo natocene, putavo podane.. - len skoda, ze totaaaalna chobotina. Depka z Prahy - stretnete tu mamicku so syncekom a dvoma ockami, jeden ju len pili, druhy je jej manzel a pili mladsiu, dalej: chlast, drogy, nasilie, kanalizacie, psychiatriu, depresie, smrt, nestastne manzelstvo starych rodicov, kde jeden umrie a druhy ja alkoholik/vytrznik, konciaci na psychiatrii. Podavaju sa tu prasky za zaradenia do normalu, obcas dakto dostanete cez hubu, vacsinou pri sexe - ci uz ked ocko lize kamosovu frajerku v noci pri ohni, alebo ked jej cuca prsia na povale; stary ocko dokaze namol ozraty liezt po leseni, ale i vyhodit cez most nielen vsakovake predmety poulicnych umelcov, ale i umelca samotneho, ktoreho mrtvolu pomaly odplavi rieka. Do toho pomalovane trpajzliky, turisti, samani, vychodni magovia, uplakana stara mama, halucinogeny - proste grcanice vsade navokol, niet kam bezpecne stupit, aby to clovek nemal na sebe - vsetko ale velmi dobre zrezirovane a zahrane, autenticke a mrazivo hnusne. Pomale sceny, ako ocko rukami zerie zemiakovy salat a stoji nad nim jeho manzelka s frajerom a dietatom; alebo ako maly syncek s tuzbou chce spocinut na ockovej hrudi, ale otoci sa s hnusom a vysvetlenim "fuj ty ale smrdis". Na filme musel robit nejeden umelec, co sa vlacil zvratkami zivota a este tie sracky nestravil, takze nam tymto pocinom ponuka ochutnat tiez; mozno mu to predpisali ako terapiu k chemii. Davam 1*, za velmi dobre prevedenie - krasny priklad, ako mozno zabalit do vonaveho darcekoveho balenia psie hovno. ()
... a zase tam má Vorel ty trpaslíky :-). Obecně hodně zajímavý film pitvajících se v autorových démonech se skvělou hudbou V. Franze. ()
Další film co dozrál, který mne potěšil, když jsem si jej pustil po několika letech a před vánocemi. Jinak se na to člověk kouká, když sám ještě hovno prožil anebo po nepřenosných zkušenostech, aby pochopil, co chtěl básník říci. Kamera je místy až geniální. O hercích nemluvě. Škoda jen těch pár laciných triků. 90% (Po shlédnutí DVD verze s komentářem Tomáše jsem spíše na rozpacích, mám zažitou první verzi. Ty laciné triky při "koupání" po defilé na lodi byly vystřiženy a také i chudák sám trpaslík na konci filmu v kanále...na kterého jsem se těšil,... možná je lepší, že zůstal utajený) ()
Možná nejpovedenější film Tomáše Vorla. Minimálně, co se týče filosofických monologů či bonmotů. Těch je takové množství, že bych nedokázal sem nějaký z nich vypíchnout. Každopádně tenhle víceméně experimentální film je o nich a o obrazovém ztvárnění, ne o ději. ()
Tak po shlédnutí českého filmu jsem se do takové deprese ještě nedostal.Procházka byl naprosto super, ale to není překvapení.Divadlo Za branou II. táhl především on.Dvorská byla paní herečka,slabší byly výkony Sklepáků, hlavně Pimokijo mluví jako na dívadle a do filmu je to bohužel špatně.Synková skvělá Chytilka:)Divím se,že to ta čarodějnice nedala k soudu:) ()
Asi všechny 3 * za Janu Synkovou :-))))) ()
Pro mě asi nejlepší Vorlův film (společně s Kouřem). Temné kulisy kamenného mostu, temná zákoutí Vorlova života. Vynikající výkon Tomáše Hanáka. Co víc si přát? Snad aby nikdy nevyšla DVD verze s idiotskými komentáři (jediný který bych tam nechal je ten, když se rozplývá nad chutí chleba). Těžko uvěřit, že po deseti letech Vorel točí filmy jako je Gympl nebo Ulovit miliardáře. Holt cesty skřítků jsou nevyzpytatelné. ()
Můj hodně oblíbený film o tvůrčí krizi a depresích. A také filozofické pojednání o komerci, autenticitě a hledání alternativy. Asi to není pro každého, ale ten, kdo zkoušel někdy něco vytvořit, se pozná a nad filmem si musí chrochtat "masochistickým" blahem. Jednoznačně nejlepší Vorlův film s dobrým Tomášem Hanákem. Je vidět, že oba odkazují na to, co pravděpodobně prožili. Výborná Synková - až po letech jsem zjistil, že to vlastně není Chytilová, ale již zmíněná herečka. A samozřejmě Milena Dvorská a Bořík Procházka v rolích rodičů... Hláška: "Co to je za prefabrikát, tahleta sekaná? Proč neuvaříš něco s nějakou imaginací..." je geniální, stejně jako pár dalších dialogů. Pro znalce zajímavý štěk Svatého Vincenta Venery na vozíku s uříznutou nohou v nemocnici. ()
Nevyvážené, křečovité, příliš osobní a bez nadhledu. Pro mě velmi nepřesvědčivé. Deprese pana režiséra by mě zajímaly jen pokud by je použil k vynikajícímu uměleckému počinu. Tenhle film, troufám si tvrdit, takovým počinem určitě není a čas mu spíše ubral, než přidal. Snad njtrapněji zde půsbí výstup Havla a parodie Chytilové. ()
Oblíbenému Tomáši Hanákovi bylo tenkrát, jako je teď mě. Filmy Tomáše Vorla jsou vždy něčím zvláštní. ()
Musím něco dát, protože jsem se párkrát zasmál, a dokonce to mělo i sem tam dobrý nápad. Celkové pojetí však stojí za starou bačkoru. Kohopak to imitovala paní Synková? A na slečnu Tallerovou byl hezký pohled. ()
Hodnocení tohoto filmu je asi zcela odvislé od přítomnosti, charakteru a množství démonů a démonků v každém z diváků.....Nuda? Pro mě teda ani trochu......Depresivnost? Mě spíš film přišel jako oslava vitality, přirozenosti a nakonec i zdravého rozumu. Byl to přece příklad toho, že i když se člověk ani trochu neohne (když nechce) může vesele žít a přežít....a v podstatě každej ve filmu dostal co chtěl nebo co zasloužil......A že je to přesně to čemu se Vorel vysmíval v Pražské pětce? Jednak myslím, že vůbec ne a i kdyby.....Vedlejší efekty: Krásné barvy a zajímavá, ale neiritující kamera, genius loci Prahy (nejenom centra, ale i těch peri-feri) a několik mystických scén, které mi nepřišly kýčovité (ale hranici mezi kýčem a nekýčem má každý ve své hlavě) - jako byla jeptiščí modlitba, intoxikace psylocibinem na mostě, scéna s otcem v hospodě a návrat domů, návštěva otcova ateliéru, očistná koupel ve Vltavě, po které jakoby Hanák fakt vyrostl a samotný konec, dále: přehrávající Sklepáci (Vávrův úředník....), V.Chytilová.......no jo počítač a houby ()
Na tomhle jsem vyrostl. Střední škola, pochybnosti sám o sobě, svět mi nerozumí (dnes vím, že proč by taky měl) a do toho i ty lysohlávky. To si pak zajdete na kamenný most a musí vás ta atmosféra pohltit. Vražedná kombinace. Pamatuji si jak se film po zkončení promítání nelíbil. Co to bylo...Ty voleee... Jdem do hospody....A já byl jak opařenej a všichni mě neuvěřitelně srali :-) U tohohle filmu to chce, aby se vám trefil do nálady, jinak to nemá ten efekt. Skvělá je i hudba. Hanák se do role hodil. Jo prostě když má rejža chandru, tak točí svoje životní filmy. Pak chandra odešla a Vorel točí pořád Vorlovsky, ale už se asi žádný překvapení konat nebude. Zase ale nezkončí u chocholouška. ()
Zvláštní film, jak mám Vorlovy filmy rád, tomuto jsem nepřišel na chuť ani na poněkolikáté podívání, škoda! Hodnocení: 55 % ()
Z tohodle pohledu vypadá ta Praha až jako fakt kouzelný město. Skoro jako by být houmlesákem v okolí Mostu bylo vážně fajn. K tomu občas pomazlit nádhernou culíkatou Bublinu...ten Vorel prostě ví. ()
Kdysi pro mě film No1, pak se ale ke mně dostalo DVD s přihlouplým dotočeným komentářem hlavního hrdiny Tomáše (Hanáka) a veškerý kouzlo filmu šlo do kopru. Kdo tuhle zhůvěřilost Vorlovi poradil? Dnes mám sice DVD, ale neodvážím se na něj kvůli tomu komentáři koukat, neboť by mi to zkazilo náladu. A tak budu vzpomínat na kdysi na VHS kazetu natočenou kopii z ČT2, kterou jsem sjížděl až do roztrhání, a citovat si v duchu hlášky otce hlavního hrdiny (v podání Boříka Procházky): "Co je, vole? Jdeme zkratkou, ne?" ()